¹ Nějaký muž, jménem Ananiáš, prodal se svou ženou Safirou pozemek

² a s vědomím své ženy dal z výtěžku¹ něco stranou,² určitou část přinesl a položil k nohám apoštolů.³

1. ř.: z ceny (stejně 4,34)
2. Joz 7,11; 1Tm 6,10; 2Pt 2,14
3. 4,37

³ Petr řekl: „Ananiáši, proč Satan¹ naplnil² tvé srdce, že jsi lhal Duchu Svatému a dal jsi stranou část z výtěžku³ za to pole?

1. L 22,3; J 13,2; Jk 4,7
2. ::Ef 5,18
3. ř.: z ceny (stejně 4,34)

⁴ Dokud zůstávalo neprodané, což nebylo tvé? A když jsi je prodal, což nebylo v tvé moci,¹ co uděláš s penězi? Proč ses ve svém srdci rozhodl k takové věci? Nelhal jsi lidem,² ale Bohu.“

1. ř.: pravomoci
2. 1S 8,7; L 10,16

⁵ Když Ananiáš slyšel tato slova, padl a zemřel¹; a na všechny, kteří to slyšeli, padl² veliký strach.³

1. ř.: vydechl
2. ř.: stal se
3. v. 11; 19,17; 1S 11,7; Est 8,17; Ž 105,38; 1Pt 1,17; Zj 11,11

⁶ Mladší z bratří vstali, přikryli¹ jej, vynesli a pohřbili.

1. J 19,40

⁷ Uplynuly asi tři hodiny a vstoupila jeho žena, nevědouc, co se stalo.

⁸ Petr k ní promluvil: „Pověz mi, prodali jste to pole za tolik peněz?“ Ona řekla: „Ano, za tolik.“

⁹ Petr jí řekl: „Proč jste se smluvili, abyste pokoušeli¹ Pánova Ducha?² Hle, kroky³ těch, kteří pohřbili tvého muže, je slyšet za dveřmi; vynesou i tebe.“

1. 15,10; Ex 17,2; Mt 4,7; n.: ()zkusili
2. 8,39; L 4,18; 2K 3,17
3. ř.: nohy

¹⁰ A hned padla k jeho nohám a zemřela.¹ Když ti mladíci vstoupili, našli ji mrtvou. Vynesli ji a pohřbili k jejímu muži.

1. ř.: vydechla

¹¹ A velký strach padl¹ na celou církev² i na všechny, kteří to slyšeli.

1. ř.: stal se
2. první užití klíčového výrazu ekklésia ve Sk; 8,1.3; 9,31; 11,26; 12,5; 13,1; 15,3; 18,22; 20,17; Mt 18,17; 1K 1,2

¹² Skrze ruce¹ apoštolů se mezi lidem dálo mnoho znamení a divů.² A všichni jednomyslně³ pobývali v Šalomounově sloupoví.⁴

1. 14,3; 19,11
2. 2,43
3. 1,14
4. 3,11

¹³ Z ostatních se k nim nikdo neodvažoval připojit,¹ ale lid² je velebil.

1. 9,26; 10,28; 17,34; 1K 6,17
2. 2,47

¹⁴ A ještě více věřících¹ bylo přidáváno Pánu, množství mužů i žen,

1. 2,44

¹⁵ takže dokonce na ulice vynášeli nemocné a kladli je na lůžka a lehátka, aby na některého z nich padl aspoň Petrův stín,¹ když tudy půjde.

1. 19,12

¹⁶ Scházelo se také množství lidí ⌈z měst okolo⌉¹ Jeruzaléma, přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy,² a ti všichni byli uzdravováni.³

1. var.: z okolních měst do
2. 8,7; Mt 10,1; Mk 1,27
3. od ř. therapeuó; 8,7; 28,9; srv. 4,9v; Mt 4,24; 17,18; L 10,9

Apoštolové uvězněni a vysvobozeni

¹⁷ Tu povstal velekněz a všichni, kteří byli s ním, totiž strana¹ saduceů;² byli naplněni³ žárlivostí.⁴

1. 15,5; srv. 24,5p
2. 4,1
3. srv. 2,4
4. 13,45† ve Sk; 17,5v; Jk 3,14; n.: rozhorlením; [ř. zélos je klíčový pojem judaismu pro nábožensky motivovaný hněv — pro zachování čistoty víry (srv. 1Mak 2,24.58; 2K 11,2); srv.: horlivost — Ř 10,2; Fp 3,6]

¹⁸ I vztáhli na apoštoly ruce¹ a vsadili je do veřejného vězení.²

1. 21,27; Mt 26,50
2. 4,3

¹⁹ Pánův anděl¹ však v noci otevřel ²dveře vězení, vyvedl je ven a řekl:

1. 8,26; 10,3; 12,7.23; 27,23; Mt 1,20!
2. pl., množné číslo (plurál)

²⁰ „Jděte, postavte se v chrámě¹ a mluvte k lidu všechna slova² tohoto života.³“

1. Jr 7,2; J 18,20
2. 11,14
3. tj. života věčného; J 6,63.68; 12,50

²¹ Když to uslyšeli, vešli za úsvitu¹ do chrámu a učili. Když se dostavil velekněz a ti, kteří byli s ním, svolali veleradu,² celý sbor starších³ synů Izraele a poslali do vězení, aby byli apoštolové přivedeni.

