Chapter 30
1 ⌈Žalm. Píseň při posvěcení1 Davidova domu.⌉2
- Ezd 6,16p
- n.: Žalm Davidův. Píseň při posvěcení domu (tj. chrámu — srv. 2S 5,11n; 1Kr 8,63).
2 Budu tě vyvyšovat,1 Hospodine, protože jsi mě vytáhl2 z hlubin a nedal jsi mým nepřátelům, aby se nade mnou radovali.3
- 34,4; 99,5; 118,28; 145,1; Iz 25,1; Da 4,37
- (Všude jinde je toto slso používáno pro čerpání vody /Ex 2,16; Př 20,5/.)
- 35,19; 38,17; Pl 2,17
3 ⌈Hospodine, můj Bože,⌉1 křičel2 jsem k tobě a tys mě uzdravil.3
- 7,2p
- 18,7; 22,25; 88,14; Jb 29,12; Jon 2,3
- 6,3!; 103,3; 147,3; Gn 20,17; 2Kr 20,8; 2Pa 30,20; Mk 10,47+52; Jk 5,15
4 Hospodine, 1vyvedl2 jsi mou duši z podsvětí,3 obživil4 jsi mě, abych nesestoupil do jámy.5
- Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
- Jon 2,7
- 18,6; 86,13; 116,3
- Oz 6,2
- 28,1; 1S 2,6
5 Opěvujte1 Hospodina, jeho věrní,2 vzdávejte3 chválu ⌈jeho svatému jménu.⌉4
- 9,12p; 33,2; 47,7; 66,2; 68,5.33
- 4,4p; 31,24; 32,6; 37,28; 43,1; 50,5; 52,11; 79,2; 85,9; 86,2!
- 44,9; 54,8; Iz 25,1; 1Kr 8,33.35
- h.: památce jeho svatosti (97,12) [tzn. tomu, díky čemu si jej pamatujeme nebo připomínáme — Ex 3,15!; Ž 135,13; 145,7; Iz 26,8; Oz 12,6]
6 Vždyť jeho hněv1 trvá jen chvíli,2 jeho přízeň však celý život. Večer se uhostí pláč, ale ráno3 jásot.
- 2,5
- Iz 54,7
- h.: k ránu
7 V ⌈dobách pohody⌉1 jsem si řekl: Nikdy2 ⌈se nepohnu.⌉3
- n.: bezstarostnosti; Př 1,32; Jr 22,21; Ez 16,49
- h.: Navěky; 31,2!
- n.: mnou nic neotřese; [Zdá se, jako by to zde David vyslovoval z postoje, z jakého to říkají ničemové (10,6), a nikoliv spravedliví (15,5; 16,8; 21,8; 46,6; 62,3; Př 10,30). Pro zapomenutí na Dárce prosperity srv. Dt 8,11—20; Da 4,28—37.]
8 Hospodine, svou přízní1 jsi mocně upevnil mou horu.2 Když jsi však skryl svou tvář,3 4zděsil5 jsem se.
- 5,13; 51,20; Iz 61,2
- [David může mít na mysli horu Sijón, ale „hora“ může být také metaforou jeho královské vlády.]; $
- 10,11p; 13,2; 104,29; 143,7; Jr 33,5; Ez 39,23
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- 2,5; 6,3n; 48,6; 1S 28,21; 2S 4,1; Iz 21,3
9 K tobě, Hospodine, 1volám,2 prosím Panovníka o 3smilování:4
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- 28,1!
- imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
- 142,2; Dt 3,23; 1Kr 8,33; Oz 12,5
10 ⌈K čemu ti bude má krev,⌉1 když sestoupím v jámu?2 Bude tě chválit prach? Ten bude zvěstovat tvoji věrnost?3
- n.: Jaký zisk budeš mít z mé krve; Gn 37,26
- použito h. šáchat (16,10; 94,13) nikoli bór (v. 4); oba výrazy jsou užity v 7,16!
- n.: pravdu; 43,3; 6,6
11 Vyslyš1 mě, Hospodine! Smiluj2 se nade mnou! Hospodine, buď mým 3pomocníkem!4
- 17,1
- 6,3
- participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
- 54,6; 118,7; LXX a Vul má tento verš v min. čase: Hospodin mě vyslyšel…atd.
12 Mé kvílení jsi mi změnil v tanec,1 rozvázal jsi mi žíněné roucho2 a přepásal jsi mě radostí,3
- 149,3; Pl 5,15
- [žíněné roucho bylo symbolem truchlení; srv. 35,13; Gn 37,34]
- Jr 31,13; J 16,20
13 aby tě sláva1 opěvovala2 a neumlkla. Hospodine, můj Bože, navěky tě budu chválit!
- LXX, Vul: má sláva; 16,9p
- 7,18