¹ Pro vedoucího chval. Synové Kórachovi.¹ Žalm.

1. 42,1p

² Slyšte to, všechny ¹národy,² naslouchejte,³ všichni obyvatelé světa,⁴

1. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
2. 1Kr 22,28; Iz 34,1; Mi 1,2
3. [spojení výrazů „slyšte … naslouchejte“ vytváří obvyklý začátek promluvy (srv. Gn 4,23; Nu 23,18; Dt 32,1; Sd 5,3; Jb 33,1; Iz 1,2; 32,9)]
4. 33,8

³ vy, ⌈synové Adamovi, vy, synové ¹člověka,⌉² jak bohatí, tak nuzní!

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. srv. 4,3; 62,10; Pl 3,33; dle paralely v druhé části verše mnozí chápou tyto dvě vazby jako protiklady vyjadřující: „jak prostí, tak urození“, jiní naproti tomu jako výrazy synonymní (NET). Nicméně smysl oslovení je prostý — všichni lidé bez rozdílu

⁴ Má ústa budou promlouvat moudrost¹ a přemýšlení² mého srdce rozumnost.³

1. h.: pl.; n.: moudré věci / samou moudrost; 111,10
2. h. výraz souvisí se slovesem „přemítat“; tato činnost byla spojena s polohlasným vyslovováním (35,28!) — proto může výraz vytvářet paralelu k „promlouvání“; srv. 37,30; 38,13; Jb 27,4; Př 15,28; 24,2!)
3. h.: pl.; n.: hlubokou rozumnost / rozumné řeči (Jb 32,11); ke spojení úst a srdce viz 19,15 a Mt 12,34

⁵ ⌈Nakloním své ucho⌉¹ k přísloví,² při lyře³ předložím⁴ svou hádanku.⁵

1. [Výraz je používán ve vztahu žák učitel (Př 4,20; 22,17). Může tím být naznačeno, že nejdříve sám přijal přísloví z jiného zdroje (ať od moudřejších lidí, či Boha samotného) a pak ho vysvětluje druhým.]
2. n.: podobenství; [h. výraz mášal má několik odstínů; zde by se mohlo jednat o přirovnání — nerozumného člověka (to proto, že spoléhá na své bohatství) ke zvířeti — srv. vv. 13.21!]; Nu 12,8; Př 1,6; Ez 17,2
3. 33,2!; 2Kr 3,15v
4. h.: otevřu; n : vysvětlím / odhalím
5. 78,2

^{6 1}Proč bych se bál² ve zlých dnech,³ kdy mě obklopuje zvrácenost ⌈mých pronásledovatelů?⌉⁴

1. Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
2. v. 17; 3,7; 56,12
3. 27,5; 41,2; 94,13
4. h.: „mých pat“ (podobně i LXX) lze rozumět různě — buď volněji přeloženo od dosl. „mé paty“ jako „těch, kdo mi šlapou na paty“, tj. mých pronásledovatelů (tak i Vul.); anebo chápáno od slsa „držet za patu, resp. podvádět“ (viz jméno Jákob!): „těch, kteří mě podvádějí / jednají vůči mně lstivě“ (Jr 17,9) / podrazáků; $

⁷ Spoléhají¹ na svůj majetek;^{2 3}chlubí⁴ se svým velkým bohatstvím.⁵

1. Jr 48,7
2. 62,11; Př 18,11v
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Jr 9,22
5. 52,9

⁸ ⌈Nikdo nevykoupí ¹ani bratra,^{2 3}člověk Bohu za sebe nedá výkupné.⌉⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. Lv 25,48; někteří emendují (spolu se střv. h. rkpp.) TM: ’āḥ — bratr na ’āk — jistě(v. 16!); ($)
3. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
4. LXX, Vul: Bratr nevykoupí. Vykoupí člověk? Nedá Bohu za sebe výkupné; srv. Nu 35,31; Jb 33,24

⁹ Cena¹ za jeho² duši³ je tak vysoká -- ⌈nikdy na ni nebude mít,⌉⁴

1. h.: Výkupné (za …); Ex 21,30
2. s LXX; TM: jejich — (pl. lze vztáhnout k bohatým z v. 7, ale spíše k člověku ve v. 8, kde výraz člověk poukazuje obecně na lidstvo)
3. Mt 16,26
4. n.: navždy vymizí / ať zanechá takové myšlenky

¹⁰ aby žil navždy a neviděl¹ zkázu.²

1. tj. nedožil se; 89,49; srv. Jr 5,12; Pl 3,1
2. 55,24; h.: jámu; 16,10; 30,10; 103,4

¹¹ ⌈Vždyť je zřejmé,¹ že moudří⌉² umírají³ stejně jako hlupák⁴ či tupec;⁵ hynou a zanechávají svůj majetek⁶ jiným.⁷

1. Kaz 7,2v; 9,5v
2. n.: A přece uvidí! Moudří
3. Př 1,22p; Kaz 2,14.16
4. 82,7; Jb 9,22
5. 73,22; 92,7; Př 12,1
6. Př 13,22
7. Vul: cizím. Srv. Kaz 2,18; 6,2; Ž 39,7; L 12,20

¹² ⌈V jejich nitru je, že jejich domy jsou tu navěky,⌉¹ jejich příbytky² z pokolení do pokolení;³ svými jmény nazývají⁴ pozemky.

