¹ Pro vedoucího chval. Davidův žalm.

^{2 1}Napjatě jsem očekával² na Hospodina a on se ke mně sklonil³ a vyslyšel mé volání o pomoc.⁴

1. infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
2. 27,14; 130,7v; Oz 12,7
3. 116,2; Da 9,18
4. 5,3; 34,16

^{3 1}Vytáhl mě z hlučící jámy,² z blátivého³ bahna⁴ a postavil mé nohy na skálu,⁵ upevnil⁶ mé kroky.⁷

1. Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
2. 28,1; 30,4; Jon 2,7v; [obrazné vyjádření pro šeól — místo smrti (srv. Př 28,17), které je někdy popisováno jako bouřící, hučící moře (18,16n)]
3. 69,3
4. 69,15; Jr 38,6
5. 18,3; 27,5v; [symbol pevnosti a bezpečí]
6. 37,23; 119,133; n : zabezpečil
7. 17,5; 37,31; 44,19; 73,2

⁴ Do úst mi ¹vložil novou² píseň, chválu³ našemu Bohu. Mnozí to uvidí, pojme je bázeň⁴ a budou doufat⁵ v Hospodina.

1. Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
2. [Výraz vyjadřuje spíše: píseň o nových skutcích, nežli že to byla píseň nedávno složená]; 33,3!
3. 34,2
4. 52,8; 64,10; (zřejmě sl. hříčka mezi h. jir’ú — vidět a jirá’ú — bát se)
5. 9,11!; 55,24; 56,4n; 56,12; 62,9; 86,2; 91,2!

⁵ Blahoslavený je ten muž,¹ ⌈který vkládá své ²naděje³ v Hospodina⌉⁴ a ⌈neobrací se k nestvůrám⁵ a k těm, kdo se ⁶uchylují ke lži.⌉⁷

1. 34,9
2. sg., jednotné číslo (singulár)
3. 65,6; Jb 31,24; Př 22,19; Jr 17,7
4. LXX, Vul (čte h. sám „vkládat“ jako šem „jméno“): jehož nadějí je jméno Hospodinovo
5. Toto slovo se vyskytuje v StS pouze zde. V sg. je ale vlastním jménem označujícím mytickou nestvůru (Tiamat) a je rovněž symbolickým označením Egypta. Zřejmě znamená modly či duchovní mocnosti.
6. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
7. LXX, Vul: kdo nepozdvihl oči k marnostem a k lživým šílenstvím; 4,3

⁶ ⌈Hospodine, můj Bože,⌉¹ ty jsi s námi učinil mnoho² svých divů³ a ⁴úmyslů;⁵ nikdo ⌈se s tebou nemůže měřit.⌉⁶ Chci je ⁷oznamovat a ⁸hovořit o nich -- je jich víc,⁹ než se dá vypovědět.

1. 7,2p; 86,12; 104,1; 109,26
2. 92,6v; 104,24
3. 9,2; 26,7; 72,18
4. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
5. 2S 14,14; Mi 4,12
6. h.: sešikovat proti tobě (Sd 20,30; 1S 17,8); n : se ti nemůže vyrovnat; srv. Iz 44,7; $
7. kohorativ
8. kohorativ
9. 139,17

⁷ Obětní¹ hod ani přídavnou oběť² jsi nechtěl,³ ale ⌈prorazil⁴ jsi mi uši.⌉⁵ Zápal⁶ ani oběť za hřích jsi nežádal.⁷

1. 50,9; Jr 6,20
2. Am 5,22
3. n.: neměl zalíbení; 1S 15,22; Iz 1,11
4. h.: vykopal (srv. 7,16)
5. LXX: připravil jsi mi tělo; [Je možné, že je zde míněn opak „neobřezaných uší“ (Jr 6,10), tj. ucpaných, neschopných slyšet, natož uposlechnout]; Iz 50,5; ::Iz 48,8
6. 1S 15,22
7. 51,18; Mi 6,6—8; //He 10,5—7

