¹ Hospodine, ¹proč stojíš opodál? Proč se skrýváš v dobách soužení?²

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. 9,10

² Ničema v pýše pronásleduje¹ chudého. Kéž by byli lapeni² ⌈do piklů,³ které kuli!⌉⁴

1. h.: pálí; Gn 31,36
2. Př 5,22v
3. 21,12; 37,7
4. n.: v zlých úvahách, které vymýšlejí

³ Vždyť ničema se ¹vychloubá² tužbami³ své duše, ⌈ten, kdo hrabe⁴ pro sebe, zlořečí⌉⁵ a Hospodinem pohrdá.⁶

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. [sloveso (obv. překládané „chválit“) je většinou spojováno s chválením Hospodina (22,23n; 35,18; hojně v 1+2Pa — 5,13); ničema tedy činí své tužby „bohem“ (srv. 49,7; Př 28,4)
3. 38,10; Př 10,24
4. Př 1,19; Jr 6,13; Abk 2,9
5. n.: vychvaluje loupícího; [h. sloveso barak je v StS většinou používáno pro žehnání, resp. dobrořečení, ale několikrát také v negativním významu zlořečení (1Kr 21,10; Jb 1,5)]
6. v. 13

⁴ Ničema ⌈pro svou povýšenost⌉¹ moc nepřemýšlí.² Bůh není³ -- toť všechno jeho uvažování.⁴

1. h.: podle vysokosti svého nosu; n : pro svou nafoukanost
2. h.: nehledá (?Boha); také k tomuto slovesu lze chápat Boha jako podmět: Bůh nic nevypátrá (srv. 13.15)
3. 14,1; 53,2; 36,2v; [není tím míněno to, jestli Bůh je, nebo není (ateismus byl tehdy pro Židy neznámý), ale sebevědomé prohlášení o Boží lhostejnosti (v. 11.13!) k tomu, jak člověk žije, ve smyslu: Bůh se nestará]
4. n.: úvahy (v. 2)

⁵ Jeho cesty jsou v každém čase úspěšné, vysoko¹ před ním jsou tvé soudy. Všichni jeho nepřátelé? Nad těmi si odfrkne.²

1. [tj. takže je nevidí]
2. n : ohrnuje nos / (na ty) kašle; h.: fouká (na ně)

⁶ V ¹srdci si ²říká:³ ⌈Z pokolení do pokolení⌉⁴ mnou nic nepohne,⁵ vždyť ne upadnu do zlého.⁶

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 14,1; 35,25; 74,8; Sf 1,12!; Mt 24,48
4. n : Nikdy (srv. paralelismus v Iz 13,20; Jr 50,39); 33,11; 49,12!; 79,13; [tato vazba je v Ž použita 12×]; (členění verše dle TM připojuje tuto vazbu k druhé části verše)
5. 15,5; 21,8; 30,7; Př 10,30; [ničema si zde přivlastňuje jistotu spravedlivého]
6. n.: neštěstí; Jr 5,12; Zj 18,7v

⁷ Jeho ústa jsou plná klení,^{1 2}klamu³ a útisku;⁴ pod jazykem⁵ skrývá trápení⁶ a nepravost.⁷

1. //Ř 3,14
2. pl., množné číslo (plurál)
3. 34,14
4. 73,8v
5. 66,17p; Jb 20,12; Ž 140,3v
6. Jb 4,8; Př 24,2
7. 90,10; 12,3v

⁸ Sedí na číhané na ⌈uzavřených místech,⌉¹ v skrýších² nevinného³ vraždí,⁴ svým okem skrytě vyhlíží ubožáka.⁵

1. h.: nádvořích / dvorcích; moderní překlady zpravidla překládají „ve vsích“, tomu však neodpovídá ani LXX, ani Vul
2. Pl 3,10; Abk 3,14
3. 2Kr 21,16; Př 1,11; 6,17; Jr 2,34
4. 94,6
5. n.: nešťastníka; v. 14†

⁹ Číhá v skrýších jako lev¹ v ²houští, číhá, aby se zmocnil ubohého. Zmocňuje³ se ubohého, táhne ho svou sítí,⁴

1. 7,3; 17,12; 1Pt 5,8
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. Sd 21,21†
4. Mi 7,2v

¹⁰ takže je zkrušen¹ a pokořen.² Kvůli hordám ničemy bezmocní padají.

