¹ Davidův žalm. Hospodine, kdo bude hostem¹ ve tvém stanu?² Kdo bude přebývat na tvé svaté hoře?³

1. n.: pobývat (jako cizinec — srv. Gn 20,1; 2Kr 8,1); 5,5
2. 27,5; 61,5; 84,5v
3. 2,6; 24,3; 43,3; He 12,22; Zj 14,1; [prav. míněn Sijón / Jeruzalém]

² Ten, kdo žije¹ bezúhonně,² ⌈činí spravedlnost⌉³ a mluví pravdu⁴ ⌈v srdci,⌉⁵

1. h.: chodí
2. n : s integritou; 26,1; 84,12; Gn 6,9; Př 2,7; 11,20; 28,18; L 1,6; srv. Ez 33,15
3. Sk 10,35; 1J 2,29
4. Za 8,16; Ef 4,25
5. n.: + kterou má v s.; n : ze srdce

³ kdo ⌈svým jazykem⌉^{1 2}nepomlouvá,^{3 4}nečiní svému druhovi zlo⁵ a nekydá⁶ na svého blízkého hanu,

1. h.: na svém jazyku; Př 6,17; 17,20; Jr 9,5
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 2S 19,28; Ř 1,30
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 1S 24,12; Ř 13,10
6. h.: nepozvedl; 50,20v; srv. Ex 23,1

⁴ pohrdá¹ ve svých očích zavrženíhodným,^{2 3}váží⁴ si však těch, kdo se bojí⁵ Hospodina. Odpřisáhl–li⁶ něco ke své škodě, nezmění to;

1. Est 1,17
2. h.: zavrženým (od Hospodina); srv. 1S 16,1; Jr 6,30
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n.: ctí …
5. 22,24; 25,12.14; 31,20; 33,18; 34,8.10; 103,11!; Dt 4,10p; 2Kr 17,25; Př 14,2; 31,30
6. Joz 9,20, Sd 11,35v

⁵ své peníze^{1 2}nedává na lichvu,³ úplatek⁴ proti nevinnému ⁵nepřijímá. Kdo takto jedná, nepohne⁶ se až navěky.

1. h.: stříbro
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Ex 22,24; Dt 23,20n; Ez 18,8
4. 26,10; 1S 8,3; Př 17,23; Mi 3,11
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. 21,8; 30,7; 55,23; 112,6; 125,1