¹ Pro vedoucího chval,¹ pro Jedútúna.² Davidův žalm.

1. 4,1p
2. var.: Jedítúna; srv. 39,1p

² ⌈Jen u Boha je utišení¹ mé duše;⌉² od něj pochází má spása.³

1. 22,3; 37,7
2. LXX, Vul: Což se má duše nepodřídí Bohu?
3. 42,6.12

³ Jen on je má skála¹ a ²spása, můj nepřístupný hrad,³ nikdy⁴ se nepohnu.⁵

1. 18,3!
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 9,10
4. h.: mnoho / velmi
5. //v. 7; 21,8; 37,24

⁴ Až dokdy budete ¹napadat ²člověka? Z vás všech jde smrt jak z bortící se stěny, jak z padající zdi.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499

⁵ Pořád¹ se radí, jak ho připravit o čest. Oblíbili si lež,² svými ústy žehnají, avšak v ³nitru proklínají.⁴ Sela.

1. v h. je i zde výraz ’ak (jinde přeložený „jen“), typický (6×) pro tento žalm. Je možné, že má vyjadřovat důraz celého žalmu: Jenom Bůh — člověk nic není
2. 4,3
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. 28,3; 55,22

⁶ Jen se ztiš před Bohem, má duše, vždyť od něj je má naděje.¹

1. 71,5; v. 2

⁷ Jen on je má skála a ¹spása, můj nepřístupný hrad -- nepohnu se.²

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. //v. 3

⁸ V Bohu je má spása a ¹sláva, on je má pevná skála -- v Bohu mám útočiště.²

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 14,6; 46,2

^{9 1}Lidé, doufejte² v něj v každý čas, vylévejte^{3 4}před ním své srdce⁵ -- Bůh je naše útočiště. Sela.

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. 4,6; 25,2
3. 42,5; 1S 1,15
4. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
5. Pl 2,19

¹⁰ Synové Adamovi jsou jen vánek,¹ synové ²lidští³ jen zdání.⁴ Na misce vah^{5 6}stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek.

1. n.: marnost; 39,6.12; Kaz 1,2; 12,8
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. 4,3; Pl 3,33
4. h.: lež
5. Iz 40,15; Da 5,27
6. infinitiv konstruktivní (vázaný)

¹¹ Nespoléhejte na útlak¹ a na loupení,² nestaňte se marností!³ I kdyby majetku⁴ přibývalo, nepřikládejte k tomu srdce!⁵

1. Iz 30,12; Jr 6,6; Ez 22,29
2. Iz 61,8
3. n : nevydávejte se marnou cestou; Jb 27,12; Jr 2,5
4. 73,12
5. 52,9; Jb 31,25; Ez 28,5; Mt 19,22; Mk 10,24; L 12,15—21; 1Tm 6,9.10.17

¹² Bůh promluvil jednou a já jsem slyšel toto dvojí: že Bohu patří moc,

¹³ (a tvé je, Panovníku, i milosrdenství) a že odplatíš ¹každému podle jeho skutků.²

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Př 24,12v; Kaz 3,17; Mt 16,27v; Ř 2,6; Zj 22,12; Jb 34,11; Jr 32,19