¹ Potom¹ chodil Ježíš po Galileji;² nechtěl chodit po Judsku,³ protože ho Židé⁴ chtěli⁵ zabít.⁶

1. 3,22p
2. 4,3; 11,54
3. 11,7
4. 1,19
5. n.: hledali / usilovali; v. 30; Ž 54,5
6. 5,18

² Byl blízko židovský svátek stánků.¹

1. Lv 23,34

³ Jeho bratři¹ mu řekli: „Odejdi² odtud a jdi do Judska, aby také tvoji učedníci uviděli tvé skutky, které činíš.

1. vv. 5.10; Mt 12,46
2. ř.: Přejdi

⁴ Vždyť nikdo nedělá nic vskrytu, chce–li být znám na veřejnosti. Činíš–li tyto věci, ukaž se světu.“

⁵ Ani jeho bratři totiž v něho nevěřili.¹

1. 12,37; L 24,11

⁶ Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nepřišel;¹ ale váš čas je vždy připraven.

1. 2,4; Mt 26,18

⁷ Vás nemůže svět nenávidět,¹ mne však nenávidí, protože já o něm svědčím, že jeho skutky jsou zlé.²

1. 15,18
2. 3,19

⁸ Vy vystupte na svátek do Jeruzaléma. Já na tento svátek [ještě] nevystoupím,¹ protože můj čas se dosud nenaplnil.“

1. ř.: nevystupuji (do Jeruzaléma)

⁹ To [jim] řekl a zůstal v Galileji.

¹⁰ Když jeho bratři vystoupili na svátek do Jeruzaléma, tehdy i on tam vystoupil, ne veřejně,¹ ale [jakoby] tajně.

1. v. 26; 11,54; 18,20; Mk 1,45

¹¹ Židé ho během svátku hledali¹ a říkali: „Kde je ten člověk?“

1. 11,56

¹² A ⌈mezi lidem⌉¹ bylo o něm mnoho řečí.² Jedni říkali: Je dobrý, jiní říkali: Není, vždyť svádí zástup.

1. ř.: v zástupech
2. ř.: reptání

¹³ Nikdo o něm ovšem ze strachu¹ před Židy nemluvil otevřeně.²

1. 9,22; 12,42; 19,38; 20,19; Př 29,25; Zj 21,8
2. 10,24!

¹⁴ Když již bylo uprostřed svátků, vystoupil Ježíš do chrámu a učil.¹

1. Mt 26,55

¹⁵ Židé se divili a¹ říkali: „Jak to, že se tento člověk vyzná v Písmech, když se tomu neučil?“²

1. 4,27; Sk 2,7
2. Mt 13,54; Mk 6,2

¹⁶ Ježíš jim odpověděl: „Mé učení¹ není mé, ale toho, který mne poslal.²

1. 8,28; Mk 11,18
2. vv. 28n.33; 3,34!

¹⁷ Bude–li někdo chtít činit jeho vůli, pozná, zda je to učení z Boha, nebo mluvím–li sám ze sebe.

¹⁸ Kdo mluví ze sebe, hledá vlastní slávu.¹ Ten však, kdo hledá slávu toho, který ho poslal, je pravdivý a není v něm nepravosti.²

1. 8,50
2. Ř 1,18!

¹⁹ Nedal vám Mojžíš¹ Zákon? A nikdo z vás Zákon neplní.² Proč mne usilujete zabít?“³

1. 1,17
2. ř.: nečiní
3. v. 1

²⁰ Zástup odpověděl: „Máš démona!¹ Kdo tě usiluje zabít?“

1. 8,48; 10,20; Mt 11,18

²¹ Ježíš jim odpověděl: „Jeden skutek¹ jsem učinil, a všichni ⌈se tomu divíte.

1. 5,2—9

²² Mojžíš⌉¹ vám dal obřízku² -- ne že by byla od Mojžíše, nýbrž od otců³ -- a vy obřezáváte člověka i v sobotu.

1. n.: se divíte. Proto Mojžíš …
2. Lv 12,3
3. Gn 17,10; Sk 7,8

²³ Jestliže přijímá člověk obřízku v sobotu, aby nebyl porušen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu¹ uzdravil² celého člověka?

1. 5,9
2. ř.: zdravým učinil

²⁴ Nesuďte¹ podle zdání, ale suďte spravedlivým² soudem.“

1. 8,15; Iz 11,3
2. Lv 19,15

Je Ježíš Mesiáš?

²⁵ Tu začali někteří z obyvatel Jeruzaléma říkat: „Není to ten, kterého chtějí zabít?

²⁶ A hle, mluví veřejně,¹ a nic mu neříkají. Což opravdu vůdcové² poznali, že je to Mesiáš?³

1. v. 10
2. tj. členové sanhedrinu; v. 48; 3,1; 12,42; L 23,13
3. 1,20p

²⁷ Ale o něm víme,¹ odkud je. Až přijde Kristus, nikdo nebude vědět, odkud je.“

1. 6,42; 9,29

²⁸ Tu Ježíš, vyučující v chrámě, hlasitě zvolal: „Vskutku mě znáte a víte, odkud jsem? Nepřišel¹ jsem sám od sebe, ale ten, kdo mne poslal a jehož vy neznáte,² je pravdivý.³

1. 8,42
2. 8,19
3. n.: pravý

²⁹ Já ho znám,¹ neboť jsem od něho² a on mne poslal.“³

1. 8,55; 17,25
2. 6,46
3. 3,34!

