¹ Hospodin ¹kraluje² -- ³národy se ⁴chvějí.⁵ Trůní na cherubech⁶ -- země se ⁷zmítá.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 93,1!
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. LXX, Vul: ať se národy hněvají
6. 80,2; Ex 25,18.22; Iz 37,16
7. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

² Velký je Hospodin na Sijónu,¹ je vyvýšený² nade všechny ³národy.

1. 2,6; 48,2; Iz 12,6
2. 113,4; 138,6; Iz 57,15
3. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499

³ Nechť vzdávají chválu tvému jménu, velkému¹ a budícímu bázeň² -- je svaté.

1. 76,1
2. 111,9; Dt 28,58; Neh 1,5; Zj 15,4

⁴ Králova moc¹ miluje právo. Ty jsi zárukou ²přímosti;^{3 4}vykonáváš v Jákobovi⁵ právo a spravedlnost.⁶

1. n.: Mocný je král, jenž; LXX, Vul: čest; $
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 98,9
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 14,7p; 78,5; 79,7; 105,23
6. 78,5; 97,2; 147,19

⁵ Vyvyšujte¹ ⌈Hospodina, našeho⌉² Boha, klaňte se u podnože jeho nohou³ -- on je svatý!⁴

1. 34,4; 118,28; Ex 15,2; Iz 25,1
2. 20,8!
3. 110,1; 132,7; 1Pa 28,2; Iz 66,1; Pl 2,1; Mt 5,35
4. Lv 19,2; Iz 6,3

⁶ Mojžíš a Áron¹ byli mezi jeho kněžími, Samuel² patřil mezi ty, kdo vzývali³ jeho jméno. ⁴Volali k Hospodinu a on jim ⁵odpovídal.⁶

1. Nu 14,5
2. 1S 12,19.23; Jr 15,1
3. 105,1; Gn 12,8; Iz 64,6; Sf 3,9
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
6. 17,6; Ex 17,11; 33,17; 1S 7,9; ::28,15

^{7 1}Mluvil k nim z oblakového sloupu² a oni zachovávali jeho svědectví³ a ustanovení, která jim dal.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Ex 33,9; Nu 12,5; Dt 31,15
3. 25,10

⁸ Hospodine, Bože náš, tys jim odpovídal. Byl jsi jim ¹Bohem, který odpouští,² ale mstil³ ses za jejich křivé jednání.⁴

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. Nu 14,18; Iz 2,9; Mi 7,18
3. n : odplácel; 94,2; Dt 32,35; Iz 35,4; Na 1,2!
4. Ex 34,7; Jr 48,26

⁹ Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klaňte¹ se k jeho svaté hoře,² neboť Hospodin, náš Bůh, je svatý.³

1. v. 5; 138,2
2. 2,6; 3,5; 43,3
3. Lv 19,2; Iz 6,3