Chapter 44
1 Pro vedoucího chval. Synové Kórachovi1 -- meditace.2
- 42,1p
- 32,1p
2 Bože, na vlastní1 uši jsme slýchávali, naši otcové2 nám vyprávěli o 3skutcích,4 které jsi vykonal za jejich dnů, za dnů dávnověkých.5
- h.: své; srv. 2S 7,22; 1Pa 17,20; Iz 30,21; Jr 26,11; Ez 3,10
- 78,3
- sg., jednotné číslo (singulár)
- 64,10; 77,13; 95,9; 143,5; Iz 5,12
- 77,6; Dt 32,7v; Iz 37,26; 51,9; Dt 6,21n; Joz 4,6n
3 Ty jsi svou rukou vyhnal1 2pohany3 a je4 jsi zasadil,5 zlomil6 jsi národy a vyhnal7 jsi je.8
- Dt 11,23
- Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
- 78,55
- [zřejmě se vztahuje k „otcům“]
- Ex 15,17; 2S 7,10; Jr 2,21; 24,6; Am 9,5
- n. (čteno jinak): poškodil
- [slso a násl. předmět lze chápat v souvislosti s národy (Lv 18,24), ovšem také opět ve vztahu k Izraeli jako synonymní paralelismus k předchozí větě, kdy je Izrael přirovnáván k plodné vinné révě (srv. Iz 5,1nn), jejímž ratolestem dal Bůh „vyhnat“, tedy vyrašit a rozrůst se]; $
- 80,9; Dt 7,1
4 Zemi však neobsadili1 díky svému meči,2 ⌈nezachránila3 je jejich paže,⌉4 nýbrž tvá pravice,5 tvá paže6 a světlo tvé tváře,7 protože jsi v nich našel zalíbení.8
- Dt 8,1; Sd 11,21
- Joz 24,12; 1S 17,47
- vv. 7n; 54,3; Sd 7,2
- n : nezachránili se vlastní silou; srv. Dt 8,17v; Za 4,6v
- 20,7; 60,7; Dt 7,8v
- n : síla
- n : přítomnosti; 4,7; 42,12p; 67,2; 89,16
- n.: sis je oblíbil; Dt 4,37v; 2S 24,23; Iz 42,1
5 Ty jsi můj král,1 ⌈Bože. Přikaž⌉2 ⌈vítězství3 pro Jákoba!4⌉5
- 5,3!; 74,12
- LXX, Pš: a můj Bůh, který přikazuje; 42,8; srv. Mk 9,25
- [h. pl. může znamenat buď jednotlivé záchranné činy či úplné vítězství]
- jiné jméno pro Izrael — 14,7; 22,24; 53,7; 59,14
- h.: Jákobovy spásy
6 ⌈S tebou⌉1 jsme 2nabrali3 na rohy své protivníky,4 ve tvém jménu5 jsme 6pošlapali7 ⌈ty, kdo proti nám povstali.⌉8
- n : S tvojí pomocí; h.: V tobě
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- n.: nabereme; Dt 33,17; 1Kr 22,11
- 3,2
- v. 20; 54,3; 118,10; 124,8; 1S 17,45; [lze chápat jako synonymum pro Boha samotného — srv. 20,2; 2Pa 14,10; anebo: „vzýváním tvého jména“ (79,6; Iz 64,6; Jr 10,25)]
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- 60,14; 104,14; Iz 14,19; Za 10,5
- Dt 28,7; n.: svoje protivníky; Ž 18,40.49
7 Proto se 1nespoléhám2 na svůj luk; můj meč mě nezachrání.3
- perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
- 31,7; 33,21; Jr 17,5.7
- 20,8; 33,16; Oz 1,7
8 Neboť ty jsi nás zachránil před našimi protivníky1 a zahanbil2 jsi ty, kdo nás nenáviděli.
- 60,13; 136,24
- 40,15; 53,6
9 Bohem se chlubíme1 každý den; navěky budeme vzdávat chválu tvému jménu.2 Sela.
- 34,3; Jr 9,23; Ř 2,17
- 54,8
10 Avšak odvrhl1 jsi nás a vystavil jsi nás hanbě; nevycházíš2 s naší 3armádou.4
- v. 24; 43,2!; 89,39; Pl 2,7; 3,31
- n : netáhneš; ::2S 5,24; Sd 6,16
- pl., množné číslo (plurál)
- n.: s našimi (vojenskými) zástupy / oddíly; 60,12; 108,12; srv. Nu 1,3
11 Před protivníkem nás obracíš nazpět a ti, kdo nás nenávidí, nás1 poplenili.2
- čteno s Tg, Pš; TM: pro sebe (tj. jak se jim zachce); Sd 2,14; 2Kr 17,20; Iz 17,14
