¹ Procestovali Amfipolis¹ a Apollonii a přišli do Tesaloniky,² kde byla židovská synagoga.³

1. [římská silnice Via Egnatia z Filipis do Tesaloniky procházela celým dnešním sev. Řeckem (od Jaderského moře do Byzantie — dnešního Istanbulu — měřila celkem 1120 km; na některých místech je dodnes viditelná)]
2. [asi 150 km od Filipis; hl. město Makedonie s více než 200 tisíc obyvateli, včetně židovské osady]; 20,4; 27,2; Fp 4,16; 1Te 1,1.7
3. v. 10.17; 9,20

² Podle svého zvyku¹ k nim² Pavel vstoupil a po tři soboty³ k nim mluvil⁴ na základě⁵ Písem.⁶

1. L 4,16
2. tj. k Židům v synagoze
3. 13,14
4. ř.: diskutoval / dohadoval se; v. 17; 18,4.19; 20,7; 24,25; srv. Mk 9,34
5. ř.: z
6. 8,35

³ Vysvětloval¹ a předkládal² jim, že Mesiáš³ musel trpět⁴ a vstát z mrtvých⁵ a že „Ježíš, kterého já vám zvěstuji,⁶ to je ten Mesiáš.⁷“

1. ř.: Otvíral; L 24,32
2. n.: vykládal; 28,23; Ex 19,7; Mt 13,24
3. ř.: Kristus; 2,36; 9,22; 18,5.28
4. 3,18
5. J 20,9
6. (pro podobné užití přímé řeči srv. 1,4)
7. ř.: Kristus; 2,36; 9,22; 18,5.28

⁴ Někteří¹ z nich se dali přesvědčit² a připojili se k Pavlovi a Silasovi,³ také velké množství Řeků,⁴ kteří uctívali⁵ Boha, a nemálo⁶ předních žen.

1. v. 34; 14,4; 28,24
2. 19,9; 28,24
3. 15,22
4. 18,4; 19,10; J 7,35
5. v. 17; 13,43!; srv. 19,27
6. v. 12; 13,50

⁵ Židé si však, zachváceni žárlivostí,¹ přibrali několik ničemných² mužů z tržiště,³ vyvolali⁴ srocení davu⁵ a pobouřili⁶ město; napadli Jásonův⁷ dům a ⁸snažili se je předvést před lid.

1. 5,17v
2. ř.: zlých; Mt 5,45; 22,10; n : výtržníků
3. 19,38p†
4. ptc.; HL
5. 19,40
6. v. 13; 1Te 2,14n
7. Ř 16,21
8. imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]

⁶ Když je nenalezli, vlekli¹ Jásona a několik bratří² k představeným města³ a křičeli: „Ti, kteří pobouřili celý⁴ svět,⁵ přišli také sem

1. 16,19
2. v. 10.14; 15,1
3. [ř. politarchés — vládci města (v. 8†) — představitelé města zodpovědní za správní záležitosti a členové městské rady; výraz se nevyskytuje jinde v ř. literatuře, ale byl objeven na 17 nápisech]; 6,12; 18,12
4. ř.: obydlený svět
5. v. 31; 11,28; 19,27; 24,5; Mt 24,14

⁷ a Jáson je hostí. Ti všichni jednají proti císařovým¹ ustanovením,² neboť říkají, že králem³ je někdo jiný: Ježíš.“

1. 25,8
2. L 2,1
3. L 23,2; J 19,12

⁸ Zneklidnili zástup i představené města, kteří to slyšeli.

⁹ Ale když dostali od Jásona a ostatních záruku,¹ propustili je.

1. n.: kauci

Pavel v Beroji

¹⁰ Bratři hned¹ v noci vyslali Pavla a Silase do Beroje.² Když tam přišli, odebrali se do židovské synagogy.

