¹ Pro vedoucího chval.¹ Žalm Davida, otroka² Hospodinova.

1. 4,1p
2. 18,1p; 2S 7,5.20

² Výrok¹ přestoupení o ničemovi: V hloubi mého srdce není strach² z Boha -- nemá jej před ³očima,⁴

1. Toto slovo se užívá téměř výhradně jako úvod Božího zjevení, prorockého slova (110,1; Jr 1,8p); pouze v Nu 24,3.15 a 2S 23,1 má jiný přívlastek než Boží. Zde působí zvláštně. Může naznačovat zjevení, jak je tomu s ničemy. Již stv. překlady zde chápaly tento výraz jako sloveso — mluvit (LXX, Vul: Ničema si říká, že bude hřešit). Jiné možnosti pochopení v. jsou: Ničemův výrok přestoupení / Ve svém srdci má ničema výrok přestoupení / V hloubi mého srdce je výrok o přestoupení ničemy; $
2. 55,20v
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. ::26,3; 10,4; 14,1; //Ř 3,18

³ protože lichotí¹ sám sobě ve svých očích, a tak ⌈bude shledán vinným, hodným nenávisti.⌉²

1. pův. význam h. slova je „činit hladkým“ (Iz 41,7), ale častěji se výraz používá v přeneseném smyslu — „lichotit“ (Př 28,23; 29,5), aj. [Dělá to nikoliv z vlastní sebespravedlnosti, ale vzhledem k domněnce, že není nikomu vykazatelný]
2. n.: není schopen vidět vlastní vinu a nenávidět ji; $

⁴ Slova jeho úst jsou zlá¹ a klamná,² přestal ⌈chápat,³ co je správné jednání.⌉⁴

1. Př 17,4; Iz 59,7
2. 17,1; 34,14; 35,20; 52,6
3. 38,2; Iz 44,18; ::1Pa 28,19; Da 1,17
4. n.: jednat rozumně a správně; Iz 1,17; Jr 4,22

⁵ Vymýšlí^{1 2}špatnosti i na svém loži;³ postavil se na nedobré⁴ cestě, zlem nepohrdá.

1. 140,3
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. Mi 2,1
4. n : vydal se nesprávným směrem. Srv. 1,1

⁶ Hospodine, až k nebesům sahá tvé milosrdenství a tvá věrnost¹ až k oblakům.²

1. 40,11; Pl 3,23
2. 57,11; 68,35; 103,11; 108,5

⁷ Tvá¹ spravedlnost² je jako nejvyšší³ hory, tvé soudy⁴ jako ⌈velká hlubina.⌉^{5 6}Zachraňuješ⁷ lidi i zvířata,⁸ Hospodine.

1. [Vv. 7—10 jsou součástí ranní židovské modlitby]
2. 71,19
3. h. výraz pro Boha (’el) je zde použit jako vyjádření superlativu; srv. 80,11; Př 3,27p
4. n.: právo / rozsudky; 33,5; 89,15; 97,2; Iz 9,6; 33,5; Jr 9,23; Oz 2,21; Ř 11,33
5. Gn 7,11; Iz 51,10; Am 7,4
6. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
7. n.: Pomáháš … (12,2; 2S 8,6; 2Kr 6,27)
8. 104,14, Ex 20,10; srv. Ž 145,16; Dt 22,6

⁸ ⌈Jak vzácné je tvé⌉¹ milosrdenství, Bože! ⌈Synové lidští⌉^{2 3}hledají⁴ útočiště ve stínu tvých křídel.⁵

1. LXX, Vul: Ó, jak jsi rozmnožil své
2. n : Lidé; 4,3v; 11,4p; 33,13; 58,2; 90,3; @Gn 11,5; 1Kr 8,39; Kaz 2,8
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. 7,2!; 37,40
5. 17,8p!

^{9 1}Sytí se tučností² tvého domu, ³napájíš je proudem⁴ svých rozkoší.

1. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
2. Iz 55,2; Jr 31,14
3. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
4. Jl 4,18; srv. Ez 47,1—12; Zj 22,2—1

¹⁰ Neboť u tebe je pramen¹ života; díky tvému světlu² vidíme světlo.³

1. Jr 2,13; 17,13; J 4,14
2. 4,7; 27,1; srv. Nu 6,25
3. Iz 9,1; J 1,4. [světlo a život jsou v Písmu dávány do souvislosti na mnoha místech; srv. 56,14; Jb 33,30]

¹¹ Vztáhni své milosrdenství na ty, kteří tě znají,¹ a svou spravedlnost na lidi přímého srdce.²

1. 9,11; 87,4; Jb 24,1; Jr 9,5.23; 22,16
2. 7,11p

¹² Kéž na mě nevstoupí¹ noha^{2 3}pyšných a ruka ničemů⁴ kéž mě neodežene.⁵

1. n.: nepřijde
2. [obraz může souviset s praxí dávných dob, kdy vítězný král či velitel šlápl na krk podrobeného nepřítele; srv. 110,1]
3. sg., jednotné číslo (singulár)
4. 140,4
5. [buď od ochrany chrámu či od vlastního domova, takže by se stal bezdomovcem (srv. 2Kr 21,8; Mi 2,9)]

¹³ Tam padli¹ činitelé nepravosti,² jsou sraženi³ a nemohou povstat.

1. n.: padnou (pf. chápáno jako pf. jistoty); [snad je míněna smrt — srv. 13,5]
2. 14,4; 28,3; 53,5; 59,3
3. LXX, Vul: byli vypuzeni