1. J 8,2
2. 6,12; 22,30; 23,20; Mt 26,59
3. n.: senát (ř. jiný výraz pro veleradu); HL

²² Když tam služebníci¹ přišli, ve vězení je nenalezli. Vrátili se a oznámili:

1. Mt 26,58

²³ „Vězení jsme našli důkladně¹ zavřené a stráže stojící u ²dveří, ale když jsme otevřeli, nenašli jsme uvnitř nikoho.“

1. ř.: bezpečně
2. pl., množné číslo (plurál)

²⁴ Když ta slova uslyšel velitel¹ chrámové stráže a velekněží, byli tím velmi zmateni.² Nechápali, co se to mohlo stát.

1. 4,1
2. 2,6v.12; L 9,7

²⁵ Kdosi však přišel a oznámil jim: „Hle, muži, které jste vsadili do vězení, stojí v chrámě a učí lid.“

²⁶ Pak pro ně velitel se služebníky šel a přivedl je -- ale bez násilí; báli se totiž lidu,¹ [aby] nebyli ukamenováni.²

1. 4,21; Mt 14,5; L 20,6.19; 22,2
2. 14,19; J 10,31

²⁷ Když je přivedli, postavili je před¹ veleradu a velekněz se jich otázal² :

1. ř.: ve veleradě
2. tj. ve smyslu výslechu (srv. Mt 27,11; J 9,19)

²⁸ „Výslovně¹ jsme vám přikázali, abyste neučili v² tomto jménu, a hle, naplnili jste Jeruzalém svým učením a chcete na nás uvést krev toho člověka.“³

1. ř.: Příkazem („oznámení ohledně něčeho, co musí být uděláno“); 16,24; srv. 1Te 4,2!
2. 4,17
3. idiom ve smyslu: nás chcete obvinit; Mt 23,35; 27,25; Sk 2,23; 3,14; 7,52

²⁹ Petr a apoštolové odpověděli: „Boha je třeba poslouchat více než lidi.¹

1. 4,19

³⁰ Bůh našich otců probudil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy pověsili na dřevo a zabili;

³¹ toho Bůh jako vůdce¹ a zachránce² vyvýšil ⌈na svou pravici⌉,³ aby dal Izraeli pokání⁴ a odpuštění hříchů.

1. 7,31p; Mt 2,6; 23,10; He 2,10
2. 13,23; L 2,11!
3. n.: svou pravicí
4. 2,38

³² My jsme svědkové¹ těchto slov, i Duch Svatý,² kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.“

1. 1,8
2. 15,28; J 15,26

Gamalielova rada

³³ Když to uslyšeli, rozzuřili¹ se a chtěli² je zabít.

1. 7,54
2. var.: rozhodovali se

³⁴ Tu povstal ve veleradě jeden farizeus jménem Gamaliel,¹ ⌈učitel Zákona⌉,² kterého si vážil všechen lid; poručil, aby ty lidi na chvíli vyvedli ven,

1. Gamaliel byl učitelem apoštola Pavla (22,3).
2. L 5,17p

³⁵ a řekl jim: „Muži Izraelci,¹ dobře si rozvažte, co s těmito lidmi uděláte.

1. 2,22

³⁶ Neboť před nedávnem¹ povstal Theudas a říkal, že on je někým [velikým];² i připojil se k němu počet asi čtyř set mužů. Byl však zabit, a všichni, kteří ho poslouchali, byli rozptýleni a obráceni vniveč.

1. ř.: těmito dny
2. 8,9

³⁷ Po něm povstal ve dnech soupisu¹ Juda Galilejský² a strhl za sebou lid; také on byl zničen a [všichni], kteří ho poslouchali, byli rozptýleni.

1. [r. 6 po Kr. (pozdější soupis nežli v L 2,2)]
2. [Josephus o něm píše jako o muži z Gamala v Gaulanitis, který odmítl odevzdat daň císaři]

³⁸ Proto vám nyní pravím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Je–li tento plán či toto dílo z lidí,¹ zanikne;²

1. Mk 11,30
2. Mt 15,13

³⁹ je–li však z Boha, nebudete je moci zničit -- abyste snad nakonec nebyli nalezeni jako ti, kdo bojují proti Bohu.“¹ Poslechli ho,

1. 11,17; Př 21,30

⁴⁰ zavolali apoštoly, zmrskali¹ je a přikázali jim, aby nemluvili v² Ježíšově jménu, a propustili je.

1. 22,19; Mt 10,17; 2K 11,24
2. 4,17

⁴¹ Oni tedy šli z¹ velerady a radovali se, že byli uznáni za hodné, aby byli potupeni pro to jméno.²

1. ř.: od tváře (tzn. přítomnosti)
2. J 15,21; 1Pt 4,14

⁴² Každý den v chrámě a po domech¹ nepřestávali učit a zvěstovat² Krista Ježíše.³

1. 20,20
2. n.: + jako evangelium (Ga 1,9); ř. euangelizein; Mk 1,1p; Sk 8,4; 9,22; 11,20; 17,18
3. var.: Ježíše toho Krista / Mesiáše; n : Ježíše jako Krista (9,22; 17,3)