¹ V¹ tobě, Hospodine, ²hledám útočiště,³ kéž nejsem nikdy⁴ zahanben!⁵

1. LXX, Vul: Davidův, synů Jónadaba (Jr 35,6) a prvních zajatců
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. 7,2!; 141,8; 144,2; LXX, Vul: v tebe jsem doufal
4. h.: navěky
5. v. 24; 22,6; 25,2; //31,2!

² Ve své spravedlnosti¹ mě ²vysvoboď a ³vytrhni!⁴ Nakloň⁵ ke mně své ucho a zachraň⁶ mě!

1. n.: Pro svou spravedlnost
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. h.: + mě
5. 17,6; 31,3
6. 3,8

³ Buď mi skalním příbytkem,¹ ⌈kam budu stále přicházet. Přikázal jsi, abych byl zachráněn,⌉² neboť jsi má skála³ a má tvrz.⁴

1. 90,1; 91,9; LXX, Vul: Bohem ochráncem
2. LXX čte dle 31,3 lebét mecúdót (namísto TM lábó támíd ciwwitá): pevností k mé záchraně
3. 42,10
4. 18,3; 31,4; LXX, Vul: má opora a mé útočiště

⁴ ⌈Bože můj,⌉¹ vytrhni² mě z ³moci ničemy,⁴ z rukou⁵ bídáka a ⁶surovce.⁷

1. 3,8!
2. 43,1
3. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
4. n. jako kolektivum: ničemů
5. h.: dlaně
6. sg., jednotné číslo (singulár)
7. n.: násilníků; HL; 140,2.5

⁵ Tys má naděje,¹ Panovníku Hospodine;² od mládí mám k tobě důvěru.³

1. 62,6; srv. Jr 29,11; 31,17
2. v. 16; 69,7; 109,21; 130,3; 140,8; 141,8; Gn 15,2p
3. h.: má naděje od mého mládí; 40,5; 65,6; Jr 17,7; ::48,13

⁶ O tebe se opírám¹ od mateřského lůna;² od života ³matky⁴ sis mě ⁵oddělil.⁶ Budu tě ustavičně chválit.⁷

1. Iz 48,2; ::36,6
2. 22,11
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Iz 49,1
5. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
6. LXX, Vul: jsi mým ochráncem
7. h.: O tobě bude stále má chvála; v. 16; 34,2p; 65,1; 109,1; Jr 17,14

⁷ Mnohým jsem byl za znamení,¹ ale tys byl² mé ⌈pevné útočiště.⌉³

1. srv. 31,12; Dt 28,46; Za 3,8; 1K 4,9
2. n.: ty jsi
3. LXX, Vul: silný pomocník

⁸ Má ústa jsou plná tvé chvály,¹ celý den tě ²oslavuji.³

1. 51,17!; 79,13; 100,4; 106,47; 109,1; 119,171
2. podstatné jméno
3. n: po celý den tvé slávy; LXX, Vul: abych opěvoval tvou slávu a celý den tvou velebnost

⁹ Nezamítej¹ mě v čas stáří; když končí mé ²síly,³ neopouštěj⁴ mě.

1. n.: Neodvrhuj; 51,13; 2Kr 17,20; 2Pa 7,20; Jr 7,15
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. n.: jsem se silami u konce; 38,11
4. v. 18

¹⁰ Vždyť ¹nepřátelé ²mluví proti mně, střeží³ mou duši, radí⁴ se spolu

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
3. v neg. smyslu: číhají; 56,7; Jr 20,10
4. 22,2; 31,14; 83,4.6

¹¹ a říkají: Bůh ho opustil.¹ Pronásledujte ho a chyťte ho, není, kdo by ho vysvobodil.²

1. Jb 19,13—21; Mt 27,46
2. 7,3

¹² Bože, nevzdaluj¹ se ode mě; Bože můj, pospěš mi na pomoc!²

1. 22,12!
2. 70,2.6

¹³ Ať se stydí, ať pominou ti, kdo obviňují¹ mou duši. Potupa a hanba² ať přikryje ty, kdo usilují o mé zlo.³

1. h. kořen ś–ṭ–n, od nějž je odvozeno slovo „satan“; 109,6; Jb 1,6; Za 3,1
2. 109,29
3. v. 24; 35,4.26; 40,15; 70,3

¹⁴ Ale já budu vytrvale čekat¹ a stále více tě budu nade vše chválit.

