¹ V té době¹ král Herodes² vztáhl ruce,³ aby ublížil⁴ některým z církve.⁵

1. [asi r. 42/43]
2. [Herodes Agrippa I. (24,24p), vnuk Heroda Velikého (Mt 2,1p; 14,1)]
3. 1S 26,9
4. 18,10; 1Pt 3,13
5. [tímto končí krátké období klidu pro církev (9,31), které následovalo po předchozím pronásledování (8,1—3)]

² Janova bratra Jakuba¹ zabil mečem.²

1. Mt 4,21
2. Mk 10,39; J 15,20

³ Když viděl, že se to Židům líbí,¹ pokračoval a zmocnil se také Petra.² Byly právě dny nekvašených chlebů.³

1. 24,27; J 12,43; ::Ga 1,10; 1Te 2,4
2. J 21,18
3. 20,6; L 22,1

⁴ Zatkl ho, dal jej do vězení a svěřil ho čtyřem¹ čtveřicím vojáků, aby ho hlídali. Po velikonocích² ho chtěl předvést před lid.³

1. J 19,23
2. ř.: pascha (viz pozn. k Mt 26,2p)
3. [tj. veřejný soud s nepochybným koncem — smrtí]

⁵ Petr byl tedy střežen ve vězení a církev se za něho vytrvale¹ modlila² k Bohu.³

1. n.: usilovně; Jon 3,8; L 22,44; Ř 12,12v; 1Pt 1,22
2. 2K 1,11; 1Te 5,17
3. 1K 12,26; He 13,3

Petr zázračně vysvobozen z vězení

⁶ Noc předtím, než¹ jej Herodes hodlal předvést, spal² Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy,³ a stráže⁴ přede dveřmi hlídaly vězení.

1. ř.: kdy
2. Ž 3,6; Mt 8,24
3. 21,33; 28,40; Ef 6,20; 2Tm 1,16
4. 5,23

⁷ A hle, Pánův anděl¹ se u něho postavil a v cele² zazářilo³ světlo. Udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle vstaň!“ A řetězy mu spadly s rukou.⁴

1. 5,19; 1Kr 19,5; Da 6,22
2. ř.: místnosti
3. L 2,9; Zj 18,1
4. 16,26

⁸ A anděl mu řekl: „Opásej se a obuj¹ si sandály.“ On tak učinil. I říká mu : „Obleč si plášť a pojď za mnou.“

1. ř.: zavaž; Mk 6,9; Ef 6,15

⁹ Vyšel a šel za ním, ale nevěděl, že to, co se skrze anděla děje, je skutečné; myslel si, že má vidění.¹

1. 10,3

¹⁰ Prošli přes první i druhou stráž, přišli k železné bráně, která vedla do města; ta se jim sama od sebe¹ otevřela. I vyšli, prošli jednou ulicí a náhle od něho anděl odstoupil.

1. srv. Mk 4,28†

¹¹ Petr se vzpamatoval¹ a řekl: „Teď opravdu vím, že Pán vyslal svého anděla² a vysvobodil³ mě z Herodovy ruky a ze všeho, co židovský lid očekával.“

1. ř.: přišel k sobě; L 15,17
2. Da 3,28
3. 2K 1,10; 2Pt 2,9

¹² Když si to uvědomil, přišel¹ k domu Marie, matky Jana zvaného Marek,² kde byli mnozí shromážděni a modlili se.

1. 16,40
2. v. 25; 15,37—39; Ko 4,10; 2Tm 4,11

¹³ Zabouchal na dveře brány a přišla otevřít¹ služka jménem Rodé.

1. ř.: poslechnout; srv. J 18,16

¹⁴ A když poznala Petrův hlas, radostí¹ ani neotevřela bránu, ale vběhla dovnitř a oznámila, že Petr stojí před branou.

1. L 24,41

¹⁵ Ale oni jí řekli: „Blázníš!“¹ Ona však tvrdila, že je tomu tak. Oni říkali: „Je to jeho anděl.“²

1. 26,25; L 24,11
2. Mt 18,10

¹⁶ Ale Petr nepřestával tlouci. Když otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni.¹

1. 2,7

¹⁷ Pokynul¹ jim rukou, aby mlčeli, a vypravoval jim, jak ho Pán vyvedl z vězení; nakonec řekl: „Oznamte to Jakubovi² a bratřím.“ Pak vyšel a odebral se na jiné místo.

1. 13,16; 19,33; 21,40; 24,10
2. [tj. Ježíšovu bratrovi, vedoucímu v církvi (15,13; Ga 1,19; 2,9)]

¹⁸ Když nastal den, byl mezi vojáky [nemalý] rozruch¹ nad tím, co se stalo s Petrem.

1. 19,23

¹⁹ Herodes ho hledal a nenalezl, vyslechl stráže a rozkázal je odvést k popravě.¹ Potom sestoupil² z Judska do Cesareje³ a pobýval tam.

1. 16,27; 27,42
2. 24,1; 25,6
3. 8,40

Herodova smrt

²⁰ Herodes se velmi hněval na Týrské a Sidónské.¹ Ti přišli jednomyslně² k němu, přesvědčili Blasta, který byl královským komorníkem, a prosili o mír, protože jejich krajina byla zásobována potravinami³ z jeho královského území.

1. Est 3,7; Mt 11,21p
2. 1,14p
3. 1Kr 5,25; Ez 27,17

²¹ Ve stanovený den se Herodes, oděn královským rouchem, posadil na řečnické podium¹ a začal k nim mluvit.

1. n.: soudní stolici; 25,6; J 19,13

²² Lid volal: „To je hlas Boží, a ne lidský!“¹

1. ::14,13

²³ A ihned jej udeřil¹ Pánův anděl za to, že nevzdal slávu² Bohu: byl rozežrán červy³ a zemřel.⁴

1. 1S 25,38; 2S 24,16; 2Kr 19,35
2. Zj 16,9
3. Iz 14,11; 51,8
4. ř.: vydechl; 5,5.10

²⁴ A slovo Boží¹ rostlo a rozmáhalo se.

1. var.: Pánovo; 6,7; 19,20

²⁵ Barnabáš a Saul splnili svou službu,¹ vrátili se z² Jeruzaléma a vzali s sebou [i] Jana příjmením Marka.³

1. 11,30
2. var.: do / z Jeruzaléma do Antiochie
3. v. 12; 13,4