¹ Pro¹ vedoucího chval. Od Hospodinova otroka Davida,² jenž pověděl Hospodinu slova této písně v den, kdy jej Hospodin vysvobodil z moci³ všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy.

1. Ž 18 je s obměnami totožný s 2S 22
2. [Označení „Hospodinův otrok David“ lze chápat jako titul Hospodinova královského místodržitele na zemi. Viz i 19,12!; 36,1; 78,70; 89,4.21; 132,10; 144,10; 2S 3,18!; Ez 34,23n. Stejně jsou označeni i Mojžíš (Ž 105,26; Dt 34,5p), Elijáš (2Kr 9,36), Izajáš (Iz 20,3) či Daniel (Da 6,21; 9,17) aj.]
3. h.: z dlaně; srv. Jr 12,7; 15,21

² Řekl: ⌈Vroucně tě ¹miluji,⌉² Hospodine, moje sílo.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Tento výraz se v této podobě (qal) vyskytuje pouze zde (srv. ovšem jiné slovesné tvary — 116,5; Oz 1,7 /slituji/). Je příbuzný slovu lůno (rechem), označujícímu v h. hluboké city; srv. Ž 25,6
3. tj. zdroj mé síly; 22,20v; 28,7v

³ Hospodin je má skála, má tvrz,¹ můj vysvoboditel.² Můj ³Bůh je má skála,⁴ v něm hledám útočiště;⁵ je můj štít⁶ a ⌈roh⁷ mé záchrany,⌉⁸ můj nedobytný hrad.⁹

1. 31,4; 71,3; 91,2; Jr 16,19; n.: pevnost (srv. 1S 22,4)
2. 40,18; 70,6
3. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
4. v h. jiné slovo než na počátku v., ovšem s neodlišitelným významem (31,3.4; srv. Dt 32,13). Viz i Ž 18,32.47, 19,15, 28,1, 62,3; 73,26; Dt 32,18; 1S 2,2
5. 31,2
6. v. 31; 3,4!; 84,12
7. [Roh (zřejmě zvířecí) symbolizuje sílu, zdroj obrany i vítězství; srv. Dt 33,17; Jr 48,25, L 1,69]
8. n : má zachraňující moc; tj. mocný zachránce
9. 9,10

^{4 1}Volal jsem k Hospodinu, jenž je chvályhodný,² a ³byl jsem zachráněn od svých nepřátel.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 48,2; 96,4; 113,2; 145,3
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁵ Omotaly mě provazy¹ smrti,² zachvátily mě proudy Beliálovy.³

1. 2S 22,5 má příboje místo provazy
2. 116,3
3. Patrně jde o jméno démona, používané někdy jako synonymum pro Satana; n.: ničemníka

⁶ Ovinuly mě provazy podsvětí, v ústrety mi vyšly léčky smrti.

⁷ V tísni¹ jsem ²volal k Hospodinu, ³křičel⁴ jsem ke svému Bohu. Ze svého chrámu⁵ uslyšel můj hlas a můj křik^{6 7}před⁸ ním ⁹pronikl¹⁰ k jeho uším.

1. h.:+ své; 4,2; 2Pa 15,4; Iz 26,16
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 30,3
5. [V té době ještě nebyl postaven chrám v Jeruzalémě. Je míněno místo Hospodinova nebeského přebývání. Srv. 11,4]
6. n.: volání o pomoc; 34,16; 39,13; 40,2; 1S 5,12
7. Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
8. Neh 1,4p
9. Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
10. 1S 9,16; Jon 2,8

⁸ Země se zachvěla¹ a zatřásla.² Otřásly se i základy hor,³ zakymácely se, neboť vzplanul hněvem.