⁸ Tu jsem řekl: Hle, ¹přicházím.² Ve svitku knihy³ je o mně psáno.⁴

1. perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
2. [může vyjadřovat totéž jako volání: Zde jsem v Iz 6,8]
3. srv. Jr 36,2.4; Ez 2,9 [Spojení může označovat svitek velikosti knihy či obecně svitek. Někteří mají za to, že je míněno nějaké proroctví, jiní, že šlo o svitek se zákonem pro krále, který král dostával při slavnostním nastolení na trůn — srv. 2Kr 11,12]
4. J 5,46

⁹ ⌈Oblíbil jsem si⌉¹ dělat² to, co je ti milé,³ můj Bože. Tvůj zákon⁴ je v mém nitru.⁵

1. n.: Chci; 1,2
2. Iz 58,13
3. 143,10!; Př 11,20; 15,8; Iz 58,5; J 4,34; 8,29
4. 37,31; Jr 31,33
5. LXX, Vul: srdci; 22,15; Jr 4,19

¹⁰ Zvěstoval¹ jsem spravedlnost² ve velikém shromáždění;³ hle, neomezoval⁴ jsem své rty.⁵ Hospodine, ty to víš.⁶

1. 96,2; Iz 61,1
2. asi ve smyslu: tvoje spravedlivé činy; srv. 33,5p
3. 22,23; 35,18
4. h.: nebudu zadržovat
5. 119,13; ::39,2
6. 139,4; Joz 22,22

¹¹ Tvou spravedlnost jsem neukryl uvnitř svého srdce, ¹mluvil jsem o tvé věrnosti² a ³spáse, nezatajil⁴ jsem tvé milosrdenství⁵ a tvou pravdu ve velikém⁶ shromáždění.

1. Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
2. 36,6; 89,1
3. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
4. Sk 20,20
5. 26,3!; srv. J 1,17
6. n.: velikému

¹² Hospodine, ty mi neodepřeš¹ své slitování.² Kéž mě stále střeží tvé milosrdenství a tvá věrnost.³

1. LXX, Vul: neoddaluj
2. 25,6!; Jr 42,12; Pl 3,22
3. h.: pravda

¹³ Vždyť mě obklopilo¹ tolik zla, že se nedá sečíst. Dostihly mě mé viny,² takže nemohu ani vzhlédnout; je jich víc než vlasů³ na mé hlavě, ⌈odvaha mě opustila.⌉⁴

1. Jon 2,6
2. 38,5
3. 69,5; Mt 10,30; L 12,7
4. n : jsem skleslý na mysli; h.: opustilo mě mé srdce; 38,11!; Jr 4,9; srv. ::Ž 27,3; 69,33; 2S 7,27

¹⁴ ⌈Kéž¹ mě, Hospodine, zatoužíš⌉² vysvobodit! Hospodine, pospěš mi na pomoc!³

1. //70,2—6
2. h.: Oblib si, H., mě; někteří čtou (vzhledem k paralelismu) jako: Utíkej
3. 22,20!

¹⁵ Ať se stydí¹ a hanbí všichni, kteří ²usilují o mou duši a chtějí ji zničit; ať odtáhnou zpět a jsou zahanbeni ti, kdo mi přejí zlo.

1. //35,4; 71,13
2. Pozn. 55 v tabulce na str. 1499

¹⁶ ⌈Kéž se zhrozí¹ své vlastní hanby⌉² ti, kdo mi říkají: Cha, cha!³

1. srv. 1Kr 9,8; Jr 2,12
2. LXX, Vul: Ať jsou náhle zahanbeni
3. 35,21

¹⁷ Ať se veselí a radují¹ v tobě všichni, kdo tě hledají!² Ti, kdo milují tvou spásu, ať říkají stále: Veliký³ je Hospodin!

1. 9,3p; 64,11; 66,6; 70,5; 85,7
2. 27,8; 68,7; Oz 3,5
3. 35,27; 48,2; 145,3; 2S 7,22; ::Sk 19,27

¹⁸ Ač jsem chudý a nuzný,¹ Panovník na mě ²myslí.³ Tys má pomoc⁴ a můj vysvoboditel,⁵ můj Bože, neotálej!⁶

1. 35,10
2. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
3. He 7,25
4. LXX, Vul: můj pomocník
5. 18,3
6. h.: neopozdi se; 70,6; Iz 46,13; Da 9,19