reltext

Chapter 44

1 Pro vedoucího chval. Synové Kórachovi1 -- meditace.2

  1. 42,1p
  2. 32,1p

2 Bože, na vlastní1 uši jsme slýchávali, naši otcové2 nám vyprávěli o 3skutcích,4 které jsi vykonal za jejich dnů, za dnů dávnověkých.5

  1. h.: své; srv. 2S 7,22; 1Pa 17,20; Iz 30,21; Jr 26,11; Ez 3,10
  2. 78,3
  3. sg., jednotné číslo (singulár)
  4. 64,10; 77,13; 95,9; 143,5; Iz 5,12
  5. 77,6; Dt 32,7v; Iz 37,26; 51,9; Dt 6,21n; Joz 4,6n

3 Ty jsi svou rukou vyhnal1 2pohany3 a je4 jsi zasadil,5 zlomil6 jsi národy a vyhnal7 jsi je.8

  1. Dt 11,23
  2. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
  3. 78,55
  4. [zřejmě se vztahuje k „otcům“]
  5. Ex 15,17; 2S 7,10; Jr 2,21; 24,6; Am 9,5
  6. n. (čteno jinak): poškodil
  7. [slso a násl. předmět lze chápat v souvislosti s národy (Lv 18,24), ovšem také opět ve vztahu k Izraeli jako synonymní paralelismus k předchozí větě, kdy je Izrael přirovnáván k plodné vinné révě (srv. Iz 5,1nn), jejímž ratolestem dal Bůh „vyhnat“, tedy vyrašit a rozrůst se]; $
  8. 80,9; Dt 7,1

4 Zemi však neobsadili1 díky svému meči,2 ⌈nezachránila3 je jejich paže,⌉4 nýbrž tvá pravice,5 tvá paže6 a světlo tvé tváře,7 protože jsi v nich našel zalíbení.8

  1. Dt 8,1; Sd 11,21
  2. Joz 24,12; 1S 17,47
  3. vv. 7n; 54,3; Sd 7,2
  4. n : nezachránili se vlastní silou; srv. Dt 8,17v; Za 4,6v
  5. 20,7; 60,7; Dt 7,8v
  6. n : síla
  7. n : přítomnosti; 4,7; 42,12p; 67,2; 89,16
  8. n.: sis je oblíbil; Dt 4,37v; 2S 24,23; Iz 42,1

5 Ty jsi můj král,1 ⌈Bože. Přikaž⌉2 ⌈vítězství3 pro Jákoba!4⌉5

  1. 5,3!; 74,12
  2. LXX, Pš: a můj Bůh, který přikazuje; 42,8; srv. Mk 9,25
  3. [h. pl. může znamenat buď jednotlivé záchranné činy či úplné vítězství]
  4. jiné jméno pro Izrael — 14,7; 22,24; 53,7; 59,14
  5. h.: Jákobovy spásy

6 ⌈S tebou⌉1 jsme 2nabrali3 na rohy své protivníky,4 ve tvém jménu5 jsme 6pošlapali7 ⌈ty, kdo proti nám povstali.⌉8

  1. n : S tvojí pomocí; h.: V tobě
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. n.: nabereme; Dt 33,17; 1Kr 22,11
  4. 3,2
  5. v. 20; 54,3; 118,10; 124,8; 1S 17,45; [lze chápat jako synonymum pro Boha samotného — srv. 20,2; 2Pa 14,10; anebo: „vzýváním tvého jména“ (79,6; Iz 64,6; Jr 10,25)]
  6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  7. 60,14; 104,14; Iz 14,19; Za 10,5
  8. Dt 28,7; n.: svoje protivníky; Ž 18,40.49

7 Proto se 1nespoléhám2 na svůj luk; můj meč mě nezachrání.3

  1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
  2. 31,7; 33,21; Jr 17,5.7
  3. 20,8; 33,16; Oz 1,7

8 Neboť ty jsi nás zachránil před našimi protivníky1 a zahanbil2 jsi ty, kdo nás nenáviděli.

  1. 60,13; 136,24
  2. 40,15; 53,6

9 Bohem se chlubíme1 každý den; navěky budeme vzdávat chválu tvému jménu.2 Sela.

  1. 34,3; Jr 9,23; Ř 2,17
  2. 54,8

10 Avšak odvrhl1 jsi nás a vystavil jsi nás hanbě; nevycházíš2 s naší 3armádou.4

  1. v. 24; 43,2!; 89,39; Pl 2,7; 3,31
  2. n : netáhneš; ::2S 5,24; Sd 6,16
  3. pl., množné číslo (plurál)
  4. n.: s našimi (vojenskými) zástupy / oddíly; 60,12; 108,12; srv. Nu 1,3

11 Před protivníkem nás obracíš nazpět a ti, kdo nás nenávidí, nás1 poplenili.2

  1. čteno s Tg, Pš; TM: pro sebe (tj. jak se jim zachce); Sd 2,14; 2Kr 17,20; Iz 17,14
  2. Lv 26,17; Joz 7,8