1. 16,10
2. [starobylé město 80 km záp. od Tesaloniky, dnešní Verria]; 20,4

¹¹ A ⌈tamější Židé⌉¹ byli ušlechtilejší² než ti v Tesalonice: přijali³ Slovo se vší dychtivostí⁴ a denně pečlivě zkoumali⁵ Písma, zdali je tomu tak.

1. ř.: tito
2. n.: vznešenější mysli; n : otevřenější
3. 8,14
4. n.: ochotností; 2K 8,11n.19; 9,2†
5. ptc.; srv. ::1K 10,25 (nevyptávejte)

¹² Tak mnozí z nich uvěřili,¹ také nemálo² vznešených řeckých žen i mužů.

1. 4,4!
2. v. 4

¹³ Jakmile se však Židé z Tesaloniky dozvěděli, že Pavel zvěstuje slovo Boží také v Beroji, přišli i tam a podněcovali [a bouřili] zástupy.

¹⁴ Tehdy bratři hned vyslali Pavla, aby šel až k moři,¹ ale Silas² a Timoteus tam zůstali.

1. n.: na pobřeží; [dalo by se předpokládat, že jel lodí; to ovšem bývá výslovně zmíněno (16,11; 20,13.38) a cesta po pevnině (cca 550 km) vedla také po pobřeží]
2. 16,1; 2K 1,19p

¹⁵ Ti, kteří Pavla doprovázeli, ho dovedli až do Athén¹ a vrátili se, když dostali příkaz² pro Silase a Timotea, aby k němu co nejdříve přišli.

1. 1Te 3,1; [Pět st. před Pavlem byly na vrcholu své slávy v umění, filozofii a literatuře. Svoji pověst ve filozofii si stále zachovaly a měly přední univerzitu té doby.]
2. n.: pokyn

Pavel v Athénách

¹⁶ Zatímco na ně Pavel čekal v Athénách, jeho duch se v něm rozhorloval,¹ když pozoroval, že město je plné model.²

1. 1Kr 19,10; Ž 69,10; n : rozčilovalo / provokovalo ho; 1K 13,5
2. Ř 1,18—32

¹⁷ Proto mluvil¹ v synagoze se Židy a s těmi, kdo ctili Boha,² a na náměstí³ denně s těmi, kteří tam byli právě ⁴přítomni.

1. v. 2p
2. v. 4
3. ř. Agora; Př 1,20
4. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]

¹⁸ Setkávali se s ním také někteří epikurejští¹ a stoičtí² filozofové.³ Někteří říkali: „Co nám to chce ten mluvka⁴ vykládat?“ Jiní zase: „Zdá se, že to je hlasatel cizích božstev“; zvěstoval⁵ [jim] totiž Ježíše a vzkříšení.⁶

1. [Pův. učili, že nejvyšším dobrem je štěstí a potěšení (definované jako nepřítomnost bolesti, nikoliv pouze ve smyslu okamžitého a dočasného uspokojení). Organizované náb. viděli jako zlo, zvl. víru, že bohové v posmrtném životě trestají ty, kdo páchají zlo. Proto nemohli přijmout Pavlovo učení o vzkříšení.]
2. [Odmítali epikurejské ideály štěstí a učili, že člověk má žít v souladu s přírodou, rozpoznat vlastní dostatečnost a nezávislost a potlačovat žádosti.]
3. Ko 2,8; 1K 1,20
4. ř. pův.: sběrač semen (používáno o ptácích typu havran), přeneseně: ten, kdo posbírá něco tu a tam a pak to předává; srv. Tt 1,10
5. n.: hlásal jako dobrou zvěst
6. v. 31; 4,2

¹⁹ Chopili se ho a odvedli do Areopagu¹ a říkali: „Smíme vědět, co je to za nové učení,² které hlásáš?³

1. trad. chápáno jako poukaz na skalnatý kopec blízko Akropole; spíše se však jedná o poradní sbor Athéňanů, který se zabýval etickými, kulturními a náboženskými záležitostmi, včetně dohledu na vzdělání a kontrolu mnoha vyučujících návštěvníků]
2. Mk 1,27
3. ř.: mluvíš

²⁰ ⌈Předkládáš našim uším⌉¹ jakési cizí věci. Chceme tedy poznat, co to má být.“

1. ř.: Vnášíš do našich uší; L 7,1p

²¹ Všichni Athéňané a cizinci, kteří tam pobývali, se totiž nezabývali ničím jiným, než že říkali nebo poslouchali něco nového.

