¹ Saul souhlasil¹ s jeho usmrcením. V ten den začalo² veliké pronásledování církve,³ která byla v Jeruzalémě; všichni kromě apoštolů se rozprchli⁴ po území Judska a Samařska.⁵

1. 22,20; 26,10
2. ř.: se stalo
3. 5,11p; 11,22; 15,4
4. Sloveso diaspeirein zn. roztrousit / rozptýlit; Sk 8,1.4; 11,19†. Příbuzné slovo diaspora (J 7,35; Jk 1,1; 1Pt 1,1) označ. žid. skupiny rozptýlené v pohanském světě.
5. 1,8

Saul pronásleduje církev

² Zbožní¹ muži Štěpána ²pochovali a velmi nad ním naříkali.³

1. 2,5
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. ř.: dělali velké naříkání / kvílení; [obřadní nářek nad mrtvým spojený s bitím v prsa (Gn 50,10; Za 12,10n); nad tím, kdo zemřel ukamenováním, nebylo dovoleno naříkat, takže pozn. poukazuje na nespravedlivou smrt]

³ Saul ¹ničil církev:² vcházel do jednotlivých domů, odvlékal³ muže i ženy a dával je do vězení.⁴

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
2. 1K 15,9; Ga 1,13; Fp 3,6
3. srv. 14,19; 17,6
4. 22,4; 26,10

Filip v Samaří

⁴ Ti tedy, kteří se rozprchli,¹ procházeli zemí a zvěstovali² slovo.³

1. Sloveso diaspeirein zn. roztrousit / rozptýlit; Sk 8,1.4; 11,19†. Příbuzné slovo diaspora (J 7,35; Jk 1,1; 1Pt 1,1) označ. žid. skupiny rozptýlené v pohanském světě.
2. v. 12.25.40; 5,42p!; Mt 11,5p; L 9,6
3. var.: [+ Boží]; 15,35; 1Pt 1,25

⁵ Filip¹ sestoupil² ⌈do města Samaří⌉³ a hlásal jim Krista.⁴

1. 6,5
2. 9,32; 11,27; 12,19; 13,4; 15,11.30; 18,5; 8,15v; L 4,31p
3. var.: do jednoho samařského města; 9,31; J 4,4.40
4. 5,42; 9,20; 11,20; 1K 1,23!

⁶ Zástupy jednomyslně¹ věnovaly pozornost tomu, co Filip mluvil, když slyšely a viděly znamení, která činil.

1. 1,14

⁷ Neboť z mnoha těch, kteří měli nečisté duchy,¹ tito duchové s velikým křikem² vycházeli a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno.³

1. 5,16; 19,13; Mt 10,1
2. Mk 3,11
3. 5,16!

⁸ A v onom městě nastala veliká radost.¹

1. 13,48; Neh 12,43

Šimon kouzelník

⁹ Ve městě však byl již dříve nějaký muž jménem Šimon, který provozoval magii¹ a ohromoval² samařský národ; říkal o sobě, že je někdo veliký.³

1. ř. mageuein (čarovat); HL v NS. Srv. 13,6; Didaché 2,2: „nebudeš používat kouzel“ (ú mageuseis).
2. 2,7; 9,21; 12,16; Mk 2,12; 6,51
3. 5,36

¹⁰ Všichni od nejmenšího do největšího¹ mu věnovali pozornost a říkali: „Tento člověk je ta moc Boží,² která se nazývá Veliká.“

1. 1S 5,9; Jr 31,34p!
2. 14,11; 28,6

¹¹ Věnovali mu pozornost proto, že je dlouhý čas ohromoval svou magií.¹

1. ř. magei; HL v NS.

¹² Když však uvěřili¹ Filipovi, který jim zvěstoval evangelium o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se pokřtít² muži i ženy.

1. 4,4!
2. 2,41

¹³ Dokonce sám Šimon uvěřil, byl pokřtěn a držel se Filipa. Když viděl, jak se dějí veliká znamení a mocné činy,¹ velmi nad tím žasl.

1. 19,11; Mt 11,20; Ga 3,5; He 6,5

¹⁴ Když apoštolové¹ v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo² slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana.³

1. v. 1; 1,2!; 11,1; 15,2; 16,4
2. 2,41; 11,1; 17,11; Mt 13,20; ::J 12,48; 1Te 2,13
3. 3,1

¹⁵ Oni tam sestoupili¹ a pomodlili se za ně, aby dostali² Ducha Svatého,³

1. v. 5v; 14,25; 18,22; 25,6; Mk 3,22p
2. n.: přijali
3. 2,38; 19,2

¹⁶ neboť ještě na nikoho z nich nepadl;¹ byli jen pokřtěni² ve jméno Pána Ježíše.

1. 10,44; 11,15
2. 10,48

¹⁷ Potom na ně vkládali ruce¹ a oni dostávali² Ducha Svatého.

1. 6,6; 9,17; 19,5
2. v. 15

¹⁸ Když Šimon viděl, že se vkládáním rukou apoštolů dává Duch [Svatý], přinesl jim peníze¹

1. 1Tm 6,5

¹⁹ a řekl: „Dejte i mně tuto pravomoc, aby každý, na koho vložím ruce, dostal Ducha Svatého.“

²⁰ Petr mu řekl: „Tvé peníze kéž jsou zatraceny i s tebou, protože ses domníval, že lze ⌈Boží dar⌉¹ získat za peníze.²

1. ř. dórea tú theú ještě v J 4,10 (dórea 11×; d. tú Christú v Ef 4,7).
2. Mt 10,8; ::2Kr 5,16; Da 5,17

²¹ ⌈Na této věci⌉¹ nemáš podíl² ani účast, neboť tvé srdce³ není upřímné před Bohem.