³⁰ Chtěli¹ ho tedy zajmout, ale nikdo na něho nevztáhl ruku, protože ještě nepřišla jeho hodina.²

1. n.: Hledali; vv. 1.44
2. 2,4

³¹ Mnozí ze zástupu však v něho uvěřili¹ a říkali: „Když přijde Mesiáš,² učiní snad více znamení,³ než učinil⁴ tento člověk?“

1. 1,7; 2,23; 8,30n; 10,42; 11,45; 12,42; 17,8; Sk 4,4!
2. 1,20p
3. 2,11!
4. var.: činí

³² Farizeové se doslechli, že to zástup o něm říká;¹ a tak velekněží² a farizeové³ poslali strážce,⁴ aby ho zajali.

1. ř.: reptá
2. 11,47; 12,10; 18,3; 19,6; Mt 16,21!
3. Mt 3,7p
4. ř.: služebníci /-ky

³³ Tu Ježíš řekl: „Ještě krátký čas¹ budu² s vámi a pak odejdu³ k tomu, který mne poslal.

1. 12,35; 13,33; 14,19
2. ř.: jsem
3. 14,12; 16,5; 20,17

³⁴ Budete mne hledat,¹ ale nenaleznete mne. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“

1. 8,21

³⁵ Židé si mezi sebou řekli: „Kam tento člověk hodlá jít, že my ho nenajdeme? Chce snad jít do řecké diaspory¹ a učit pohany?²

1. Iz 56,8; Jk 1,1
2. ř.: Řeky; 12,20; Sk 14,1

³⁶ Co znamená to slovo, které řekl: Budete mne hledat, ale nenaleznete mne, a kde jsem já, tam vy nemůžete přijít?“

Rozkol v lidu

³⁷ V poslední,¹ velký den svátku Ježíš vstal a zvolal: „Žízní–li kdo, ať přijde ke mně a pije.

1. Nu 29,35; Neh 8,18

³⁸ Kdo věří ve mne, jak praví¹ Písmo,² řeky živé vody³ poplynou z jeho nitra!⁴“

1. ř.: řeklo
2. Iz 55,1
3. 4,10
4. ř.: břicha (srv. Př 18,4; Iz 58,11)

³⁹ To řekl o Duchu, kterého měli přijmout¹ ⌈ti, kteří v něho uvěřili⌉;² dosud totiž Duch [svatý] nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven.³

1. Sk 10,47; 19,2
2. var.: věřící v něho
3. 12,16; 13,31; 17,1

⁴⁰ Když někteří ze zástupu uslyšeli tato slova, říkali: To je skutečně ten Prorok.¹

1. 4,19; Mt 16,14!

⁴¹ Druzí říkali: To je Mesiáš¹, a jiní říkali: Což Mesiáš přijde z Galileje?

1. 1,20p

⁴² Neříká¹ Písmo, že Mesiáš přijde² z potomstva³ Davidova a z Betléma, ⌈kde žil⌉⁴ David?

1. ř.: Neřeklo
2. n.: má přijít (ř.: přichází)
3. ř.: semene
4. ř.: vesnice, kde byl

⁴³ Tak vznikl v zástupu kvůli němu rozkol.

⁴⁴ Někteří z nich ho chtěli zajmout, ale nikdo na něho nevztáhl ruce.

⁴⁵ Strážci¹ tedy přišli k velekněžím² a farizeům a ti jim řekli: „Proč jste ho nepřivedli?“

1. ř.: služebníci /-ky
2. v. 32

⁴⁶ Strážci¹ odpověděli: „Nikdo² nikdy takto nemluvil, [jako mluví tento člověk].“

1. ř.: služebníci /-ky
2. ř.: Člověk

⁴⁷ Farizeové jim odpověděli: „I vy jste svedeni?¹

1. v. 12

⁴⁸ Uvěřil snad v něho některý z vůdců¹ nebo z farizeů?

1. v. 26; 12,42!

⁴⁹ Jen tento zástup, který nezná Zákon -- jsou prokleti.“

⁵⁰ Jeden z nich, Nikodém,¹ který předtím přišel k němu, jim řekl:

1. 3,1

⁵¹ „Odsuzuje náš Zákon člověka, aniž ho nejprve vyslechne¹ a zjistí, co učinil?²“

1. Př 18,13
2. ř.: činí

⁵² Odpověděli mu: „Nejsi také ty z Galileje? Prozkoumej to a viz, že z Galileje¹ prorok nepovstane.²“

1. v. 41
2. ř.: nepovstává

⁵³ A¹ každý se odebral do svého domu.

1. Oddíl 7,53—8,11 chybí v nejstarších ř. rkpp.