¹ Potom¹ se Ježíš opět zjevil učedníkům u Tiberiadského moře.² Zjevil se takto:

1. 3,22p
2. 6,1

² Šimon Petr, Tomáš zvaný Didymos,¹ Natanael² z Kány³ Galilejské, synové Zebedeovi⁴ a další dva z jeho učedníků byli spolu.

1. 20,24
2. 1,45
3. 2,1p
4. Mt 4,21

³ Šimon Petr jim řekl: „Jdu ⌈lovit ryby⌉.¹“ Řekli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Vyšli a vstoupili do lodi. Ale oné noci neulovili nic.²

1. ř. halieuein — lovit ryby / rybařit; HL, srv. Jr 16,16 (LXX).
2. L 5,5

⁴ Když nastalo jitro, postavil se Ježíš na pobřeží, ale učedníci nevěděli,¹ že je to on.²

1. 20,14
2. ř.: Ježíš

⁵ Ježíš jim řekl: „Děti, máte něco k jídlu?¹“ Odpověděli mu: „Ne.“

1. n.: nějakou rybu

⁶ On jim řekl: „Hoďte síť na pravou stranu lodi a naleznete.“ Hodili ji tedy a už ji nemohli utáhnout pro spoustu ryb.

⁷ Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval,¹ řekl Petrovi: „To je Pán.“² Když Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, převázal si plášť, neboť byl nahý, a vrhl se do moře.

1. 13,23
2. 4,1

⁸ Ostatní učedníci přijeli na lodi, neboť nebyli od země daleko, jen asi dvě stě loktů,¹ a vlekli síť plnou ryb.

1. 92,4 m; (1 loket = cca 0,46m)

⁹ Když vystoupili na zem, uviděli ⌈žhavé uhlí⌉¹ a na něm položenou rybu a chléb.

1. oheň z dřevěného uhlí (J 18,18)

¹⁰ Ježíš jim řekl: „Přineste něco z těch ryb, které jste právě chytili.“

¹¹ Šimon Petr vystoupil a vytáhl na zem síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři. I když jich bylo tak mnoho, síť se neroztrhla.

¹² Ježíš jim řekl: „Pojďte posnídat.“ Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán.

¹³ Ježíš přistoupil, vzal chléb a dával jim; podobně i rybu.

¹⁴ To se již potřetí Ježíš zjevil [svým] učedníkům po svém zmrtvýchvstání.

Rozhovor s Petrem

¹⁵ Když posnídali, řekl Ježíš Šimonu Petrovi: „Šimone Janův,¹ miluješ mne více než tito?“² Odpověděl³ mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky.“⁴

1. var.: Jonášův; tak i v. 16 a 17
2. srv. 13,37
3. ř.: Říká
4. 1Pt 5,20

¹⁶ Řekl mu opět podruhé: „Šimone Janův, miluješ mne?“ Odpověděl¹ mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé ovce.“

1. ř.: Říká

¹⁷ Řekl mu potřetí:¹ „Šimone Janův, máš mě rád?“ Petr se zarmoutil, že mu potřetí řekl: Máš mě rád?, a odpověděl² mu: „Pane, ty víš všechno, ty víš, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce.

1. 13,38
2. ř.: Říká

¹⁸ Amen, amen, pravím tobě,¹ když jsi byl mladší, sám ses opásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš své ruce a jiný tě opáše² a povede, kam nechceš.“

1. 3,3
2. Sk 21,11

¹⁹ Toto řekl, ⌈aby mu naznačil⌉,¹ jakou smrtí² oslaví Boha. Po těchto slovech mu řekl: „Následuj mne.“³

1. ř.: naznačuje; 2Pt 1,14
2. 12,33; 18,32
3. v. 22; Mt 16,24

Učedník, kterého Ježíš miloval

²⁰ Petr se obrátil a uviděl, jak za nimi jde učedník, kterého Ježíš miloval¹ a který se také při večeři² naklonil k jeho prsům a řekl: Pane, kdo je ten, který tě zrazuje?³

1. 13,23
2. Mk 6,21p
3. 18,2p

²¹ Když jej Petr uviděl, řekl Ježíšovi: „Pane, co bude s tímto?“

²² Ježíš mu řekl: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, co je ti po tom? Ty mne následuj.“

²³ A tak ⌈se mezi bratry¹ rozšířilo⌉² to slovo, že onen učedník nezemře.³ Ježíš mu však neřekl, že nezemře,⁴ nýbrž: Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu,⁵ co je ti po tom?

1. Sk 1,15p
2. ř.: mezi bratry vyšlo
3. ř.: neumírá
4. ř.: neumírá
5. 1K 4,5

²⁴ To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a který je zapsal; a víme, že jeho svědectví je pravdivé.¹

1. 19,35

²⁵ Je ještě mnoho¹ jiných věcí, které Ježíš učinil; kdyby se o každé zvlášť napsalo, myslím, že by celý² svět neobsáhl knihy³ o tom napsané. [Amen.]

1. 20,30
2. ř.: sám
3. 20,30p