1. Sk 4,31
2. Sd 5,4; Jr 10,10
3. 2S 22,8: nebes

⁹ Z chřípí mu vystupoval dým a z ¹úst stravující oheň,² od nějž chytalo uhlí.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. 50,3; 97,3; Ex 19,18; He 12,29

¹⁰ Roztáhl nebesa¹ a sestupoval, pod ²nohama hustou temnotu.³

1. [nebesa jsou zde chápána jako stanová houně. Viz i 144,5 a srv. Iz 64,1]
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 1Kr 8,12; n.: temné mračno

¹¹ Vsedl na cheruba¹ a letěl, vznášel se na křídlech^{2 3}větru.

1. 80,2; 99,1; Gn 3,24; Ex 25,18—20; Ez kp. 1 a 10
2. 104,3; Oz 4,19
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499

¹² Temnotu učinil svou skrýší, ¹stánkem kolem sebe temné vody, hustá oblaka.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)

¹³ Ze záře před ním vystupovala ¹mračna, krupobití² a řeřavé uhlí.

1. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
2. Iz 28,2

¹⁴ Hospodin ¹zahřměl² na³ nebesích, Nejvyšší^{4 5}vydal svůj hlas -- krupobití a řeřavé uhlí.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. 29,3; 104,7; 1S 2,10; srv. Jb 37,2—5
3. v 2S 22,17: z …
4. 9,3p
5. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

¹⁵ Poslal¹ své šípy² a rozptýlil je,³ množstvím blesků je přivedl do zmatku.⁴

1. n : Vystřelil
2. k bleskům jakožto Božím šípům viz 77,18; 144,6; Abk 3,11
3. [míněni jsou zřejmě nepřátelé; (srv. druhou část v. a kontext použití vazby „přivedl do zmatku“ v odkazovaných místech)]
4. Joz 10,10; 1S 7,10!

¹⁶ ⌈Když jsi zahrozil,⌉¹ Hospodine, ukázala se koryta vod,² odhalily se základy³ světa -- ⌈před dechem tvého hněvivého ducha.⌉⁴

1. h.: Od tvé hrozby (Iz 50,2); n.(vzhledem ke kontextu jednání s nepřáteli se nabízí pochopení): Před tvým válečným pokřikem (srv. 68,30; Iz 30,17); Na 1,4
2. 2S 22,16: moře; srv. Ž 42,2
3. Př 8,29; Iz 24,18; Mi 6,2
4. n.: dýchnutím dechu ze tvého chřípí (v. 9); [Připomíná rozdělení Rákosového moře — Ex 15,1—12; srv. Ž 106,9]

¹⁷ Vztáhl¹ ruku z výšiny, uchopil mě a vytrhl mě z mocných vod.²

1. h.: Poslal; [přeloženo dle obv. h. vazby (srv. Gn 3,22; Jb 1,11; Jr 1,9); někteří vykladači mají za to, že Bůh poslal anděly]
2. [vody jsou zde symbolem nebezpečí a nepřátelství. Viz i 32,6 a 144,7]

¹⁸ Vysvobodil¹ mě od mocného ²nepřítele, od těch, kdo mě nenáviděli,³ kdo byli silnější než já.

1. 7,2p; 22,9; 34,5.20
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. v. 41; L 1,71

¹⁹ Postupovali proti mně v den mé pohromy,¹ Hospodin mi však byl oporou.²

1. Abd 1,13
2. h.: holí (na opírání). V tomto tvaru se slovo vyskytuje pouze zde a //2S 22,19.

²⁰ Vyvedl¹ mě na prostranno,² vytrhl³ mě, neboť si mě oblíbil.⁴

1. 25,17
2. n : do volnosti; 4,2; 31,9; 118,5
3. 6,5; 34,8
4. 41,12; srv. 1S 13,14

²¹ Hospodin mi ¹odplatil podle mé spravedlnosti,² podle čistoty³ mých rukou⁴ mě odměnil.⁵

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Viz i 7,9. Podobně mluví o své spravedlnosti i Samuel (1S 12,3), Chizkijáš (2Kr 20,3) či Job (Jb 27,6). Dále viz 1S 26,23; Ez 18,22
3. Jb 22,30
4. 24,4v
5. h.: navrátí; v. 25

²² Vždyť jsem dbal na Hospodinovy cesty¹ a neodvrátil² jsem se svévolně od svého Boha.