1. 38,9
2. 38,7

¹¹ V ¹srdci si ²říká: ³Bůh zapomíná,⁴ ⌈skryl svou tvář,⌉⁵ nikdy nic neuvidí.⁶

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
4. 73,11v
5. [i zde je protikladný rozdíl mezi ničemou a spravedlivým: spravedlivý se toho, že by Bůh skryl svou tvář, děsí (13,2; 22,25; 30,8; srv. 4,7; Nu 6,25!), ničema se tím naopak utěšuje]
6. 64,6; 94,7; Iz 29,15; Ez 8,12; 9,9; Jb 22,13v

¹² Povstaň,¹ Hospodine! ²Bože, ⌈pozvedni svou ruku!⌉³ Nezapomeň⁴ na zkroušené!

1. 3,8p
2. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
3. [jinde k modlitbě (28,2; Pl 3,41), k přísaze (Ž 106,26; Neh 9,15; Ez 20,28) či jako projev péče (Ez 20,5); zde jako výraz nepřátelství (2S 18,28; Iz 26,11; Mi 5,8)]
4. 9,13

¹³ Jak to, že ničema pohrdá¹ Bohem? ²Říká si v ³srdci: ⌈Nebudeš se tím zabývat, Bože!⌉⁴

1. v. 3
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. n.: Ty nic nevypátráš / nevyšetříš / nebudeš volat k zodpovědnosti (pro významový odstín h. hledat srv. Dt 13,15; 18,19)

¹⁴ Ty však ¹vidíš,^{2 3}hledíš na trápení⁴ a zášť a ⁵vezmeš to do své ruky. Vždyť ubožák ⌈se spoléhá na tebe.⌉⁶ Sirotkovi⁷ ⌈se staneš pomocí.⌉⁸

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. n : si všímáš
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. [dle v. 7, kde je trápení spojeno s ničemou, je zde asi pod slovem „trápení“ míněn ten, kdo trápení působí]
5. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
6. n.: se svěřuje tobě; přenechává svůj spor / své trápení tobě; (srv. vazbu slovesa s výrazem „do ruky“ — Gn 39,6; 2Pa 12,5; Neh 9,28; v tomto v. to může navazovat na předchozí slova „vezmeš to do své ruky“)
7. 10,18; 68,6; Dt 10,18
8. n.: jsi byl ()pomocníkem; 30,11; 54,6

¹⁵ Zlom paži¹ ničemy i zlého! ²Odhal³ jeho ničemnost, až již žádnou nenajdeš.⁴

1. 37,17; Jb 38,15; Ez 30,21; Za 11,17; n : moc (Ez 22,6) / síla (2Pa 32,8)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. n.: Vypátrej; [použití stejného h. ekv. jako je ve v. 13 zdůrazňuje odpověď na ničemovu falešnou sebejistotu]
4. h.: nebudeš moci nalézt; [prohlášení lze vztáhnout dvojím způsobem — a) k ničemnosti v tomto v.: až už žádnou ničemnost nebudeš moci najít; b) opět k prohlášení ve v. 13: o které si myslel, že ji nenajdeš]; $

¹⁶ Hospodin je králem¹ navěky a navždy. Pohanské ²národy z jeho země ³zmizí.

1. 5,3; 29,10; 93,1v; Jr 10,10; 1Tm 1,17
2. Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

¹⁷ Hospodine, touhu¹ pokorných² jsi vyslyšel. Upevníš jim srdce, popřeješ jim sluchu,

1. 21,3; 119,20; 145,19v; Př 10,24
2. 9,19

¹⁸ abys zjednal právo sirotkovi¹ a utlačenému.² Člověk ze země³ je už nebude děsit.

1. 9,10
2. Dt 10,18
3. Srv. 17,14p