¹ Agrippa řekl Pavlovi: „Dovoluje se ti, abys mluvil sám za sebe.“ Nato Pavel vztáhl ruku¹ a začal svou obhajobu:

1. [řečnické gesto; srv. 19,33v]

² „Pokládám se za šťastného, králi Agrippo, že proti všemu, z čeho mě Židé obviňují, se smím dnes hájit před tebou,

³ ⌈který jsi⌉¹ nejlepším znalcem všech židovských zvyků i jejich sporných otázek. Proto prosím, abys mě trpělivě vyslechl.

1. n.: zvláště proto, že jsi …

⁴ O mém životě od mládí, jak jsem jej vedl od počátku ve svém národě i v Jeruzalémě, vědí všichni Židé.

⁵ Znají mě už od dřívějška, a kdyby chtěli, mohou svědčit, že jsem žil podle nejpřísnější strany¹ našeho náboženství jako farizeus.²

1. 15,5
2. 23,6

⁶ A nyní stojím ⌈před soudem⌉¹ pro naději² v zaslíbení, které ⌈Bůh dal⌉³ našim otcům

1. ř.: jsa souzen
2. 23,6!
3. ř.: se stalo od Boha

⁷ a o němž našich dvanáct kmenů¹ doufá, že jej dosáhne vytrvalou službou² Bohu dnem i nocí.³ Pro tuto naději, králi [Agrippo], mě Židé žalují.

1. Jk 1,1
2. 24,14; Ř 12,1!; He 9,1.6.14
3. L 2,37; 1Tm 5,5

⁸ Proč se u vás pokládá za neuvěřitelné, že Bůh probouzí mrtvé?¹

1. 4,2

⁹ Já sám jsem se domníval, že musím mnoho vykonat proti jménu¹ Ježíše Nazaretského.²

1. J 15,21
2. ř.: Nazorejského

¹⁰ To jsem také v Jeruzalémě činil. Dostal jsem od velekněží ⌈plnou moc⌉¹ a mnoho svatých² jsem zavřel do vězení,³ a když byli zabíjeni, ⌈souhlasil jsem s tím⌉.⁴

1. n.: pravomoc
2. 9,13p
3. 22,19
4. ř.: hlasoval jsem proti (nim)

¹¹ Po všech synagogách jsem je často trestal a nutil, aby se rouhali. Nadmíru jsem běsnil¹ a pronásledoval je dokonce až do cizích měst.²

1. 9,1
2. 22,5

¹² Když jsem byl¹ na cestě do Damašku s ⌈plnou mocí⌉² a pověřením od velekněží,

1. ř.: + v těchto (záležitostech)
2. v. 10

¹³ cestou jsem spatřil, králi, o poledni světlo z nebe, ¹jasnější než² slunce, které ozářilo³ mne i ty, kdo šli se mnou.

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. ř.: nad jas
3. L 2,9

¹⁴ A když jsme všichni padli na zem, uslyšel jsem hlas, který ke mně mluvil hebrejským jazykem:¹ Saule, Saule, proč mne pronásleduješ? Bolestivé² je pro tebe kopat proti bodcům.

1. 21,40
2. ř.: tvrdé

¹⁵ Řekl jsem: Kdo jsi, Pane? Pán odpověděl:¹ Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.

1. ř.: řekl

¹⁶ Ale vstaň a postav¹ se na nohy, neboť proto jsem se ti ukázal,² abych tě ustanovil svým služebníkem³ a svědkem⁴ těch věcí, které jsi⁵ viděl, i těch, které⁶ ti ještě ukážu.

1. Ez 2,1; Da 10,11
2. 9,17
3. 5,22; n.: pomocníkem; 13,5; L 1,2; 1K 4,1p
4. 22,15
5. var.: + (o) mně
6. n.: ve kterých se

¹⁷ ⌈Budu tě vysvobozovat⌉¹² z toho to lidu i z pohanů,³ ke kterým tě posílám

1. ř.: Vytrhávaje tě
2. Jr 1,8
3. ř.: národů(m); 13,46

¹⁸ otevřít jejich oči,¹ aby se obrátili od tmy do světla,² od moci Satanovy³ k Bohu, a aby vírou⁴ ve mne obdrželi odpuštění hříchů⁵ a podíl mezi posvěcenými.⁶

1. Ž 119,18; Iz 42,7; 2K 4,6; Ef 1,18
2. Ko 1,12n; 1Te 5,5; 1Pt 2,9
3. Mt 4,10
4. 15,9; 20,21; Ř 3,28; 5,2; He 11,1p
5. 2,38
6. 20,32

¹⁹ Proto, králi Agrippo, nestal jsem se neposlušným toho nebeského vidění,

²⁰ ale hlásal jsem nejprve těm, kteří jsou v Damašku,¹ a potom v Jeruzalémě a po celé judské zemi, a také pohanům,² aby činili pokání, obraceli³ se k Bohu a konali skutky, které svědčí o pokání.⁴

1. 9,19
2. ř.: národů(m); 13,46
3. 3,19
4. Mt 3,8

²¹ Z toho důvodu se mne Židé zmocnili, [když jsem byl] v chrámě, a pokoušeli se mne zabít.

²² ⌈Bůh mi však až do dnešního dne pomáhal⌉,¹ takže tu stojím a svědčím² malému i velikému.³ Neříkám nic mimo to, co Proroci⁴ i Mojžíš pověděli, že se má dít:

1. ř.: Zakoušel jsem tedy pomoc od Boha až do tohoto dne
2. L 16,28
3. Dt 1,17p; Jr 31,34p; Zj 19,5
4. 10,43

²³ že Mesiáš¹ má trpět,² jako první vstane z mrtvých³ a bude zvěstovat světlo⁴ jak lidu izraelskému, tak také pohanům.⁵“

1. 2,36
2. 3,18
3. 1K 15,20; Ko 1,18; Zj 1,5
4. L 2,32
5. ř.: národů(m); 13,46

²⁴ Když toto mluvil na svou obranu, Festus ⌈hlasitě zvolal⌉:¹ „Blázníš,² Pavle, mnoho vědomostí tě přivádí k šílenství!“

1. ř.: říká velikým hlasem
2. 12,15; J 10,20; 1K 1,25; 4,10; 2K 5,13

²⁵ A Pavel řekl: „Neblázním, vznešený¹ Feste, nýbrž jasně vyjevuji² slova pravdy a zdravého úsudku.

1. 23,26
2. n.: přímo promlouvám (viz 2,14)

²⁶ Vždyť král o těch věcech ví, a proto také k němu mluvím otevřeně. Nevěřím, že mu něco z toho uniklo. Vždyť se to nedálo někde v ústraní.¹

1. ř.: v koutě

²⁷ Věříš, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.“

²⁸ Agrippa na to řekl Pavlovi: „Málem¹ bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.“²

1. n.: Brzy
2. 11,26

²⁹ A Pavel řekl: „Přál bych si od Boha, aby ses nejen ty, ale všichni ti, kdo mě dnes slyší, stali dříve nebo později tím, čím jsem já -- kromě těchto pout.“¹

1. 21,33

³⁰ Král vstal a s ním místodržitel, Bereniké i ti, kteří s nimi seděli.

³¹ A když se vzdálili, hovořili mezi sebou: „Tento člověk nedělá nic, zač by zasluhoval smrt¹ nebo vězení.²“

1. 25,25
2. ř.: pouta

³² Agrippa říkal Festovi: „Tento člověk mohl být propuštěn, kdyby se nebyl odvolal k císaři.“¹

1. 25,11