¹ Proto jsi bez omluvy,¹ člověče,² a to každý, kdo soudíš.³ V čem soudíš druhého,⁴ v tom odsuzuješ sám sebe, neboť soudíš, ale sám činíš totéž.

1. 1,20
2. 9,20; Mi 6,8; L 5,20; 1Tm 6,11; Jk 2,20
3. 14,10; Mt 7,1n; Jk 4,11n; srv. Gn 16,5
4. 2S 12,5—7

² Víme,¹ že Boží soud² je podle pravdy³ proti těm, kdo dělají takové věci.

1. 3,19; 5,3; 6,6; 7,14; 8,22.28; 1K 8,1!; 1J 3,2
2. n.: odsouzení; 3,8; 11,33; Ž 119,75; Zj 18,20
3. n : pravdivě; Fp 1,18; srv. Mt 22,16p

³ Máš za to, člověče, který soudíš ty, kdo takové věci dělají, a sám činíš totéž, že unikneš Božímu soudu?

⁴ Nebo pohrdáš bohatstvím¹ jeho dobroty,² shovívavosti³ a trpělivosti,⁴ a nevíš, že Boží dobrota tě vede k pokání?⁵

1. 9,23; 11,33; Ef 1,7; Fp 4,19; Ko 1,27
2. 11,22; Ef 2,7; Tt 3,4
3. 3,26
4. 9,22; 15,5; Ex 34,6; 1Tm 1,16; 2Te 3,5v; 1Pt 3,20; 2Pt 3,15
5. 2Pt 3,9

⁵ Svou tvrdostí¹ a ²nekajícným srdcem³ si shromažďuješ hněv ke dni hněvu⁴ a zjevení spravedlivého Božího soudu.⁵

1. Dt 9,27; Sk 7,51; 19,9; He 3,8
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. Mk 3,5
4. Ž 110,5; Zj 6,17; Jl 1,15; Ju 1,6; Zj 16,14
5. v. 16; He 6,2

⁶ On odplatí každému podle jeho skutků.¹

1. //Př 24,12!; Mt 16,27

⁷ Těm, kteří s vytrvalostí¹ v dobrém skutku hledají slávu, čest a neporušitelnost,² dá věčný život.³

1. 5,3n; 8,25; L 8,15; 2K 1,6; Ko 1,11; 2Te 1,4; He 10,36; 2Pt 1,6
2. 1K 15,42.50.53; 2Tm 1,10
3. 6,22; Mt 19,16!

⁸ Avšak těm, kteří jsou sobečtí¹ a neposlouchají² pravdu, nýbrž poslouchají nepravost, odplatí hněvem³ a zuřivostí.⁴

1. 2Tm 3,2
2. 2Te 3,14; 1Pt 3,1
3. 1,18!
4. Iz 13,9; Ez 7,19; 22,31; Zj 15,1

⁹ Soužení a úzkost¹ padne na duši každého člověka, jenž působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka;²

1. 8,35
2. 1,16!

¹⁰ avšak sláva,¹ čest a pokoj připadne každému, kdo činí dobro,² předně Židovi, a také Řekovi.

1. He 2,7; 1Pt 1,7
2. ::13,4; Sk 10,35; 1J 2,29

¹¹ U Boha není přijímání osob.¹

1. 2Pa 19,7; Sk 10,34; Ef 6,9; Ko 3,25; Jk 2,1

¹² Ti, kdo bez Zákona¹ zhřešili, bez Zákona také zahynou; a ti, kdo zhřešili pod Zákonem,² skrze Zákon budou souzeni.

1. 1K 9,21
2. 3,19

¹³ Neboť u Boha ne jsou spravedliví ⌈ti, kdo Zákon slyší⌉,¹ ale ospravedlněni budou ⌈ti, kdo jej plní⌉.²

1. ř.: posluchači Zákona
2. ř.: činitelé Zákona; Mt 7,21; Jk 1,22—25

¹⁴ Když totiž pohané,¹ kteří nemají Zákon, přirozeným způsobem činí² to, co Zákon požaduje, pak jsou sami sobě Zákonem, ač Zákon nemají.

