¹ Vybízím¹ vás tedy, bratři,² skrze milosrdenství³ Boží, abyste vydali⁴ svá těla⁵ v oběť živou, svatou⁶ a příjemnou⁷ Bohu; to je vaše rozumná⁸ služba⁹ Bohu.

1. 1Tm 2,1p
2. 1,13!; 15,14.30; 16,17; 1K 1,10
3. ř. množ. č.
4. 6,13
5. 1K 6,20
6. 1K 1,21
7. n.: líbící se / přijatelnou (v. 2); 14,18; 15,16; Lv 1,9!; Ž 69,32; ::Jr 6,20; Fp 4,18; He 12,28; 13,16.21; 1Pt 2,5v
8. n.: duchovní / týkající se slova (logikos)
9. 1,9; 9,4; Sk 24,14!; 26,7; Fp 3,3; He 9,1

² A nepřipodobňujte¹ se tomuto věku,² nýbrž proměňujte³ se obnovou⁴ [své] mysli,⁵ abyste mohli zkoumat,⁶ co je ⌈Boží vůle,⁷ co je dobré, přijatelné⁸ a dokonalé⌉.⁹

1. 1Pt 1,14†
2. Mt 12,32!; Ga 1,4; 1J 2,15
3. Mt 17,2; Mk 9,2; 2K 3,18†
4. Tt 3,5†
5. Ef 4,23
6. n.: rozpoznat; 1,28; Ef 5,10; Fp 1,10
7. 1,10!; Mt 6,10!
8. v. 1p
9. n.: dobrou, přijatelnou a dokonalou Boží vůlí

³ Skrze milost, která mi byla dána,¹ pravím každému, kdo je mezi vámi: Nesmýšlejte výš,² než je třeba smýšlet, ale smýšlejte³ tak, abyste jednali rozumně,⁴ podle toho, jakou míru⁵ víry udělil každému Bůh.

1. 15,15; 1K 3,10; Ga 2,9; Ef 3,7
2. HL; n : povýšeně; 11,20; Př 16,18; 2K 12,7; 1Tm 6,17; Ga 6,3
3. 1K 4,6; Fp 2,2; 3,15; 1Tm 1,14
4. n.: rozvážně; Sk 26,25; 2K 5,3; Tt 2,6
5. 2K 10,13; Ef 4,7

⁴ Jako máme v jednom těle¹ mnoho údů a všechny ty údy nemají stejný úkol,

1. 1K 12,12—14; Ef 4,4

⁵ tak i my, i když je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu, ale jednotlivě jsme údy jeden druhého.

⁶ Máme rozdílné dary¹ podle milosti, která nám byla dána: Má–li někdo proroctví,² ať ho užívá v souhlase s vírou.

1. ř.: charismata; 1K 7,7; 1Pt 4,10
2. Sk 11,27!; 1K 12,10; 14,1; 1Te 5,20

⁷ Má–li službu,¹ ⌈ať slouží⌉.²³ Je–li vyučující, ⌈ať učí⌉.⁴

1. Sk 6,1
2. U všech sedmi charismat lze také doplnit svůj dar rozpozná nebo ať svůj dar používá. ř.: v té službě
3. 1Pt 4,11
4. ř.: v tom vyučování; Ga 6,6; 1Tm 5,17

⁸ Má–li dar povzbuzování,¹ ⌈ať povzbuzuje⌉.² Kdo rozdává, ať rozdává upřímně.³ Kdo stojí v čele, ⌈ať je horlivý⌉.⁴ Kdo prokazuje milosrdenství,⁵ ať to činí radostně.⁶

1. n.: napomínání; ř.: je–li povzbuzující, … rozdávající, … stojící … prokazující …
2. ř.: v tom povzbuzování / napomínání; Sk 11,23; 13,15
3. ř.: v přímosti / prostotě; Ef 6,5; Ko 3,22; n.: štědře (2K 9,11.13)
4. ř.: v horlivosti / píli; v. 11; 2K 8,7; He 6,11; Kaz 9,10
5. 2S 9,1; L 10,37
6. ř.: v radosti; 2K 9,7

Pravidla křesťanského života

⁹ Láska¹ ať je bez přetvářky. Ošklivte si zlo,² lněte k dobrému.³

1. 2K 6,6; 1Tm 1,5
2. Ž 97,10; Př 8,13; Am 5,15
3. 1Te 5,21n

¹⁰ Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou,¹ ⌈v prokazování úcty⌉² předcházejte jeden druhého.

1. 1Te 4,9; He 13,1; 2Pt 1,7
2. ř.: uctivostí; 13,7

¹¹ V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha,¹ služte Pánu.²

1. Sk 18,25
2. 14,18; ::16,18; Sk 20,19; Ef 6,7

¹² V naději¹ se radujte, v soužení² buďte trpěliví,³ v modlitbě vytrvalí.⁴

1. n.: Z naděje; 5,2!
2. 5,3!; 1Pt 2,20
3. Ko 1,11; Jk 5,7n
4. n.: vytrvale se věnující / cílevědomí / oddaní m. (stejný výraz — 13,6; Sk 1,14; 6,4); 12,5v; Ko 4,2.12; 1Te 5,17; 2K 12,8

¹³ Sdílejte se se svatými¹ v jejich potřebách, usilujte² o pohostinnost.³

1. 1,7; He 6,10
2. 1K 14,1p
3. 1Tm 3,2; He 13,2; 1Pt 4,9

¹⁴ Dobrořečte těm, kteří vás pronásledují,¹ dobrořečte a nezlořečte.

1. Mt 5,44

¹⁵ Radujte¹ se s radujícími, plačte s plačícími.²

1. L 1,58; Sk 11,23; 1K 12,26; 2K 2,3
2. Jb 30,25; J 11,33—36; 2K 11,29; He 13,3

¹⁶ ⌈Mějte jeden k druhému stejný ohled.⌉¹ Nepomýšlejte na vysoké věci,² ale nechte se vést k obyčejným.³ Nebuďte moudří sami podle sebe.⁴

1. n : Buďte navzájem v souladu; 15,5; Fp 2,2; 1Pt 3,8
2. 12,3
3. ř.: nízkým (věcem / lidem)
4. 11,25; Př 3,7

¹⁷ Nikomu neodplácejte zlým za zlé.¹ Přede všemi lidmi² mějte na mysli ušlechtilé věci.³

1. Př 20,22; 24,29; 1Pt 3,9
2. Př 3,4; 2K 8,21
3. Fp 4,8

¹⁸ Je–li možno, pokud to záleží na vás,¹ mějte pokoj² se všemi lidmi.

1. 1,15
2. 14,19; Mk 9,50

¹⁹ Nemstěte¹ se sami, milovaní,² nýbrž dejte místo Božímu hněvu,³ neboť je napsáno: Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.⁴

1. v. 17; 1S 25
2. 1,7; [v NS jako oslovení 29×; 1K 10,14!; Jk 1,16; 1Pt 2,11; 1J 3,2; srv. Sk 15,25!]
3. 1,18!
4. //Dt 32,35; He 10,30; 1Te 4,6

²⁰ Ale: Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má–li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.¹

1. //Př 25,21n; Mt 5,44

²¹ Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.