1. LXX, Vul, Pš, Tg: Jejich hroby jsou (qibrām / qₑbārîm místo TM: qirbām) jejich věčnými domy; [hrob je nazván věčným domem též Kaz 12,5]
2. Jr 9,18; 51,30
3. 33,11p
4. [patrně neznamená jen nazvat svým jménem ve smyslu pojmenování něčeho podle sebe (jako Nu 32,41n; 2S 18,18), ale činit si nárok na jejich vlastnictví (srv. Am 9,12)]

¹³ Ale ani člověk, který je vážený, nepřetrvá.¹ Je podobný zvířatům, která ²hynou.³

1. LXX, Vul: nechápe, že
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
3. v. 21; Kaz 3,19

¹⁴ ⌈Taková je cesta těch, kteří spoléhají⌉¹ sami na sebe,² i ⌈jejich následovníků,⌉³ kteří našli zalíbení ⌈v jejich ústech.⌉⁴ Sela.

1. ::Jb 31,24
2. LXX, Vul: Jejich cesta je jim pohoršením (kēšel místo kēsel)
3. n.: konec těch
4. tj. v tom, co říkají; n.: ve svém podílu (srv. Dt 21,17) — tj. v tom, co zdědili

¹⁵ Do podsvětí¹ směřují² jako ovce,³ smrt⁴ je pase,⁵ přímí⁶ je ⁷opanují⁸ hned za jitra.⁹ Jejich výtvory¹⁰ pohltí¹¹ podsvětí, daleko od jejich příbytků.¹²

1. 9,18; 55,16
2. h.: byli odloženi
3. 44,12
4. n.: Smrt
5. tj. vede (ke zkáze); ::28,9; Iz 40,11
6. 33,1; 37,37; Př 2,7
7. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
8. Lv 26,17; Iz 14,2; Da 7,18v
9. [zřejmě metafora pro čas vysvobození po temné „noci“ soužení (srv. 17,15; 30,6; 46,6; 59,16; Iz 17,14)]
10. dle K; Q: postavu [ve smyslu: tělo]; LXX, Vul: pomoc; $
11. Jb 24,19v
12. LXX, Vul: z jejich slávy; $

¹⁶ Bůh jistě vykoupí mou duši z ¹moci podsvětí² -- vždyť mě přijme!³ Sela.

1. Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
2. 16,10; 89,49; 1S 2,6; Oz 13,14; Jb 5,20
3. 73,24; [výraz je v podobném kontextu použit o „vzetí“ Henocha (Gn 5,24); téma života po smrti je v mudroslovných žalmech (1; 34; 37; 112) obvyklé, avšak jeho podoba není zřejmá]

¹⁷ Neboj se, když ¹někdo bohatne,² když rozmnožuje slávu³ svého domu⁴ --

1. Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
2. Jr 5,27; Ž 37,7
3. n : bohatství; srv. Gn 31,1; Iz 10,3; 66,12; Na 2,10; Zj 21,24
4. Pod „domem“ je zde míněn veškerý majetek — srv. 50,9; Ex 20,17.

¹⁸ vždyť při své smrti si nevezme nic, jeho sláva¹ za ním nesestoupí.²

1. n : bohatství; srv. Gn 31,1; Iz 10,3; 66,12; Na 2,10; Zj 21,24
2. Kaz 5,14; 1Tm 6,7

¹⁹ Ačkoliv za svého života své duši dobrořečil¹ -- a když se ti daří dobře, tak tě ²chválí³ --

1. [místo, aby chválil Boha (16,7; 34,2!; Ezd 8,6), dárce všeho dobra, chválil sám sebe; srv. 10,3; Dt 29,18; L 12,19]
2. pl., množné číslo (plurál)
3. [a také druzí místo Boha (30,13; 71,22) chválí jeho]

²⁰ přijde¹ k pokolení svých otců,² kteří již nikdy neuvidí světlo.³

1. dle LXX, Vul; TM: 3. os. f. nebo 2. os. m.
2. Gn 1,15
3. 88,13; Jb 17,13; Mt 8,12; Ju 1,13; ::Ž 56,14

²¹ Ani vážený¹ člověk to nechápe a je podobný zvířatům, která hynou.²

1. výraz může označovat přeneseně boháče (srv. výraz „sláva“ ve vv. 17.18!)
2. v. 13