¹ Žalmová píseň¹ -- synové Kórachovi.

1. Stejné označení se objevuje ještě v nadpiscích 66,1 a 88,1. LXX, Vul: + druhého dne po sobotě

² Veliký¹ je Hospodin, nejvýš chvályhodný² -- ve městě³ našeho Boha, na své svaté hoře.⁴

1. 86,10; 99,2; 135,5; 147,5; Jr 10,6
2. 18,4; 96,4; 145,3; 1Pa 16,25
3. v. 9; 46,5; 87,3; Iz 60,14
4. 2,6!; 43,3; Iz 2,3

³ Krásně¹ vyvýšená,² radost³ celé země je hora⁴ Sijón -- nejzazší sever,⁵ město velkého krále.⁶

1. Ž 50,2
2. n.: Krásná pro svou vyvýšenost
3. Pl 2,15
4. LXX, Vul: hory
5. n.: vrcholky Safónu; [„nejzazší sever“ bylo (pro Féničany) označením sídla bohů (pův. ztotožnitelný s horou Džebel–el–Aqra asi 40 km SSV od Ugaritu) — něco jako Olymp v ř. mytologii; srv. Iz 14,13; srovnáním zde žalmista vyjadřuje, že Sijón je tou skutečnou Boží horou (pravým „Safónem“), protože tam přebývá živý Bůh]
6. 47,3p; Mt 5,35

⁴ Bůh je v jeho palácích;¹ je znám jako nepřístupný hrad.²

1. n.: pevnostech; v. 14; 122,7
2. 9,10p

⁵ Hle, králové¹ se smluvili,² společně přitáhli,

1. LXX: + země; 2,2
2. h.: sešli; Joz 11,5; Jb 2,11

⁶ spatřili to¹ a užasli,² zděsili³ se a ⌈v hrůze se rozprchli.⌉⁴

1. n.: to, takže; [není specifikováno, co spatřili; někteří uvažují o Sijónu, ale spíše je míněn Bůh (v. 4) jako ochránce města, resp. nějaký Boží zásah, projev Boží slávy (srv. 77,16; Iz 29,5—8; 66,18)]
2. n.: byli ohromeni; Jr 4,9
3. Gn 45,3; Sd 20,41; 2S 4,1
4. n.: propadli panice; Dt 20,3; 1S 7,10v; 2Kr 7,15

⁷ Zachvátilo je tam chvění,^{1 2}bolesti³ jako rodičku.⁴

1. Iz 33,14
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Ex 15,14
4. Iz 13,8!; Jr 6,24; 50,43; Mi 4,9

⁸ Východním ¹větrem² jsi ³roztřískal⁴ taršíšské⁵ lodě.

1. Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
2. Jr 18,17; Jon 4,8
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. n.: tříštíš
5. [Taršíš — přístav v Hispánii — byl obrazem nejvzdálenějších míst. „Taršíšské“ mohlo znamenat prostě „zámořské“ — 1Kr 10,22p; 22,49]

⁹ To, co jsme slýchali, to jsme viděli¹ ve městě Hospodina zástupů, ve městě² našeho Boha. Bůh je ³upevňuje⁴ navěky. Sela.

1. Jb 42,5
2. v. 2
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 87,5

¹⁰ Bože, uprostřed tvého chrámu¹ ⌈rozvažujeme o tvém⌉² milosrdenství.³

1. [zřejmě na chrámových nádvořích]
2. h.: připodobňujeme si tvé (srv. Iz 40,18); LXX, Vul: jsme přijali tvé
3. 26,3

¹¹ Jak tvé jméno,¹ tak tvá chvála² sahá až do končin³ země.⁴ Tvá pravice⁵ je plná spravedlnosti.

1. n : věhlas (Dt 26,19; Iz 55,13; Jr 13,11) / pověst o tobě; srv. 2Pa 26,8
2. 35,28; 66,2; Iz 42,10; 42,12
3. 22,28v; 65,6
4. Mal 1,11
5. 17,7!; 44,4; 63,9

¹² Nad tvými soudy¹ se raduje hora Sijón, jásají nad nimi judské dcery.²

1. LXX, Vul, Pš: + Hospodine; [tj. Boží skutky popsané ve vv. 4—7, které byly pro Izrael činy vítězství nad nepřítelem]
2. n.: vesnice; srv. Pl 3,51; Ž 97,8

¹³ Obejděte¹ Sijón, projděte kolem něj, spočtěte jeho věže.²

1. srv. Joz 6,3nn; Neh 12,27nn
2. srv. Iz 33,18; Neh 3,1; LXX, Vul: vyprávějte v jeho věžích

¹⁴ ⌈Všimněte si pozorně⌉¹ jeho valů,² projděte³ jeho paláce,⁴ abyste o tom vyprávěli budoucím pokolením.⁵

1. h.: Přiložte svá srdce; srv. 1S 4,20
2. 122,7; LXX, Vul: síly (ḥajil místo ḥêl)
3. HL; $
4. Vul: domy; srv. v. 4
5. 22,32; 71,18; 78,5—7; 79,13

¹⁵ Protože tento¹ Bůh je naším Bohem navěky a navždy;² on nás povede³ proti ⁴smrti.⁵

1. n.: takovýto [tj. ochránce, jak je popsán v předchozích verších]
2. 10,16; 21,5; 45,18
3. 23,3; 77,21; Iz 49,10
4. infinitiv konstruktivní (vázaný)
5. n.: proti Mótovi, [tedy proti božstvu smrti]. Mnohé staré rkpp. mají ‘lmwṯ (puktováno ‘ōlmôṯ) místo ‘al–mûṯ. Proto někteří překládají „on nás povede navěky“.