²² Pavel se postavil doprostřed Areopagu a říkal: „Muži athénští, pozoruji, že jste v každém ohledu velicí ctitelé božstev.

²³ Když jsem totiž procházel a pozorně prohlížel vaše posvátná místa,¹ nalezl jsem i oltář, na kterém je napsáno: Neznámému bohu.² Co tedy ctíte, a ještě neznáte,³ to já vám zvěstuji:

1. n.: svatyně
2. 1K 8,5
3. J 4,22

²⁴ Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm,¹ je pánem nebe i země a nebydlí ve svatyních zhotovených rukou²

1. 4,24; Ž 50,12
2. 7,48

²⁵ ani si nedává sloužit lidskýma rukama, jako by něco potřeboval; on dává všem život, dech¹ i všechno.²

1. Iz 42,5
2. 1Tm 6,17

²⁶ Učinil z ⌈jedné krve⌉¹ všechno lidstvo,² aby přebývalo na celém povrchu³ země; ustanovil jim nařízená období a hranice⁴ jejich přebývání,⁵

1. var.: z jednoho; Gn 1,27
2. ř.: každý národ lidí
3. ř.: … tváři; Gn 1,29
4. Dt 32,8; Jb 12,23
5. [tj. život není ponechán náhodě, jak tvrdili epikurejci, nýbrž Bůh jej naplánoval a stvořil (Ř 1,19)]

²⁷ aby hledali¹ Boha, zda by se jej snad mohli dotknout² a nalézt³ ho, a přece není od nikoho z nás daleko.⁴

1. 15,17
2. Mt 9,21; 14,36
3. 2Pa 15,15
4. Dt 4,7; Jr 23,23

²⁸ Neboť v něm žijeme, pohybujeme se a jsme,¹ jak to řekli i někteří z vašich básníků: Vždyť jsme i jeho rod.²

1. Jb 10,12; [krétský básník Epimenides (6. st. př. Kr.)]
2. Aratos (315—240 př. Kr.), v Phaenomena 5; srv. 1K 15,33; Tt 1,12

²⁹ Jsme–li tedy rodem Božím, nesmíme se domnívat, že božstvo je podobno zlatu¹ nebo stříbru nebo kamenu, výtvoru lidské zručnosti a důmyslu.²

1. Ž 115,4; Iz 40,18n; Jr 10,4
2. Ex 20,4

³⁰ Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti,¹ nařizuje² nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání.³

1. 3,17; Ř 3,25
2. var.: oznamuje
3. 26,20; L 24,47

³¹ Neboť ustanovil den,¹ v němž bude spravedlivě soudit² obydlený svět³ skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz⁴ tím, že jej vzkřísil z mrtvých.“⁵

1. Mt 10,15
2. 10,42; Ž 9,9
3. v. 6
4. ř.: víru / důvěru
5. 2,24

³² Jakmile uslyšeli o vzkříšení mrtvých,¹ jedni se mu posmívali² a druzí řekli: „Poslechneme si tě o tom ještě jindy.“³

1. 23,6; He 6,2
2. 2,13†; 2Pa 36,16; Mt 9,24v; 27,41
3. 24,25

³³ A tak ⌈od nich⌉¹ Pavel odešel.

1. ř.: z jejich středu

³⁴ Ale někteří se k němu připojili¹ a uvěřili; mezi nimi i Dionysios Areopagita,² žena jménem Damaris a s nimi ještě jiní.

1. 5,13!
2. [zřejmě člen Areopagu — v. 19p; tradice říká, že se stal biskupem v Athénách]