¹ Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné!¹

1. 106,1!

² Tak ať řeknou Hospodinovi vykoupení,¹ ti, které vykoupil² z ruky protivníka.

1. Iz 62,12
2. 106,10

³ Shromáždil¹ je ze zemí, od východu i od západu, od severu i od moře.²

1. 106,47; Dt 30,3; Iz 11,12; 43,5; Jr 32,37; Ez 11,17
2. [Čekali bychom „jihu“ (h. jamín namísto moře — jam; srv. 89,13); avšak to není h. rkpp dosvědčeno. Výraz jinde obrazně představuje západ (Gn 13,14)]

⁴ Bloudili pouští, pustou¹ krajinou,² cestu ⌈do města, kde by mohli sídlit,⌉³ však nenalezli.

1. LXX, Vul: bezvodou
2. 106,14; Dt 32,10
3. n.: k obydlenému městu; v. 7.36; srv. 2Kr 2,19

⁵ Hladověli a žíznili, klesali na duši.¹

1. h.: jejich duše v nich ()slábla / umdlévala; srv. 77,4; 102,1; Jon 2,8

⁶ Když ale ve své tísni¹ úpěnlivě volali² k Hospodinu, ³vysvobozoval je z jejich úzkostí⁴

1. 4,2; Dt 4,30; 2Pa 15,4
2. 34,18; 77,2; 88,2; Nu 12,13
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. vv. 13.19.28; 25,17; 22,6; 50,15

⁷ a vedl je přímou cestou,¹ až přišli do města, kde mohli sídlit.

1. 1S 12,23; Ezd 8,21; Jr 31,9; Oz 14,10

⁸ Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za ¹divy, které pro lidi² koná:³

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. h.: syny člověka
3. //v. 15.21.31

⁹ Duši lačnou¹ nasytil a duši hladovou naplnil dobrými věcmi.²

1. Iz 29,8
2. 105,40n; L 1,53

^{10 1}Seděli v ²temnotách,³ v nejhlubší tmě,⁴ uvězněni v soužení⁵ i v okovech,⁶

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Iz 42,7; Mi 7,8
4. LXX, Vul: stínu smrti; L 1,79
5. h.: pokoření
6. h.: železe

¹¹ neboť se vzepřeli¹ řeči ²Boží a pohrdli³ úradkem⁴ Nejvyššího.⁵

1. 78,40; 106,7
2. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
3. Př 1,30; Iz 5,24
4. 73,24
5. 7,18p

¹² Pokořil¹ tedy jejich srdce trápením;² padli, a ³pomocníka⁴ nebylo.

1. 81,15; 2Pa 28,19p
2. n : robotou
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. 22,12; 72,12; 2Kr 14,26

¹³ Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, ¹zachránil² je z jejich úzkostí.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. v. 19; 145,19
3. v. 6

^{14 1}Vyvedl je z temnoty, z nejhlubší tmy,² a ³zpřetrhal⁴ jejich pouta.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. v. 10
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 2,3; Jr 2,20
5. 68,7

¹⁵ Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za ¹divy, které pro lidi koná:²

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. //v. 8

¹⁶ Neboť rozlámal bronzová vrata a rozbil železné závory.¹

1. Dt 3,5; Iz 45,2; Jr 1,18

¹⁷ Hlupáci¹ bývají pokořeni pro svou věrolomnou cestu a pro své viny.²

1. Př 1,7p
2. LXX, Vul: Ujal se jich, když byli na věrolomné cestě, protože byli pro své viny pokořeni

¹⁸ Jejich duše si ¹ošklivila veškerý pokrm,² dospěli až k branám smrti.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Jb 33,20
3. 9,14

¹⁹ Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, ¹zachránil je z jejich úzkostí.²

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. v. 6

^{20 1}Poslal své slovo² a uzdravil je;³ zachránil⁴ je z jámy.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 147,15.18; Iz 55,11
3. 30,3
4. 22,6; 33,17; 41,2; 116,4; Iz 46,4; Jr 39,18
5. h.: jejich jam; 49,16v

²¹ Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za ¹divy, které pro lidi koná;²

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. //v. 8

²² ať obětují oběti díků¹ a s jásotem vyprávějí o jeho skutcích!