1. ř.: národy
2. Sk 10,35

¹⁵ Ukazují, že mají dílo Zákona napsané ve svých srdcích. Jejich svědomí¹ ⌈bude svědčit spolu s myšlenkami, jež se navzájem obviňují nebo také obhajují,

1. 9,1; 1K 8,7; 1Tm 1,5!; He 9,9

¹⁶ v den⌉,¹ kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude² podle mého evangelia³ soudit,⁴ co je skryto v lidech.

1. n.: svědčí spolu s … obhajují. To bude v den, … (Vv. 14.15 mohou být vsuvka a v. 16 pak navazuje na v. 13.)
2. var. (starší rkpp): soudí; (Přít. čas naznačuje jistotu toho, co se odehraje.) 3,6; Sk 10,42; 17,31
3. 16,25; 1Tm 1,11; 2Tm 2,8
4. var. (starší rkpp): soudí; (Přít. čas naznačuje jistotu toho, co se odehraje.) 3,6; Sk 10,42; 17,31

Židé a Zákon

¹⁷ Jestliže se však nazýváš Židem, spoléháš na Zákon¹ a chlubíš se Bohem,²

1. J 5,45
2. Ž 34,3p; Mi 3,11

¹⁸ poznáváš jeho vůli a vyučován ze Zákona¹ rozpoznáváš² to, na čem záleží;³

1. Ž 147,19n
2. 12,2
3. ř.: to, co činí rozdíl / odlišuje (jako cennější — srv. Mt 12,12); Fp 1,10

¹⁹ jsi o sobě přesvědčen,¹ že jsi vůdcem slepých,² světlem těch, kteří jsou ve tmě,³

1. Iz 5,21; 1K 3,18
2. Mt 15,14; 23,16
3. L 1,79; 1Te 5,4

²⁰ vychovatelem nerozumných,¹ učitelem nedospělých, maje v Zákoně ztělesnění poznání a pravdy --

1. 2K 11,19; 1Pt 2,15

²¹ ty tedy učíš druhého, a sám sebe neučíš? Ty hlásáš, že se nemá krást,¹ a kradeš?²

1. Ex 20,15
2. Mt 23,3nn

²² Ty říkáš, že se nemá cizoložit, a cizoložíš? Ty si ošklivíš modly, a ⌈věci z jejich chrámů bereš⌉?¹

1. ř.: loupíš jejich chrám; Sk 19,37

²³ Ty, který se chlubíš Zákonem, přestupováním Zákona zneuctíváš Boha?

²⁴ Neboť kvůli vám je jméno Boží mezi národy v opovržení,¹ jak je napsáno.

1. //Iz 52,5; Ez 36,20; 2Pt 2,2

²⁵ Obřízka¹ prospívá, jestliže děláš to, co přikazuje Zákon. Jsi–li však přestupníkem Zákona, tvá obřízka se stala neobřízkou.²

1. 1K 7,19; Ga 5,3.6; 6,15
2. Jr 4,4; 9,25

²⁶ Jestliže tedy ⌈neobřezaný člověk⌉¹ zachovává ustanovení Zákona, nebude mu jeho neobřízka počítána za obřízku?

1. ř.: neobřízka

²⁷ A když člověk od přirozenosti neobřezaný¹ plní Zákon, bude soudit tebe, který jsi skrze literu² a obřízku přestupníkem Zákona.

1. ř.: neobřízka
2. 7,6; 2K 3,6

²⁸ Neboť pravý Žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka ne ní ta, která je zjevná na těle;

²⁹ ale pravý Žid je ten, kdo je Židem uvnitř, a pravá obřízka ¹ je obřízka srdce² Duchem, nikoli literou. Ten má chválu ne od lidí, nýbrž od Boha.³

1. Fp 3,3; Ko 2,11
2. Dt 10,16; 30,6
3. J 5,44; 12,43; 1K 4,5