12 Vydáváš nás jak ovce k sežrání1 a rozptýlil2 jsi nás mezi 3pohany.

  1. v. 23v; Jr 12,3v; Ř 8,36
  2. 106,27; Lv 26,33; Dt 28,64; 4,27v; Jr 29,1; 31,10
  3. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499

13 Prodal1 jsi svůj lid lacino,2 nepožadoval jsi za 3něj dobrou cenu.4

  1. Dt 32,30; Sd 2,14; 1S 12,9
  2. n.: za nic; h.: bez majetku; ::srv. Př 6,31
  3. pl., množné číslo (plurál)
  4. h.: nerozmnožil jsi jejich cenu; Jr 15,13; ::srv. 2S 24,24; 1Kr 21,2

14 Vystavil1 jsi nás potupě2 našich sousedů,3 posměchu a 4pošklebkům5 našeho okolí.6

  1. 39,9
  2. 31,12
  3. 79,4; 80,7
  4. sg., jednotné číslo (singulár)
  5. Jr 20,8
  6. n.: těch, kteří jsou okolo nás

15 Učinil jsi nás pořekadlem1 mezi 2pohany, ⌈národy nad námi 3potřásají4 hlavou.⌉5

  1. 69,12; Dt 28,37; 1Kr 9,7; Jr 24,9
  2. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
  3. podstatné jméno
  4. 109; 25; [jako výraz posměchu — srv. 22,8v!; 2Kr 19,21; Jr 18,16p]
  5. h.: potřásáním hlavy mezi národy

16 Každý den mám před sebou svou potupu;1 ⌈hanba2 mi zakrývá tvář,⌉3

  1. 69,8
  2. 2Pa 32,21; Jr 3,25
  3. h.: hanba mé tváře mě přikryla

17 a to kvůli1 tomu, kdo mě hanobí2 a ostouzí, 3kvůli nepříteli a tomu, kdo se mstí.4

  1. h.: Od zvuku …
  2. 74,10; 1S 17,25
  3. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
  4. 8,3

18 To vše na nás přišlo, ač jsme na tebe nezapomněli1 a ⌈tvou smlouvu jsme nezradili.⌉2

  1. Dt 6,12; 8,19; 1S 12,9; ::Jr 2,32
  2. h.: nejednali jsme falešně vůči tvé smlouvě; 25,10; 2Pa 34,32; ::Iz 24,5; ::Ez 16,59; ::Da 9,13

19 Naše srdce se nestáhlo1 zpět, naše kroky2 neuhnuly3 z tvé stezky.4

  1. srv. Jr 38,22
  2. 17,5; Jb 31,7
  3. pro dosl. význam srv. Nu 20,17; 2S 2,19; srv. Ž 119,51.157
  4. 25,4; Jb 34,11; Iz 30,11; 1Kr 15,5; Ž 78,57

20 Přestože jsi nás zdeptal1 v kraji šakalů2 a přikryl jsi nás nejhlubší tmou.3

  1. 51,20
  2. n.: draků; LXX, Vul: v kraji útlaku. Iz 13,22
  3. n.: stínem smrti, 23,4; Iz 9,2

21 Pokud bychom zapomněli na jméno1 svého Boha, pokud bychom vztáhli 2dlaně3 k 4bohu cizímu,5

  1. tj. přestali ho vzývat; 79,6; Gn 4,26
  2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  3. tj. modlili se — 63,5v; 88,10v; Ex 9,29; 1Kr 8,22; Jb 11,13; Iz 1,15
  4. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
  5. 81,10

22 zdali by na to Bůh nepřišel?1 On přece zná tajnosti srdce!2

  1. h.: vyzkoumal; srv. Dt 13,15
  2. 7,10; 139,1.23; Jr 17,10

23 A přece jsme kvůli tobě denně vražděni, považují1 nás za ovce na porážku.2

  1. h.: jsme považováni
  2. Jr 12,3; //Ř 8,36

24 Vzbuď1 se, Panovníku, 2proč spíš? Probuď3 se a neodvrhni4 nás navždy!

  1. 7,7p; 59,5; Sd 5,12; Iz 51,9
  2. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
  3. 35,23
  4. v. 10

25 1Proč 2skrýváš svou tvář?3 4Zapomínáš5 na naše soužení6 a 7útisk?8

  1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
  2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  3. 13,2; Jb 13,24
  4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
  5. Pl 5,20
  6. ::31,8
  7. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
  8. Ex 3,9; Dt 26,7; 2Kr 13,4

26 Vždyť naše duše klesla1 v prach;2 naše nitro3 je přitištěno4 k zemi.

  1. Pl 3,20
  2. 22,30
  3. h. „břicho“ může vyjadřovat přeneseně nitro (Jb 32,18; Př 18,20) anebo zde zobecněně „tělo“ (Ž 31,10)
  4. [může vyjadřovat obecně postoj zármutku (119,25!; Jr 6,26) či konkrétně ponížení před Bohem (Gn 9,18; 2Pa 20,18), zvl. v době postu]; 119,25

27 Povstaň1 nám na pomoc,2 vykup3 nás pro své milosrdenství!

  1. 3,8p; 55,3; 74,22; 82,8; 132,8
  2. 35,2; 38,23
  3. tj. vysvoboď; 25,22