¹ Pro vedoucího chval -- podle „Lilií“.¹ Davidův žalm.

1. LXX, Vul: Na konec — o těch, kteří se promění. Srv. 45,1p

² Zachraň¹ mě, Bože, vody² mi ³pronikly až k duši!⁴

1. 3,8
2. ::32,6; 42,7
3. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
4. Jon 2,6; [vzhledem k tomu, že žalmista se přirovnává k topícímu se člověku, výraz „duše“ zde má význam: hrdlo (srv. 105,18; 106,15; Iz 5,14; Abk 2,5)]

^{3 1}Topím² se v hlubokém³ bahně⁴ a pevného místa není! ⁵Klesám do vodních⁶ hlubin, strhává⁷ mě proud!⁸

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. v. 15; Jr 38,6
3. Jon 2,4
4. h.: bahně hlubiny; 40,3
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. LXX, Vul: mořských
7. h.: zaplavil; Iz 28,17; ::43,2
8. 124,4v; LXX: bouře

^{4 1}Jsem² vysílen voláním, hrdlo³ mám ochraptělé;⁴ oči mi slábnou,⁵ jak vyhlížím⁶ svého Boha.

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 6,7
3. Iz 58,1
4. h.: rozpálené; 22,15
5. 6,8v; 38,11v; 119,82.123; Iz 38,14v
6. h.: očekávám; 31,25; 38,16; 71,14

⁵ Těch, kdo mě bezdůvodně¹ nenávidí,² je víc než vlasů na mé hlavě.³ Je mnoho zrádných nepřátel, kteří mě chtějí zničit. ⁴Vracím to, co jsem neuchvátil.⁵

1. 35,7!; //J 15,25
2. 18,18; 38,20
3. 40,13; Mt 10,30
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. Jr 15,10

⁶ Bože, ty znáš mou pošetilost;¹ má provinění² ti nejsou skryta.³

1. 38,6
2. 2Pa 28,10
3. 44,22; 139,1—3; Jr 16,17v; Oz 5,3

⁷ Kéž se kvůli mně nestydí ti, kdo na tebe očekávají,¹ Panovníku, Hospodine² zástupů, kéž se nehanbí kvůli mně ti, kdo hledají³ tebe, Bože Izraele.

1. 25,3
2. 71,5!; Gn 15,2p; Iz 3,15
3. 40,16

⁸ Vždyť kvůli tobě¹ snáším potupu,² hanba mi pokryla tvář,

1. 44,23
2. 44,16; Jr 15,15

⁹ cizím jsem se stal svým bratřím, cizincem jsem pro syny své matky.¹

1. 31,12; 38,12; Jb 19,12n; J 7,5

¹⁰ Neboť mě strávila horlivost¹ pro tvůj dům,² padla na mě potupa³ těch, kdo tupí⁴ tebe.⁵

1. Nu 25,11; Za 1,14
2. //J 2,17
3. He 11,26
4. 74,18.22; 89,51n
5. //Ř 15,3

¹¹ V postu¹ jsem si vyplakal duši,² i to mi bylo ku ³potupě.

1. 35,13
2. LXX: pokořil / sklonil
3. pl., množné číslo (plurál)

^{12 1}Vzal jsem si za oděv žíněné roucho² a stal jsem se jim pořekadlem.³

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. Gn 37,34; Neh 9,1
3. 1Kr 9,7; Jr 24,9

^{13 1}Žvaní o mně ti, kdo sedávají v bráně,² i písničky^{3 4}pijanů piva.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 127,5; Dt 21,19p; 1S 4,12—18
3. n.: + posmívají se mi; srv. Jb 30,9; Pl 3,14
4. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
5. Iz 28,6

¹⁴ Ale já jdu se svou modlitbou k tobě, Hospodine. Je čas přízně.¹ Bože, ve svém hojném milosrdenství² mi odpověz³ ⌈pravdou své spásy!⌉⁴

