¹ Pro vedoucího chval,¹ pro² Jedútúna.³ Asafův⁴ žalm.

1. 4,1p
2. n.: podle
3. K: Jedítúna; 39,1p
4. 50,1p

² Můj hlas¹ zní k Bohu, úpěnlivě volám,² můj hlas zní k Bohu, on mi bude naslouchat!

1. 3,5
2. 107,6!

³ V den svého soužení¹ jsem hledal Panovníka, v noci² jsem k němu vztahoval^{3 4}ruku⁵ a ⁶neoblevoval jsem,⁷ má duše se nenechala utěšit.⁸

1. 50,15!
2. 6,7; 63,7
3. h.: vylévala (stejně jako násl. slovesa se rod v h. vztahuje k ruce)
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. LXX, Vul: ruce; 88,10; 143,6; Jb 11,13
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. LXX, Vul: nebyl jsem zklamán
8. 88,2; Gn 37,35; Jr 31,15

^{4 1}Rozpomínám² se na Boha a ³úpím,^{4 5}přemýšlím a ⌈klesám na duchu.⌉⁶ Sela.

1. kohorativ
2. v. 7.12; 42,5; 78,35
3. kohorativ
4. 55,18; LXX, Vul: potěšilo mě to
5. kohorativ
6. h.: můj duch ()slábne; srv. 107,5; 142,4; 143,4

⁵ Držel jsi víčka¹ mých očí,² byl jsem rozrušen³ a nemohl jsem mluvit.

1. h.: stráže
2. Tj. Nenechals mne usnout; ::3,6 a 4,9; LXX, Vul: Mé oči očekávaly noční bdění
3. Gn 41,8; Da 2,3

^{6 1}Přemýšlím² o dávných³ dnech, o předvěkých letech.⁴

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. 73,16
3. v. 12; 44,2; Mi 7,20
4. Dt 32,7

⁷ V noci ¹vzpomínám, jak jsem na struny hrával,^{2 3}přemýšlím v ⁴srdci a v ⁵duchu si kladu otázku:⁶

1. kohorativ
2. n.: Vzpomínám, jak jsem v noci na struny hrával; h.: na svou píseň / hudbu (Pl 5,14); srv. 42,9; LXX, Vul: V noci jsem přemýšlel
3. kohorativ
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
6. h.: můj duch zkoumá; LXX, Vul: zkoumal jsem svého ducha

⁸ Což mě Panovník zavrhl¹ navěky?² Nikdy již neprojeví své zalíbení?³

1. 74,1; Pl 3,31
2. 85,6
3. 30,6; 85,2

⁹ Což jeho milosrdenství¹ nadobro skončilo?² Nebude už mluvit k dalším pokolením?³

1. 89,50; ::23,6; 136,1
2. 89,34n
3. h.: z pokolení do pokolení; 10,6p

¹⁰ Což ¹Bůh zapomněl na ²smilování? Cožpak zavřel v hněvu své ³slitování?⁴ Sela.

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. pl., množné číslo (plurál)
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 25,6; 40,12; 79,8

¹¹ Řekl jsem tedy: ⌈Mou bolestí je,⌉¹ že se změnila pravice² Nejvyššího.³

1. n.: Jsem nemocen (Neh 2,2) / Trápím se tím (1S 22,8)
2. 44,4; 60,7!; Ex 15,6; Pl 2,3
3. ::Mal 3,6; Jk 1,17

¹² Připomínám¹ si ²Hospodinovy činy,³ ano, ⁴vzpomínám na tvé divy⁵ v dávnověku.⁶

1. v. 4; 105,5; 143,5
2. Pozn. 69 v tabulce na str. 1499
3. 78,7
4. kohorativ
5. TM: sg.; LXX, Vul: pl.
6. v. 6; 105,2; 143,5

¹³ Rozjímám¹ o všech tvých ²skutcích³ a ⁴přemýšlím⁵ o tvých činech.⁶

1. 1,2p
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 44,2; Iz 5,12
4. kohorativ
5. 145,5
6. 66,5; 78,11

¹⁴ Bože, tvá cesta¹ je svatá.² Který ³bůh je velký jako tento⁴ Bůh?⁵

1. 18,31; 81,14
2. n.: je vidět ve svatyni; srv. 63,3
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
4. LXX, Vul: náš
5. 89,7

¹⁵ Ty jsi ¹Bůh, který koná ²divy.³ Dal jsi ⁴národům poznat⁵ svou moc.⁶

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 72,18v
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
5. 106,8
6. 63,3; 78,26

¹⁶ Svůj lid jsi vykoupil¹ vlastní paží² -- syny Jákobovy a Josefovy. Sela.

1. 74,2; 78,42v; Neh 1,10v
2. 79,11; Ex 6,6

¹⁷ Spatřily tě vody, Bože, spatřily tě vody, rozvířily se, ba rozzuřily se hlubiny.¹

1. 114,3; Abk 3,10

¹⁸ Voda se lila z mračen, z oblaků hřmělo,¹ i tvé šípy se rozlétly. ²

1. h.: hlas vydala oblaka; 1S 12,17n
2. 18,15p

¹⁹ Vřava tvého hromobití, víření,¹ blesky² osvítily celý svět, země se chvěla a třásla.³

1. LXX, Vul: + tvé
2. 97,4
3. 18,8

²⁰ Tvá cesta vedla mořem, tvá stezka množstvím vod,¹ ale tvé stopy nebyly znát.

1. Ex 14,16—29; Iz 43,16

²¹ Svůj lid jsi vedl jako stádo¹ rukou² Mojžíše a Árona.³

1. n. ovce; 78,52
2. n : prostřednictvím; Nu 4,37
3. Iz 63,11—14; Oz 12,14; Mi 6,4; J 21,16