¹ Davidův žalm. K tobě ¹volám,² Hospodine, má skálo,³ nebuď ke mně hluchý!⁴ ⌈Neozveš–li se mi,⌉⁵ budu podobný těm, kdo sestupují v jámu.⁶

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 22,3; 27,7; 30,9; 55,17; 57,3; 61,3!
3. 18,3p; 19,15; Iz 44,8
4. 35,22; 39,13; 83,2; 109,1
5. n.: Budeš–li vůči mně mlčet
6. 30,4; 88,5; 143,7; Př 1,12; Iz 38,18; Ez 26,20!

² Vyslyš¹ mé úpěnlivé prosby,² když k tobě volám,³ když pozvedám^{4 5}ruce ke tvé nejsvětější⁶ svatyni!⁷

1. 4,2
2. h.: hlas mých ú. proseb; v. 6; 31,23; 86,6; 116,1; 130,2; 140,7; 143,1; 2Pa 6,21; Da 9,17
3. 22,25
4. 63,5; 134,2; 141,2; 143,6; Pl 2,19; [To byl obvyklý modlitební postoj — ať již ve stoje (1Kr 8,22; Mk 11,25) či vkleče (1Kr 8,54; Ezd 9,5); ruce se pozvedaly k nebesům nebo ke svatyni (pozemskému Božímu příbytku); srv. Ž 44,21v; 88,10v; Jb 11,13; L 24,50; 1Tm 2,8]
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. srv. 1Kr 8,6; Ez 45,3; He 9,3!
7. 20,3v; 1Kr 6,16; 2Pa 5,7

³ Neodvleč¹ mě s ničemy, s činiteli nepravosti,² s těmi, kdo se svými bližními mluví³ pokojně,⁴ ale v jejich srdci je zlo.⁵

1. 26,9v; Nu 16,26
2. 36,13
3. 12,3; 55,22; 62,5; Mt 22,15—18
4. Jr 9,7; srv. 2S 20,9n
5. 15,3; 41,8; Neh 6,2; Př 3,29; 6,18; Jr 4,14

⁴ Dej jim podle jejich skutků,¹ podle jejich zvrácených² činů, podle díla³ jejich rukou jim dej, vrať⁴ jim, co vykonali!⁵

1. Př 24,12; Mt 16,27; 2Tm 4,14; Zj 20,12n; 22,12
2. Dt 28,20; Jr 23,2
3. Neh 6,14
4. n : odplať
5. Př 12,14; Iz 59,18; Jr 51,6; Pl 3,64; Abd 1,15

⁵ Oni neuvažují¹ o Hospodinově jednání,² o díle³ jeho rukou. Strhne⁴ je a už je nezbuduje.

1. ::103,2; Dt 32,7
2. n.: skutcích
3. 8,7; 19,2; 33,4; Joz 24,31; Iz 5,12!
4. n.: Zboří; LXX, Vul: Zničí; Iz 22,19

⁶ ⌈Požehnán buď Hospodin,⌉¹ neboť vyslyšel² mé úpěnlivé prosby.³

1. [tato vazba je v StS celkem 26×, z toho v Ž 9×]; 31,22; 41,14; 72,18; 89,53; 106,48; 124,6; 135,21; 144,1; srv. 68,20; @Gn 9,26; 2K 1,3
2. 6,10!
3. v. 2p

⁷ Hospodin je má síla¹ a můj štít,² v něho ³doufá⁴ mé srdce. Dostalo se mi pomoci,⁵ proto mé srdce jásá,⁶ proto mu budu vzdávat chválu svou písní.⁷

1. 46,2; 59,10.17; Ex 15,2; Iz 49,5; Jr 16,19
2. 3,4
3. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
4. 25,2; 31,15; 112,7
5. 1Pa 5,20
6. Sf 3,14
7. 40,4; 69,31

⁸ Hospodin je silou ⌈svého lidu,⌉¹ je spásnou záštitou² svému pomazanému.³

1. TM lámó (jejich) čteno s LXX a Pš dle 29,11 jako le‘amó; srv. v. 9 (svůj lid)
2. 27,1!
3. 20,7

⁹ Zachraň¹ svůj lid, žehnej² svému dědictví,³ pas^{4 5}jej, nos^{6 7}jej stále!⁸

1. 3,8; 106,47
2. 29,11; 67,2; Př 3,33; Ag 2,19
3. Dt 4,20; 1S 10,1; 1Kr 8,51.53
4. Srv. 80,2; Iz 40,11!; Jr 31,10; J 10,11
5. pl., množné číslo (plurál)
6. 68,20; Iz 63,9
7. pl., množné číslo (plurál)
8. h.: navěky