1. 5,13; Iz 49,8; 61,2; 2K 6,2v
2. 5,8p; 106,45; Neh 13,22
3. v. 17n; 4,2p; 86,1; 102,3; 108,7; 119,145; 143,1.7
4. n : svou spolehlivou záchranou

¹⁵ Vysvoboď¹ mě z bahna,² abych se neutopil! Kéž jsem vysvobozen od těch, kdo mě nenávidí, i z vodních hlubin!³

1. 7,2!; 59,2
2. 40,3
3. v. 3

¹⁶ Ať mě neodplaví vodní proud,¹ ať mě nepohltí hlubina a ať se za mnou nezavře jáma!²

1. 144,7; LXX: ať mě neutopí náhlá vlna (Vul: vodní bouře)
2. 55,24; h.: nezavře jáma /studna/ svá ústa; Nu 16,32

¹⁷ Odpověz¹ mi, Hospodine, vždyť tvé milosrdenství je dobré!² Podle svého hojného slitování³ na mě shlédni!⁴

1. v. 14
2. 63,4; 109,21
3. 40,12; 51,3
4. 25,16; 86,16; 6,5

¹⁸ Neskrývej¹ svou tvář před svým otrokem,² neboť je mi úzko.³ Rychle⁴ mi odpověz!

1. 13,2; 27,9; 102,3
2. 36,1
3. 31,10
4. 102,2

¹⁹ Buď nablízku¹ mé duši, ujmi² se jí, kvůli mým nepřátelům mě vykup!³

1. h.: Přibliž se; Pl 3,57; srv. 1Kr 2,7
2. h.: vykup ji; 72,14; 119,134.154; 2S 4,9
3. 25,22

²⁰ Ty víš, jak mě tupí,¹ haní² a ostouzejí;³ máš před sebou všechny mé nepřátele.

1. 22,7
2. He 12,2
3. h.: Ty znáš mou potupu, mou hanbu a mou ostudu; (kořeny všech třech výrazů jsou též v Jr 51,51)

²¹ Potupa mi ¹láme² srdce, jsem ³ochromen.⁴ ⌈Doufal jsem v soucit, leč nebylo ho, v ⁵utěšitele,⌉⁶ avšak nenašel jsem je.⁷

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. Jr 23,9
3. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
4. LXX: Má duše čekala urážky a bídu
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. n.: Čekal jsem na projevení účasti, a nic, na ty, kdo by mi poskytli útěchu (Jb 2,11; 1Pa 7,22; Iz 51,19)
7. 142,5; Mt 26,37—40

²² Do jídla mi dali žluč¹ a na ²žízeň mě napájeli octem.³

1. h.: jed; srv. Dt 29,17; Jr 8,14; Pl 3,19
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Rt 2,14p; Mt 27,34.48; J 19,28n

²³ Kéž se jim stůl ¹před nimi stane pastí,² kéž je léčkou těm, kdo jsou v pohodě.³

1. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
2. //Ř 11,9
3. n.: kterým se dobře daří; Tg (čteno jako wešaleméhem): jejich pokojné oběti; LXX, Vul (čteno šillúmím): odplatou a kamenem úrazu; $

²⁴ Ať se jim zatmějí oči,¹ aby neviděli, kéž se jim stále třesou bedra.²

1. [Může být myšlena skutečná slepota (a to jako zástupce všech nemocí; Dt 28,28n.65)]
2. Dt 33,11p; Jr 30,6v; Na 2,2.11; tj. kéž jsou stále roztřesení; //Ř 11,10; LXX, Vul: sehni jim záda; Da 5,6

