¹ Pro vedoucího chval. Na strunné nástroje.¹ Asafův² žalm -- píseň.³

1. 4,1p
2. 50,1p
3. LXX, Vul: + pro Asyřana

² V Judsku je Bůh znám;¹ v Izraeli je jeho jméno² velké.³

1. 48,4
2. lze chápat také jako: věhlas (Iz 55,13; srv. 1Pa 22,5; 2Pa 26,8; Jr 33,9)
3. 99,3; Jr 10,6

³ Jeho stánek je v Šálemu,¹ příbytek má na Sijónu.²

1. LXX, Vul: v pokoji; [jak je zřejmé z paralelismu, je míněn Šálem jako zkrácené jméno pro Jerušalajim]; srv. Gn 14,18
2. 9,12; 74,2; 48,2—4; 132,13n

⁴ Tam rozlámal¹ ohnivé střely,² štít i meč, skoncoval s válkou.³ Sela.

1. 37,15; 46,10
2. h.: plameny luku; LXX, Vul: síly luků
3. n.: válečný štít a meč

⁵ Záříš, ty vznešený, více než hory kořisti.¹

1. LXX, Vul: Pozoruhodně záříš z věčných hor; $

⁶ Siláci¹ se stali kořistí,² dřímají³ svým spánkem,⁴ a žádní bojovníci⁵ nenašli v ⁶rukách sílu.⁷

1. h.: Silní srdcem; stejná h. fráze je též v Iz 46,12, kde negativně označuje „tvrdohlavce“; zde ovšem dle paralelismu jde pozitivně o siláky (Iz 10,13; Pl 1,15) či odvážné muže (srv. 2Pa 17,6p)
2. LXX, Vul: Všichni lidé nerozumného srdce se zděsili
3. Na 3,18
4. 13,4; Jr 51,39
5. h.: mužové síly; srv. muž armády — Nu 31,21; Př 6,12p
6. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
7. LXX, Vul: bohatí nenašli nic ve svých rukách; Da 11,6

⁷ Bože Jákobův,¹ od tvých hrozeb² zemdleli³ válečné ⁴vozy i ⁵koně.⁶

1. 20,2p
2. 68,31; 106,9 2S 22,16; Iz 50,2
3. h.: tvrdě usnuli; [tak jako v předchozím v. je míněn spánek smrti]
4. sg., jednotné číslo (singulár)
5. sg., jednotné číslo (singulár)
6. Ex 15,1.21; Za 12,4

⁸ Ty vzbuzuješ hrůzu.¹ Kdo ²před tebou obstojí, když se rozhněváš?³

1. v. 13; 66,3; 89,8; Neh 1,5
2. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
3. Na 1,6; Zj 6,17; [po změně punktace lze číst také jako: před silou tvého hněvu (90,11)]

⁹ Z nebes jsi vyhlásil právo. Zemi pojala bázeň a utichla,¹

1. 46,11v; Abk 2,20v

¹⁰ když Bůh povstal k soudu, aby zachránil všechny pokorné¹ země.² Sela.

1. 9,19!; 25,9; Iz 11,4; Sf 2,3
2. 9,9n

¹¹ Vždyť tebe chválí i lidské rozlícení.¹ Opášeš se tím, co po hněvu zbude.

1. Tento v. se buď chápe takto: Když lidé ve svém rozhořčení povstanou proti Bohu, Bůh je porazí a získá si slávu. Nebo je „lidské rozhořčení“ chápáno jako rozhořčení Boha proti lidem a pak se verši rozumí takto: Když Bůh povstane k soudu a zničí utlačovatele, pokorní země Boha chválí za jeho vysvobození.

¹² Čiňte sliby Hospodinu, svému Bohu, a plňte¹ je! Všichni kolem něj ať přinesou dar² Přehroznému.³

1. 50,14; 116,18; Kaz 5,3
2. 68,30
3. 47,3v

¹³ Sráží¹ ducha vládců a vzbuzuje hrůzu u králů² země.³

1. LXX, Vul: Odnímá
2. Iz 24,21; 2Pa 32,21; Zj 6,15
3. 40,23