- Lv 26,17; Joz 7,8
12 Vydáváš nás jak ovce k sežrání1 a rozptýlil2 jsi nás mezi 3pohany.
- v. 23v; Jr 12,3v; Ř 8,36
- 106,27; Lv 26,33; Dt 28,64; 4,27v; Jr 29,1; 31,10
- Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
13 Prodal1 jsi svůj lid lacino,2 nepožadoval jsi za 3něj dobrou cenu.4
- Dt 32,30; Sd 2,14; 1S 12,9
- n.: za nic; h.: bez majetku; ::srv. Př 6,31
- pl., množné číslo (plurál)
- h.: nerozmnožil jsi jejich cenu; Jr 15,13; ::srv. 2S 24,24; 1Kr 21,2
14 Vystavil1 jsi nás potupě2 našich sousedů,3 posměchu a 4pošklebkům5 našeho okolí.6
- 39,9
- 31,12
- 79,4; 80,7
- sg., jednotné číslo (singulár)
- Jr 20,8
- n.: těch, kteří jsou okolo nás
15 Učinil jsi nás pořekadlem1 mezi 2pohany, ⌈národy nad námi 3potřásají4 hlavou.⌉5
- 69,12; Dt 28,37; 1Kr 9,7; Jr 24,9
- Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
- podstatné jméno
- 109; 25; [jako výraz posměchu — srv. 22,8v!; 2Kr 19,21; Jr 18,16p]
- h.: potřásáním hlavy mezi národy
16 Každý den mám před sebou svou potupu;1 ⌈hanba2 mi zakrývá tvář,⌉3
- 69,8
- 2Pa 32,21; Jr 3,25
- h.: hanba mé tváře mě přikryla
17 a to kvůli1 tomu, kdo mě hanobí2 a ostouzí, 3kvůli nepříteli a tomu, kdo se mstí.4
- h.: Od zvuku …
- 74,10; 1S 17,25
- Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
- 8,3
18 To vše na nás přišlo, ač jsme na tebe nezapomněli1 a ⌈tvou smlouvu jsme nezradili.⌉2
- Dt 6,12; 8,19; 1S 12,9; ::Jr 2,32
- h.: nejednali jsme falešně vůči tvé smlouvě; 25,10; 2Pa 34,32; ::Iz 24,5; ::Ez 16,59; ::Da 9,13
19 Naše srdce se nestáhlo1 zpět, naše kroky2 neuhnuly3 z tvé stezky.4
- srv. Jr 38,22
- 17,5; Jb 31,7
- pro dosl. význam srv. Nu 20,17; 2S 2,19; srv. Ž 119,51.157
- 25,4; Jb 34,11; Iz 30,11; 1Kr 15,5; Ž 78,57
20 Přestože jsi nás zdeptal1 v kraji šakalů2 a přikryl jsi nás nejhlubší tmou.3
- 51,20
- n.: draků; LXX, Vul: v kraji útlaku. Iz 13,22
- n.: stínem smrti, 23,4; Iz 9,2
21 Pokud bychom zapomněli na jméno1 svého Boha, pokud bychom vztáhli 2dlaně3 k 4bohu cizímu,5
- tj. přestali ho vzývat; 79,6; Gn 4,26
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- tj. modlili se — 63,5v; 88,10v; Ex 9,29; 1Kr 8,22; Jb 11,13; Iz 1,15
- Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
- 81,10
22 zdali by na to Bůh nepřišel?1 On přece zná tajnosti srdce!2
- h.: vyzkoumal; srv. Dt 13,15
- 7,10; 139,1.23; Jr 17,10
23 A přece jsme kvůli tobě denně vražděni, považují1 nás za ovce na porážku.2
- h.: jsme považováni
- Jr 12,3; //Ř 8,36
24 Vzbuď1 se, Panovníku, 2proč spíš? Probuď3 se a neodvrhni4 nás navždy!
- 7,7p; 59,5; Sd 5,12; Iz 51,9
- Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
- 35,23
- v. 10
25 1Proč 2skrýváš svou tvář?3 4Zapomínáš5 na naše soužení6 a 7útisk?8
- Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- 13,2; Jb 13,24
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- Pl 5,20
- ::31,8
- jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
- Ex 3,9; Dt 26,7; 2Kr 13,4
26 Vždyť naše duše klesla1 v prach;2 naše nitro3 je přitištěno4 k zemi.
- Pl 3,20
- 22,30
- h. „břicho“ může vyjadřovat přeneseně nitro (Jb 32,18; Př 18,20) anebo zde zobecněně „tělo“ (Ž 31,10)
- [může vyjadřovat obecně postoj zármutku (119,25!; Jr 6,26) či konkrétně ponížení před Bohem (Gn 9,18; 2Pa 20,18), zvl. v době postu]; 119,25
27 Povstaň1 nám na pomoc,2 vykup3 nás pro své milosrdenství!
- 3,8p; 55,3; 74,22; 82,8; 132,8
- 35,2; 38,23
- tj. vysvoboď; 25,22