¹ Davidův ⌈pamětní zápis.⌉¹ Chraň² mě, ³Bože, neboť v tobě ⁴hledám útočiště.⁵

1. H. miktám je nejistého významu; překlad „pamětní zápis“ je podle LXX a Vul. Vyskytuje se celkem 6× v nadpiscích Žalmů (dále: 56—60), jejichž společným jmenovatelem je, že je David psal vždy ve veliké tísni. Může ovšem jít i o hudební termín.
2. 17,8; 25,20; 140,5; 141,9; 1S 2,9; Př 3,26
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 7,2!

² Řekni¹ Hospodinu: ⌈Pane, ty jsi mé dobro, mimo tebe žádné² nemám.⌉³

1. TM: Řeklas (?+má duše; srv. Pl 3,24); n.(s LXX a Vul emendováno ’āmart na ’āmartí): Říkám
2. 73,25v; srv. 73,28
3. n.: Ty jsi můj Pán! Nemám dobro mimo tebe. ($)

³ Co se týče svatých,¹ kteří jsou na zemi: Ti jsou vznešení. Mám v nich velké² zalíbení.³

1. 34,10; srv. 2Te 1,10
2. h.: veškeré
3. srv. Ž 101, zvl. v. 6

⁴ Bolesti¹ si rozmnožují ti, kdo ²běhají za jinými bohy. Těm jejich krvavé úlitby nepřinesu. Jejich jména si ani nevezmu na rty.³

1. Př 10,10
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Joz 23,7v

⁵ Hospodin je ⌈můj výtečný podíl⌉¹ a můj kalich;² ty sám držíš můj los.³

1. h.: podíl (/úděl — 11,6) mého podílu; 73,26; 142,6; Pl 3,24; srv. Nu 18,20
2. [metafora k tomu, co hostitel nabízí hostům — Pán dává zbožným kalich požehnání (23,5) a záchrany (116,13), kdežto ničemům kalich hněvu (Iz 51,17; Jr 25,15; Ez 23,31nn; Zj 14,10]
3. n : úděl; Iz 27,6; Jr 13,25; [výraz byl používán pro přidělení dědičného území Izraelcům v zaslíbené zemi (Joz 14,2 aj.); žalmista vyznává, že stejně jistě jako měli toto území, tak jistá a bezpečná (v. 9) je jeho budoucnost díky Hospodinu]

⁶ ⌈Vyměřovací provazce¹ mi padly na rozkošných místech. Ano, připadlo mi nádherné dědictví.⌉²

1. [srv. Joz 17,14, kde jsou los a provazec / díl použity jako synonyma]
2. tj. Jako dědičný podíl mi bylo určeno příjemné a krásné místo; srv. 78,55; Jr 3,19; srv. Ř 8,17

⁷ Budu dobrořečit¹ Hospodinu, který mi ²radí.³ I v ⁴noci mě kázní mé svědomí.⁵

1. h.: žehnat; 26,12; 34,2; 66,8!; 103,1; @Gn 24,48; Neh 9,5
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Tj. ukazuje, jak žít. Viz v. 11
4. pl., množné číslo (plurál)
5. h.: ledviny; n : nitro (Př 23,16; Jr 12,2)

⁸ Stále si ⌈¹stavím Hospodina před sebe.⌉² Když je mi po pravici,³ nepadnu.⁴

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. n.: si představuji, že H. je přede mnou; [tj. připomínám si jeho přítomnost (proto zachovávám jeho příkazy — 18,23!; 119,30) a díky ní zakouším Boží vedení (v. 7) i ochranu (v. 8b); naopak pro ničemy je příznačné, že s Boží přítomností nepočítají (36,2; 54,5; 86,14; 53,2)]
3. 17,7; 18,36; 20,7; 60,7!; 110,5; 121,5; 1Kr 22,19; Iz 41,10
4. n.: nepohnu se; 13,5; 21,8; Př 10,30; //Sk 2,25—28

⁹ Proto se mé srdce ¹raduje² a má sláva³ jásá. I mé ⁴tělo bude přebývat v bezpečí,⁵

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 4,8
3. LXX, Vul: jazyk; [jako paralelismus k srdci emendují někteří TM kebódí na kebedí, tj. játra (Př 7,23), vyjadřující zde (dle h. myšlení) sídlo citu — tj. nitro (proto někteří překládají: duše); srv. 7,6; 30,13; 57,9; 108,2]
4. Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
5. 4,9; Př 1,33

¹⁰ neboť mou duši nepřenecháš podsvětí;¹ nedáš svému věrnému² spatřit³ jámu.⁴

1. 6,6; 30,4; 49,16; 86,13
2. 4,4p; [Toto místo se prvotně vztahuje k Davidovi, chápe se však i jako proroctví o Kristu]
3. n : zažít / zakusit (Jr 5,12; Pl 3,1)
4. //Sk 2,31; 13,35; srv. Ž 30,10; 49,10; 94,13; 103,4

^{11 1}Dáváš mi poznat² stezku života,³ hojnost radosti⁴ je tvá přítomnost,⁵ ve tvé pravici je ⌈věčné blaho.⌉⁶

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 25,4!
3. 32,8v; Př 2,19; 15,24; Mt 7,14
4. 43,4; h. pl. (pouze zde a 45,15) asi zdůrazňuje míru radosti
5. h.: s tvou tváří; 21,7; 31,21; 2S 21,1!
6. h.: … stálé příjemnosti; h. pl. může zdůrazňovat míru — n.: stále hojné potěšení (Jb 36,11)