¹ Pro vedoucího chval.¹ Davidův žalm. Hospodine, tys mě vyzpytoval² a ⌈znáš mě.⌉³

1. 4,1p
2. 17,3v
3. n.: poznal; 44,22; 94,11; Jr 12,3

² Ty víš, kdy si sedám¹ a kdy vstávám² -- už dávno znáš³ mé úmysly.⁴

1. 2Kr 19,27
2. Dt 6,7
3. h.: porozuměls …
4. v. 17; Mt 9,4

³ Rozebrals¹ mé putování i mé uléhání a dobře znáš všechny mé cesty.²

1. h.: Prováls; [?]
2. 119,168; Jb 31,4

⁴ Ještě nemám slovo na jazyku -- hle, Hospodine, ty už všechno víš.¹

1. He 4,13

⁵ Oblehls mě zezadu i zepředu¹ a položils na mě svou dlaň.²

1. 34,8; 125,2; LXX, Vul: Bože, ty znáš všechno, nové i staré, tys mě stvořil
2. Ex 33,22; Zj 1,17

⁶ Úžasné poznání!¹ Úplně mě přesahuje!² To nezvládám!³

1. Ř 11,33
2. n.: Je to pro mě příliš podivuhodné poznání, nedostupné; h.: vyvýšené (Iz 12,4)
3. n.: nedosáhnu na ně; 40,6; Jb 42,3b

⁷ Kam odejdu před tvým duchem? Kam uteču před tvou tváří?¹

1. n : přítomností; [na rozdíl od člověka, před kterým utéct lze — 1Kr 12,2]; Jr 23,24; Jon 1,3p

⁸ Vystoupím–li na nebesa,¹ tam jsi ty. Ustelu si v podsvětí,² jsi i ³tam.

1. Abd 1,4
2. Jb 26,6; Př 15,11; Am 9,2
3. Pozn. 63 v tabulce na str. 1499

⁹ ⌈Když se vznesu na křídlech jitřenky⌉¹ a usadím se ⌈za koncem moře,⌉²

1. n : I kdybych se dostal na nejzazší východ; LXX, Vul: Když se po ránu vznesu na svých křídlech
2. n : na nejzazším západě; srv. Gn 13,14 aj.

¹⁰ i tam mě bude provázet tvá ruka, tvá pravice¹ se mě chopí.

1. 17,7!; 80,16!

¹¹ I kdybych řekl: Jistě mě přikryje¹ tma, i noc se kvůli mně stane světlem.²

1. h. výraz „rozdrtit“ (Gn 3,15) zde nedává smysl; proto mnozí emendují h. šwp na skk — zahalit / přikrýt (Ž 140,8); [?]
2. nebo obráceně: a světlo by kvůli mně bylo nocí

¹² Ani tma před tebou není temná, noc ti svítí jako den, temnota jako světlo.¹

1. Jb 34,22; He 4,13

¹³ Vždyť tys utvořil¹ mé ledví,^{2 3}utkal⁴ jsi mě v lůně⁵ mé matky.

1. 119,73; Gn 14,19.22; Dt 32,6; Př 8,22
2. n : nitro (73,21)
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Jb 10,11
5. Iz 44,24

^{14 1}Vzdávám² ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen -- vzbuzuje to bázeň. Tvé ³dílo je ⁴obdivuhodné -- má duše to velmi dobře ví.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 9,2
3. pl., množné číslo (plurál)
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

¹⁵ Před tebou nebyla skryta má kostra,¹ když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobách² země.

1. Kaz 11,5
2. 63,10; Iz 44,23

¹⁶ Tvé oči viděly můj ¹zárodek a do tvé ²knihy³ se zapisovaly všechny dny -- utvářely se, ne byl ani jeden z nich.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
3. 56,9; 69,29

¹⁷ A jak vzácné¹ jsou pro mě tvé úmysly,^{2 3}Bože! Jak mnoho jich je!⁴

1. n.: nesnadné; srv. tento významový odstín v Da 2,11
2. LXX; Vul(obv. význam): přátelé; v. 2; 40,6v; 92,6v
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
4. h.: mnohé jsou jejich hlavy — ve smyslu: počet / souhrn

¹⁸ Kdybych je chtěl spočítat,¹ je jich víc než písku!^{2 3}Procitnu a již⁴ jsem s tebou.

1. n.: ()Počítám je …,
2. 78,27; Gn 22,17; Joz 11,4!
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. n.: stále

^{19 1}Bože, kéž bys skolil ²ničemy. Odstupte³ ode mě, ⁴vy, kdo proléváte krev.⁵

1. Pozn. 91 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 6,9
4. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
5. n.: jestliže skolíš ničemy, i ti, kdo prolévají krev, ode mě odstoupí; srv. 119,115; Př 29,10

²⁰ Oni o tobě ¹mluví se zlými ²úmysly; nadarmo vyvyšují tvé protivníky.³

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. TM: ‘áreká — tvá města, ovšem aram.: tví protivníci — srv. 1S 28,16; Da 4,16; někteří emendují na ‘áleká: proti tobě

²¹ Což nemám, Hospodine, nenávidět ty, kdo tě nenávidí?¹ A pociťovat odpor² proti těm, kdo proti tobě povstávají?

1. 68,2; 2Pa 19,2
2. 119,158

²² ⌈Mám je v dokonalé nenávisti;⌉^{1 2}jsou mi za nepřátele.

1. h.: Dokonalou nenávistí jsem je nenáviděl
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

²³ Vyzpytuj¹ mě, ²Bože, a poznej mé srdce, zkoumej mě³ a poznej mé ⁴myšlení⁵

1. v. 1
2. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
3. 26,2
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 94,19p; 17,3; Jr 17,9n

²⁴ a pohleď, není–li ve mně cesta¹ trápení, a veď² mě cestou³ věčnosti!⁴

1. 146,9; Jr 18,15; 25,5; 36,3
2. 5,9; 27,11; 143,10
3. Jr 6,16; Mt 7,14
4. 25,4