1. 33,22; 130,7; 147,11

¹⁵ Má ústa ¹vyprávějí o tvé spravedlnosti, celý den hovoří o tvé spáse -- vždyť ji nedokážu ²vypovědět.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. podstatné jméno
3. h.: neumím vypočítání; HL; 40,6; J 21,25; LXX, Vul: neznám písma (grammateias / litteraturam) / některé rkpp. LXX (pragmatias): záležitosti; Tg, Sym: jejich počet

¹⁶ ⌈Přistoupím k⌉¹ mocným činům² Panovníka Hospodina. Tvoji spravedlnost, jen tvoji, budu připomínat.

1. h.: Vejdu v / s; [někteří chápou jako vejití do chrámu (43,4), kde bude vyprávět; jiní obrazně jako „začnu se zabývat / uvažovat o Božích činech“]
2. 20,7; 21,14; 106,2; 145,4; 150,2

¹⁷ Bože, vyučoval jsi mě od mého mládí,¹ doposud zvěstuji tvé ²divy.³

1. v. 5; 119,9; 2Tm 3,15
2. participium trpné
3. 26,7

¹⁸ Bože, neopouštěj¹ mě ani ve stáří, v ²šedinách,³ dokud neoznámím tvou moc⁴ své generaci a tvé mocné činy všem, kteří přijdou.⁵

1. v. 9; 27,9; 38,22
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Iz 46,4
4. h.: paži; srv. 2Pa 32,8; Iz 33,2
5. 48,14v; LXX, Vul …moc celé nastupující generaci

¹⁹ Tvá spravedlnost,¹ Bože, sahá až k ²výšinám. To, cos udělal, je ³velké;⁴ Bože, kdo je jako ty?⁵

1. 36,7
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. pl., množné číslo (plurál)
4. L 1,49
5. 35,10; Mi 7,18

²⁰ Dals mi¹ spatřit² mnohá a zlá soužení.³ Vracíš mě k životu⁴ a ⁵znovu mě ⁶vyvádíš⁷ z hlubin⁸ země.

1. K: nám; dle Q i LXX, Pš, Tg,Vul.
2. n : zažít / zakusit; 60,5; Jr 5,12; Pl 3,1
3. J 16,33; 2K 1,4; 1Te 3,3n; He 11,37
4. 85,7; 138,7; 143,11; Oz 6,2
5. Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
6. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
7. 1S 2,6
8. [podzemní vody (42,8; Gn 8,2; Jon 2,6) zde asi představují říši smrti (30,2)]

^{21 1}Zvyšuješ² mou³ velikost⁴ a znovu⁵ mě ⁶potěšuješ.⁷

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 18,36
3. LXX, Vul: svou
4. [h. výraz je obvykle užíván o Bohu (145,3.6; 1Pa 29,11), zde však je asi synonymem ke slávě člověka (Est 10,2)]
5. h.: obklopíš; (sloveso sabab je zde chápano ve smyslu opakování, tak jak je tomu daleko častěji u slovesa šúb — srv. v. 20!)
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. 23,4; 86,17; Iz 12,1; Jr 31,13; Za 1,17

²² I já tě budu chválit¹ při harfě,² tvou věrnost,³ můj Bože. ⁴Budu tě opěvovat⁵ při lyře,⁶ Svatý Izraele.⁷

1. 18,50p; 86,12; 108,4; 118,21; 119,7; 138,1; 139,14
2. h.: +nástroji; 33,2; 81,3; 2Pa 29,25
3. 25,10; 30,10
4. kohorativ
5. 7,18!; 75,10; 101,1; 104,33; 105,2; 147,7
6. 33,2!
7. 78,41; 89,18; 2Kr 19,22; Iz 1,4; 43,3; 60,9

²³ Mé rty budou jásat,¹ když tě ²budu opěvovat, i má duše, kterou jsi vykoupil.³

1. 51,16
2. kohorativ
3. 34,23; 55,19

²⁴ I můj jazyk ⌈si bude opakovat¹ denně⌉² o tvé spravedlnosti, neboť ti, kdo usilovali o mé zlo,³ byli zahanbeni a museli se stydět.⁴

1. 35,28p
2. n.: ať po celý den přemítá
3. v. 13
4. 35,4