¹ Davidův žalm. K¹ tobě, Hospodine, ²pozvedám³ svou duši.

1. Tento žalm je alfabetický. Celkem je alfabetických žalmů sedm (25; 34; 37; 111; 112; 119; 145)
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 86,4; 123,1; 143,8; Pl 3,41v

² Bože můj, v tebe doufám,¹ kéž nejsem zahanben,² kéž nade mnou moji nepřátelé³ nejásají.⁴

1. 9,11; 31,15; 55,24; 56,4n; 86,2; 91,2
2. v. 20; 22,6; 31,2; Iz 49,23; Ř 9,33; 10,11
3. 41,12
4. 13,5v; 94,3

³ Ano, ti, kdo na tebe očekávají,¹ se stydět ne musejí. Budou se stydět² ti, kdo bezdůvodně³ jednají věrolomně.

1. vv. 5.21; 27,14; 37,9.34; 40,2; Př 20,22; Iz 40,31; Jr 14,22; Pl 3,25; Mi 7,7
2. 6,11
3. 7,5

⁴ Hospodine, dej mi poznat¹ svoje cesty,² vyuč³ mě svým stezkám.

1. 16,11; 39,5; 143,8; Ex 33,13; Iz 40,14; Jr 11,18
2. 18,22; 27,11; 86,11; 119,27; 128,1; 139,24; Dt 8,6; 26,17; Iz 2,3; Jr 6,16; Mi 4,2
3. 119,12!; 143,10

⁵ ⌈Uváděj¹ mě do své pravdy,⌉² vyučuj mě, vždyť jsi můj Bůh, má spása.³ Po ⌈celý den⌉^{4 5}očekávám⁶ na tebe.

1. v. 9
2. n.: Veď mě podle své pravdy / Dávej mi kráčet ve věrnosti vůči tobě (26,3!) / po tvé pravé cestě
3. 18,47!
4. srv. 71,8.15; 119,97
5. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
6. v. 3.21; n : vzhlížím (k tobě); 52,11

⁶ Vzpomeň¹ na své slitování,² Hospodine, i na své ³milosrdenství, vždyť je od věčnosti.⁴

1. 74,2.22; 98,3; 106,45; Ex 32,13; 2Pa 6,42; Neh 5,19; 13,22; L 1,54
2. 40,12; 51,3; 69,17; 79,8; 103,4; 2S 24,14; Iz 63,7; Jr 16,5; Za 1,16
3. pl., množné číslo (plurál)
4. 103,17; 106,1; 107,1; 118,1

⁷ Nevzpomínej však na hříchy mého mládí,¹ na má přestoupení.² Vzpomeň³ na mě podle svého milosrdenství,⁴ kvůli své dobrotě,⁵ Hospodine.

1. Jb 13,26
2. 32,1; 39,9; 51,3; 59,4
3. 1S 1,11
4. 51,3; 109,26; 119,88.124.149.159
5. 27,13; 31,20; Neh 9,25; Oz 3,5

⁸ Hospodin je dobrý¹ a přímý,² proto vyučuje hříšníky cestě.³

1. 34,9; 86,5; 100,5; 135,3; 136,1; 145,9; Pl 3,25; Mk 10,18
2. 92,15; Iz 26,7
3. h.: v cestě; srv. v. 12; 1,1; 32,8; 1S 12,23; Př 4,11

⁹ Pokorné¹ uvádí do práva, pokorné učí své cestě.²

1. 9,19!
2. 27,11

¹⁰ Všechny Hospodinovy stezky¹ jsou ⌈milosrdenství a věrnost⌉² pro ty, kdo dbají na jeho smlouvu³ a jeho ⁴svědectví.⁵

1. [tj. způsob (srv. Př 22,25; 1,19p), jak H. jedná s člověkem, který je s ním ve smlouvě]
2. [V Ž první z 22 míst, kde se vyskytuje spojení těchto výrazů; (v StS 32× + srv. Mt 23,23); @Gn 24,27p; Ž 26,3!; 61,8; 92,3; 2S 2,6; Př 3,3; Oz 4,1; (v J 1,17 jako „milost a pravda“)]
3. 103,18
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 78,5; 93,5; 99,7; 119,2!; 132,12; Dt 6,17

¹¹ Pro své jméno,¹ Hospodine, mi odpusť² mou vinu; ano,³ je velká.