1. 25,4!; 37,34; Př 8,32
2. 119,102v; 2Pa 34,33v; n.: nejednal jsem ničemně tím, že bych se odvrátil od svého Boha; 1Kr 8,47; Jb 10,7; Da 9,15

²³ Všechna jeho nařízení¹ jsou přede mnou,² jeho ustanovení jsem neodložil.³

1. 119,30; 1Kr 2,3; ::Jr 8,7
2. Dt 17,19v
3. h.: neodstranil od sebe; Jb 27,5

²⁴ Byl jsem ⌈před ním⌉¹ bezúhonný; měl jsem se na pozoru, abych se neprovinil.

1. h.: s ním; tj. vůči němu; srv. Dt 18,13; ::9,7; 1Kr 3,6

²⁵ Hospodin mě ¹odměnil podle mé spravedlnosti,² podle čistoty mých rukou před jeho zrakem.³

1. Pozn. 87 v tabulce na str. 1499
2. v. 21p
3. h.: očima

²⁶ S věrným¹ jednáš² věrně, s člověkem³ bezúhonným bezúhonně.

1. 4,4p
2. 25,10; srv. 62,13, 1Kr 8,23.32 a Mt 5,7
3. h.: mužem (geber); 89,49; 94,12

²⁷ Čistému se jevíš čistě a se zvráceným¹ ⌈jednáš převráceně.⌉²

1. Př 22,5
2. Toto slso se v StS vyskytuje ještě v Gn 30,8 (vybojovala), Př 8,8 (pokroucený) a Jb 5,13 (potměšilec) v odlišném slovesném kmeni. Srv. Př 3,34

²⁸ Vždyť¹ ty ²zachraňuješ³ nuzný⁴ lid, povýšené⁵ oči však snižuješ.⁶

1. n.: Ano,
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. 34,19; 37,40; 107,13; 145,19
4. 72,12
5. 101,5; 131,1; Př 6,17
6. 75,8; srv. L 1,51n. Tato myšlenka je rovněž rozvedena v Chanině písni v 1S 2

²⁹ Ty,¹ Hospodine, ⌈rozsvěcíš mou lampu.⌉² Můj Bůh prozařuje mou temnotu.³

1. n.: Ano, ty
2. n.: udržuješ oheň v mé lampě; ::Jb 18,6; Př 13,9
3. srv. 97,11, 112,4, Jb 29,3 a Mi 7,8

³⁰ Vždyť v tobě proběhnu¹ nepřátelskou hordu, ve svém Bohu přeskočím zeď.²

1. 1Kr 18,46
2. srv. 118,10—12; He 11,34

^{31 1}Bůh -- jeho cesta je bezúhonná.² Hospodinova řeč je protříbená.³ On je štítem⁴ všem, kdo v něm hledají⁵ útočiště.

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. Dt 32,4; n.: Bůh je ryzí ve své cestě, tj. ve svých způsobech, ve svém jednání
3. 12,7; 119,140; //Př 30,5; Ž 19,9v
4. v. 3
5. 17,7

³² Vždyť kdo je ¹Bohem kromě Hospodina?² Kdo je skálou,³ ne–li náš Bůh?

1. Pozn. 91 v tabulce na str. 1499
2. Iz 44,8, srv. Dt 32,39; Ž 86,8—10; Iz 43,11, 44,6; 45,5
3. v. 3!

³³ Tento ¹Bůh mě odívá silou, on ²činí mou cestu bezúhonnou.

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499

³⁴ Mé nohy činí jako nohy laně,^{1 2}upevňuje³ mě na mých výšinách.⁴

1. Abk 3,19; 2S 2,18v
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. h.: staví
4. Dt 32,13; 33,29

³⁵ Učí mé ruce boji,¹ takže mé paže napnou bronzový luk.