1. ř.: V tomto slově
2. Neh 2,20; Ef 5,5
3. Ž 7,11; 78,37; 125,4

²² Proto čiň pokání z této své špatnosti a popros Pána; snad¹ ti úmysl tvého srdce bude odpuštěn.

1. Am 5,15; Jon 3,9; 2Tm 2,25

²³ Vidím, že jsi ⌈pln hořkosti⌉¹ a v poutu nepravosti.“²

1. ř.: v žluči hořkosti; srv. Dt 29,17
2. Ř 1,18!

²⁴ Šimon odpověděl: „Poproste¹ vy za mne Pána, aby na mne nepřišlo nic z toho, o čem jste mluvili.“

1. Gn 20,7; Ex 8,8; Nu 21,7

²⁵ Oni se tedy, když vydali svědectví a domluvili ⌈Pánovo slovo,⌉¹ vraceli do Jeruzaléma a zvěstovali evangelium v mnoha samařských vesnicích.

1. [velmi časté spojení v StS (@Gn 15,1; 2Kr 7,1p; Jr 1,2; aj.) se v NS vyskytuje 12× (13,44; 15,35n; 16,32; 19,10; 1Te 1,8; 2Te 3,1 aj.) jako logos kyriú a 3× jako rhéma kyriú (L 22,61; Sk 11,16; 1Pt 1,25)]

Etiopan uvěřil v Krista

²⁶ Pánův anděl¹ promluvil k Filipovi: „Vstaň² a jdi³ na jih k cestě, která sestupuje z Jeruzaléma do ⌈Gázy.“⁴ Ta cesta je pustá.⌉⁵

1. 5,19
2. 10,13
3. 9,11; 1Kr 21,18; 2Kr 1,3; Jon 1,2
4. Gn 10,19
5. n.: „… Gázy, a je pustá.“

²⁷ I vstal a šel. A hle, muž z Etiopie,¹ eunuch,² dvořan kandaky,³ etiopské královny, který byl ⌈správcem celého⌉⁴ jejího pokladu, se přijel poklonit⁵ Bohu do Jeruzaléma

1. [oblast Núbie v sev. Súdánu]
2. Iz 56,3; Mt 19,12
3. [tradiční titul matky krále, zodpovědné za vykonávání světských povinností krále; snad se jednalo o Amantitere, která vládla v r. 25—41]
4. ř.: nad celým …
5. 24,11; 1S 1,3p; 1Kr 8,41—43; Mt 4,10; 1K 14,25; Zj 19,10

²⁸ a nyní se vracel. Seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše.

²⁹ Duch¹ řekl Filipovi: „Přistup a připoj se k tomuto vozu.“

1. 10,19; 11,12; 13,2; 21,11

³⁰ Filip přiběhl a uslyšel, že čte proroka Izaiáše, i řekl: „Rozumíš¹ tomu, co čteš?“

1. Mt 13,19; 15,10

³¹ On řekl: „Jak bych mohl, když ⌈mi to nikdo nevysvětlí⌉?¹“ A požádal Filipa, aby nastoupil a posadil se k němu.

1. ř.: mě nikdo nepovede; J 16,13

³² To místo Písma, které četl, bylo toto: Byl veden jako ovce na porážku a jako je beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak neotevřel svá ústa.

³³ ⌈Ve [svém] ponížení¹ byl zbaven práva⌉.² Kdo bude vyprávět o jeho pokolení? Vždyť jeho život je vzat³ ze země.⁴

1. Fp 2,8
2. n.: Pro jeho pokoru byl soud nad ním zrušen.
3. ř.: brán / odnímán
4. Iz 53,7n (LXX)

³⁴ Eunuch Filipovi řekl: „Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě, či o někom jiném?“

³⁵ Tu Filip otevřel svá ústa,¹ začal od tohoto místa Písma² a zvěstoval³ mu Ježíše.

1. 10,34; 18,14; Mt 5,2
2. 17,2; 18,28; 28,23; L 24,27
3. 5,42p

³⁶ Jak pokračovali v cestě, přišli k jakési vodě. Eunuch řekl: „Hle, voda.¹ Co brání, abych byl pokřtěn?“

1. 10,47

³⁷ [Filip řekl: „Jestliže věříš z celého srdce, je to dovoleno.“ Odpověděl: „Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“]

³⁸ Rozkázal zastavit vůz a oba, Filip i eunuch, sestoupili do vody, a Filip ho pokřtil.

³⁹ Když vystoupili z vody, Pánův Duch¹ uchopil Filipa a eunuch ho již nespatřil, ale pokračoval ve své cestě a radoval se.²

1. 1Kr 18,12; 2Kr 2,16; Ez 11,24
2. 16,34

⁴⁰ Filip ⌈se pak ocitl⌉¹ v Azótu.² Procházel všechna města a zvěstoval evangelium,³ až přišel do Cesareje.⁴

1. ř.: byl pak nalezen
2. h. Ašdód; Joz 11,22
3. v. 25
4. 9,30; 18,22; 21,8p