1. 50,14; 116,17; Lv 7,12

²³ Ti, kdo se na lodích ¹vydali na moře,² kdo ³konali práci⁴ na velkých vodách,⁵

1. Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
2. Iz 42,10
3. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
4. [myšleni zřejmě obchodníci (srv. 1Kr 10,22)]
5. 29,3; 77,20

²⁴ ti viděli Hospodinovy skutky a jeho ¹divy na hlubině:

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]

^{25 1}Promluvil a povstal bouřlivý ²vichr,³ který zvedal ⁴vlny.⁵

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
3. 148,8; Ez 1,4
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. Jon 1,4

^{26 1}Stoupali k nebi, ²klesali do hlubin, jejich duše se v té zhoubě^{3 4}rozplývaly.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: … zlu; Gn 19,19; Sd 20,34.41
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. 22,15; 119,28

^{27 1}Motali se, ²potáceli se jako opilec.³ A veškerá jejich moudrost ⁴byla k ničemu.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Jb 12,25; Iz 24,20; Jr 23,9
4. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
5. h.: pohlcena (srv. 69,16; Dt 11,6); n.: s … byli v koncích

²⁸ Když ale ve své tísni úpěnlivě volají k Hospodinu, vyvádí je z jejich úzkostí.¹

1. v. 6

^{29 1}Proměnil bouři v utišení,² vlnobití^{3 4}utichlo.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 1Kr 19,12; n : Utišil bouři; LXX: Přikázal bouři a stala se vánkem; Vul: Proměnil svou bouři ve vánek
3. TM: jejich vlny
4. pl., množné číslo (plurál)
5. 65,8; 89,10; Mt 8,26

³⁰ Oni se radovali, že ¹utichlo,² a on je dovedl do vytouženého přístavu.³

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Jon 1,11n
3. HL; z akk. „město“

³¹ Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za ¹divy, které pro lidi koná.²

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. //v. 8

³² Ať ho vyvyšují v shromáždění¹ lidu, v zasedání starších ať ho chválí.

1. 22,23.26; 26,12v; 68,27v; 89,6

^{33 1}Proměňuje² řeky v pustinu,³ prameny vod ve vyprahlou zemi,⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Iz 42,15; 50,2
3. Iz 50,2
4. Dt 8,15; Iz 35,7†; 1 Kr 17,1—7

³⁴ ⌈úrodnou zemi⌉¹ v slatinu² -- pro zlo těch, kdo v ní sídlí.³

1. h.: Zemi ovoce
2. Jb 39,6
3. Gn 13,10; 19,24; Jr 17,6; Ez 12,19

³⁵ Pustinu ¹mění v jezero,² vyprahlou³ zemi v prameny vod,⁴

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. h.: + vody
3. n.: bezvodou; 63,2; Sf 2,13; Oz 2,5
4. 114,8; //Iz 41,18

³⁶ a usazuje¹ tam vyčerpané,² aby tam založili³ město, kde by mohli sídlit.⁴

1. h.: nechává sídlit
2. h.: hladové
3. h.: upevnili
4. vv. 4.7

³⁷ Oseli ¹pole, vysadili vinice² -- a ³sklidili úrodu plodin.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Dt 28,39; 2Kr 19,29; Am 9,14
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499

³⁸ Bůh jim žehnal a velmi se rozmnožili;^{1 2}nedovoloval, aby jejich dobytka ubývalo.³

1. Ex 1,7
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. Dt 7,14

³⁹ Jich však ubývalo a klesali pod hrozným¹ a bolestným útlakem,

1. h.: zlým

⁴⁰ když Bůh vylil pohrdání na šlechtice¹ a nechal je bloudit v pustém bezcestí.²

1. Jb 12,21
2. Jb 12,24

⁴¹ Nuzného však uvedl do bezpečí před soužením a rodiny rozmnožil jako stádo.¹

1. n.: jako ovce; tj. bylo jich hodně — srv. Jb 21,11; Ez 36,37n

⁴² Přímí to vidí a radují¹ se, ale každá podlost zavírá ústa.²

1. Jb 22,19
2. n : musí zmlknout; Jb 5,16

⁴³ Kdo je moudrý,¹ bude tyto věci zachovávat² a porozumí³ Hospodinovým milosrdným činům.⁴

1. Jr 9,11; Oz 14,10
2. n.: … věnovat pozornost; Iz 42,20
3. 64,10v
4. Iz 63,7; Pl 3,22p