¹ Píseň stupňů.¹ Hospodine, pamatuj² na Davida, na všechnu jeho starostlivost,³

1. 120,1p
2. Neh 5,19!
3. n.: zkrušenost (Iz 53,4) / strasti, které vytrpěl; LXX, Vul: mírnost

² jak přísahal Hospodinu, slib učinil Mocnému¹ Jákobovu:²

1. Iz 1,24
2. v. 5; Gn 49,24; Iz 49,26; 60,16

³ Nevejdu do stanu¹ svého domu, ²nevstoupím na své lože,³

1. 2S 7,2
2. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
3. h.: pohovku svého lože

⁴ nedám spánek svým očím, dřímotu svým víčkům,¹

1. Př 6,4

⁵ dokud nenaleznu místo pro Hospodina, příbytky Mocnému Jákobovu.¹

1. v. 2; Iz 60,16; 1Pa 22,7

⁶ Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě,¹ nalezli jsme ji na Jaarských polích.²

1. Gn 35,19; Rt 4,11; Mi 5,1
2. Souvisí zřejmě s městem Kirjat–jearím; viz 1S 7,1; 1Pa 13,5

⁷ Vstupme do jeho příbytků,¹ klaňme² se u podnože jeho nohou!³

1. 43,3; 84,2
2. 5,8; 29,2; 138,2
3. 99,5; 1Pa 28,2; Ž 5,8

^{8 1}Povstaň,² Hospodine, k místu svého odpočinku,³ ty i truhla tvé moci!⁴

1. imperativ zesílený suffixem -á (enfatický imperativ)
2. 3,8; 68,2; Nu 10,35
3. 116,7; 1Pa 28,2
4. //2Pa 6,41; Ž 78,61

⁹ Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost,¹ tví věrní² ať jásají!³

1. Jb 29,14; Iz 11,5; 61,10; Ef 6,14
2. v. 16; 4,4p
3. v. 16; 149,5

¹⁰ Pro Davida, svého otroka,¹ neodmítni² svého pomazaného!³

1. 18,1p
2. h.: neodvrať tvář od; 1Kr 2,16n
3. v. 17; 2,2; 2Pa 6,42

¹¹ Hospodin přísahal¹ Davidovi věrnost,² neodvrátí se od ní:³ Dosadím na tvůj trůn z plodu tvých beder.⁴

1. 89,3
2. h.: pravdu
3. 110,4
4. h.: … břicha; 127,3; L 1,42; 2S 7,12; Sk 2,30

¹² Jestliže tví synové budou zachovávat mou smlouvu a má svědectví,¹ kterým je budu učit, i jejich synové budou sedět na tvém trůnu až na věky.²

1. 25,10
2. 1Kr 2,4; 8,25

¹³ Hospodin totiž vyvolil Sijón,¹ zatoužil² mít jej za sídlo.

1. 9,12; 74,2; 78,68; 87,2
2. 68,17v

¹⁴ Toto je místo mého odpočinku¹ až navěky, tady budu sídlit, neboť po něm toužím.²

1. Iz 66,1
2. LXX, Vul: neboť jsem je vyvolil

^{15 1}Velice požehnám jeho zásobám,² jeho chudé budu sytit chlebem.³

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Joz 9,5
3. Lv 25,19

¹⁶ Jeho ¹kněze oději spásou,² jeho věrní budou radostně jásat.³

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Iz 61,10
3. v. 9

¹⁷ Tam dám vyrůst Davidovu rohu,^{1 2}připravím lampu³ svému pomazanému.

1. 89,25; Ez 29,21; Mi 4,13; L 1,69
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 18,29; 2S 21,17; 1Kr 11,36; 15,4; 2Kr 8,19

¹⁸ Jeho nepřátele obléknu hanbou,¹ ale na něm rozkvete jeho koruna.²

1. 109,29; Jb 8,22
2. LXX, Vul: mé posvěcení