1. 23,3p; 31,4; 79,9; 109,21
2. Ex 34,9; Nu 14,19; 1Kr 8,30; 2Pa 7,14; 1J 2,12
3. n.: neboť

¹² ⌈Jak je na tom⌉^{1 2}člověk, který se bojí³ Hospodina? Bude ho vyučovat cestě,⁴ kterou si má zvolit.

1. n.: Jaký je ten (34,13); h.: Kdo je ten (Rt 3,16)
2. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
3. v. 14; 15,4!; 31,20; 34,10; Jb 1,1
4. v. 8

¹³ Jeho duše bude přebývat v dobru¹ a jeho potomstvo zdědí zemi.²

1. 34,11
2. 37,9.22; Iz 60,21

¹⁴ S těmi, kdo se ho bojí, má Hospodin důvěrný vztah,¹ dává jim poznat² svou smlouvu.³

1. n.: Hospodinovy důvěrnosti patří těm, …; LXX: Hospodin je silou těm, kdo se ho bojí. Ale srv. Jb 29,4; Př 3,32
2. srv. Gn 18,17; Mt 13,11; J 7,17; 14,21; 15,15
3. Dt 4,13

¹⁵ Mé oči¹ stále² hledí k Hospodinu, neboť on ³vyprošťuje mé nohy z léčky.⁴

1. 121,1; 123,2; 141,8; 2Pa 20,12
2. 16,8; 34,2; 40,17; 51,5; 105,4; 1Pa 16,11; Oz 12,7; srv. Dt 11,12
3. Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
4. h.: sítě; srv. 9,16; 31,5; 35,7n; 2Tm 2,26

¹⁶ Pohleď¹ na mě a smiluj² se nade mnou, protože jsem osamělý³ a zkroušený.⁴

1. 69,17; //86,16; //119,132; 1Kr 8,28; 2Kr 13,23; Ž 13,4v
2. 4,2p
3. 68,6
4. 9,13

¹⁷ Soužení¹ mého srdce se množí, vyveď² mě z mých úzkostí!³

1. 22,12; 34,7.18; Dt 31,17; 1Kr 1,29; 2Pa 20,9; Neh 9,27; Př 1,27
2. Ex 13,14; Dt 6,12
3. 107,6

¹⁸ Pohleď¹ na mé soužení a mé trápení² a sejmi³ všechny mé hříchy!

1. 9,14!; Ex 2,25; 2Kr 19,16; 2Pa 24,22!
2. 10,14; Dt 26,7
3. 32,5; 1S 15,25; Oz 14,3

¹⁹ Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel,¹ jakou zuřivou² nenávistí mě nenávidí!³

1. 3,2; 38,20
2. h.: násilnou
3. 35,19

²⁰ Chraň¹ mou duši a vysvoboď² mě, ať nejsem zahanben,³ vždyť ⁴hledám útočiště v tobě!⁵

1. 16,1; 41,3; 86,2
2. 7,2p
3. v. 2
4. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
5. 16,1

²¹ Nechť mě střeží¹ bezúhonnost² a upřímnost, vždyť na tebe očekávám!³

1. 40,12; Iz 26,3
2. 7,9; 1Kr 9,4!
3. v. 3

²² Bože, vykup¹ Izraele ze všech jeho soužení!²

1. 26,11; 31,6; 44,27; 69,19; 119,134; 130,8
2. Tento verš nezapadá do alfabetického pořádku; je „navíc“.