²⁵ Vylej¹ na ně své rozhořčení,² kéž je dostihne tvůj planoucí hněv.³

1. Jr 10,25; Ez 20,8; Oz 5,10
2. 38,4; 79,6v; Ez 22,31; Sf 3,8
3. 78,49; 85,4

²⁶ Jejich hradiště¹ nechť je zpustošeno a v jejich stanech ať nikdo nebydlí.²

1. Gn 25,16
2. Př 14,11; //Sk 1,20; Mt 23,38

²⁷ Protože ¹pronásledují toho, kterého ty jsi bil, a ⌈berou si do úst⌉² bolest tebou raněných.³

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. h.: vyprávějí o …
3. 2Pa 28,9; Za 1,15; LXX, Pš a Vul (čtou jósípú namísto TM jesappérú): přidávali k bolesti mých ran

^{28 1}Sečti jejich viny!² Kéž nevstoupí do tvé spravedlnosti.³

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. h.: Přidej vinu na jejich viny / Připočti vinu k jejich vině; může snad také znamenat: Nechť na ně dolehne (přiměřená) odplata za jejich viny
3. Neh 3,37

²⁹ Kéž jsou vymazáni z ¹knihy² živých a nejsou zapsáni mezi spravedlivé.³

1. Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
2. Ex 32,32n; Da 12,1; Fp 4,3; Zj 3,5; 21,27
3. L 10,20; He 12,23

³⁰ Já jsem nuzný¹ a rozbolavělý, ale tvá spása, Bože, ²je mi bezpečím.³

1. 18,28; 70,6; 82,3; Sf 3,12
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: vyvýšeným místem; 20,1; Př 18,10; LXX, Vul: mě podepřela

³¹ Zpěvem¹ budu chválit² Boží jméno, budu ho velebit³ písní díků.⁴

1. h.: S písní; 1Pa 25,6; Neh 12,27
2. 22,23; 74,21; 109,30; 145,2; 146,2
3. 34,4
4. 26,7; 42,5

³² To bude Hospodinu milejší než býk,¹ než býček² s rohy a paznehty.³

1. snad sl. hříčka podtrhující, že píseň (šír) vyjadřující vděčnost je Hospodinu milejší nežli oběť býka (šór)
2. 50,9
3. 50,13; 51,16; [Rohy a paznehty jsou zmíněny zřejmě proto, že se u obětních zvířat pozlacovaly či jinak zdobily, anebo paznehty zdůrazňují, že je to „čisté“ zvíře vhodné pro oběť (Lv 11,3—8)]

^{33 1}Uvidí² to pokorní³ a budou se radovat.⁴ Vy, kdo hledáte⁵ Boha, ⌈vaše srdce⁶ bude žít!⌉⁷

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 40,4
3. 34,3.7
4. Iz 65,3
5. 22,27!
6. LXX, Vul: duše
7. n : získejte znovu odvahu (srv. ::40,13; 2S 7,27; 2Pa 13,7)

³⁴ Vždyť Hospodin chudé slyší¹ a svými vězni^{2 3}nepohrdá.⁴

1. 34,7
2. 68,7; 79,11
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. 22,25; 73,20

^{35 1}Chvalte jej nebesa i země, moře a vše, co se v nich² hýbe!³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. (h. sloveso je všude jinde vztaženo k hýbání se po zemi (Gn 1,28; aj.); zde se tedy zřejmě vztahuje k nebesům, zemi a moři)
3. 96,11; 98,7; Iz 44,23; 49,13

³⁶ Neboť Bůh zachrání Sijón¹ a vybuduje² judská města; usadí se³ tam a obsadí jej.⁴

1. 51,20
2. Iz 44,26
3. obyvatelé, nikoli Bůh
4. h. f. se asi vztahuje k Sijónu

³⁷ Dostane ho¹ do dědictví potomstvo² jeho otroků.³ Budou v něm bydlet ti, kdo milují⁴ jeho jméno.

1. h. f. se asi vztahuje k Sijónu
2. h.: símě; 25,13; 102,29; Iz 65,9
3. 34,23!
4. 5,12; 119,132; Iz 56,6; Ž 37,29