1. 144,1

³⁶ Dals mi i štít své spásy. Tvá pravice¹ mě podepírá, tvá mírnost mě zvelebuje.²

1. 17,7!
2. 71,21

³⁷ ⌈Zjednals mi prostor,⌉¹ kotníky se mi ²nepodvrtnou.

1. h.: rozšířil jsi pode mnou mé kroky; Jb 18,7; 36,16
2. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]

^{38 1}Pronásledoval jsem své nepřátele a dostihl jsem je. Nevrátím se,² dokud s nimi neskoncuji.³

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. n.: Nenechám toho
3. srv. 1S 30,17n

³⁹ Zdeptám je tak, že nebudou moci povstat; padnou mi pod nohy.

⁴⁰ Vždyť jsi mě přepásal silou k boji, mé protivníky¹ srazíš pode mne.

1. Dt 33,11

⁴¹ Vydals mi šíji¹ mých nepřátel; zničím² ty, kdo mě nenávidí.³

1. Joz 10,24v
2. 73,27
3. v. 17

⁴² Budou křičet, a ¹zachránce není, volat k Hospodinu, ale neodpoví² jim.

1. participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
2. 22,3; 1Kr 18,26; Jb 19,7; 35,12; Př 1,28, srv. Jb 27,9; Jr 11,11; 14,12

⁴³ Rozdrtím je a budou jako prach¹ ve^{2 3}větru, odstraním⁴ je jako bláto z ulic.

1. 83,14
2. h.: na tváři; zde jakožto idiom pro: před
3. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
4. odlišné od 2S 22 [asi díky malé záměně písmene — ’ₐrîqēm namísto’ₐdîqēm — rozmačkám (což lépe odpovídá paralelismu)]

⁴⁴ Vytrhls mě ze srocení lidu, učinils mě hlavou národů. Bude mi sloužit i lid, který jsem neznal.

⁴⁵ Hned jak mě uslyší, poslechnou mě. Cizinci¹ mi budou lichotit.²

1. h.: synové cizinců
2. h.: lhát; 66,3; 81,16

⁴⁶ Cizinci¹ zvadnou a ²⌈v děsu vyjdou⌉ ze svých pevností.

1. h.: synové cizinců
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

⁴⁷ Živ¹ je Hospodin! Požehnaná je moje skála!² Ať je vyvýšen Bůh, má spása!³

1. srv. Dt 5,26; 1S 14,39
2. v. 3
3. 24,5; 25,5; 27,9; 51,16; 65,6; Abk 3,18

^{48 1}Bůh mi dává vykonat ²pomstu³ a podrobuje mi ⁴národy.⁵

1. Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
2. pl., množné číslo (plurál)
3. Viz i 94,1; 2S 4,8; 2Kr 9,7. [Některé překlady rozumí tomuto místu takto: „Bůh vykonává pomstu za to, co mi nepřátelé udělali.“ Nepovažujeme toto pochopení za správné.]
4. Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
5. 47,4

⁴⁹ Vysvobozuje mě od mého nepřítele, ano, ¹vyvyšuješ mě nad mé protivníky, zachráníš mě před násilníkem.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁵⁰ Proto ti budu vzdávat¹ chválu mezi národy, Hospodine, a budu opěvovat tvé jméno,²

1. [toto žalmistovo rozhodnutí je vyjádřeno v dalších 15 Ž (27,6; 30,13; 35,18; 42,6.12; 43,5; 52,11; 57,10; 71,22!)]
2. 7,18; //Ř 15,9

⁵¹ který tak ⌈úžasně zachraňuješ⌉¹ svého krále² a ³prokazuješ milosrdenství svému pomazanému,⁴ Davidovi, a jeho potomstvu až navěky!

1. h.: zveličuješ záchrany
2. 2,6; srv. 2S 7,12—16
3. Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
4. 1S 16,13