¹ Shromáždili¹ se k němu farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma.²

1. //Mt 15,1—20
2. 3,22

² A uviděli některé z jeho učedníků, že jedí chleby nečistýma, to jest neomytýma rukama.

³ Farizeové a všichni Židé, držíce tradici starších, totiž nejedí, dokud si ⌈k zápěstí⌉¹ neumyjí ruce.

1. ř.: pěstí — nejistý význam; var.: pečlivě

⁴ Když přijdou z tržiště, nejedí, jestliže se neomyjí.¹ A je ještě mnoho jiného, co převzali a drží: omývání² pohárů, džbánů, měděných nádob³ [a lehátek].

1. ř.: neponoří (baptizein); var.: nepokropí
2. ř.: ponořování (baptismos)
3. Mt 23,25

⁵ Farizeové a učitelé Zákona se ho ptali: „Proč tvoji učedníci nežijí¹ podle tradice starších, ale jedí chléb nečistýma rukama?“

1. ř.: nechodí; Ř 8,4; Fp 3,18

⁶ On jim však řekl: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích,¹ jak je napsáno: Tento lid mne ctí rty, ale jejich srdce je ode mne velmi daleko.

1. Mt 23,13

⁷ Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy.¹

1. //Iz 29,13 (LXX)

⁸ Opustili jste ¹přikázání Boží a držíte tradici lidí.“

1. sg., jednotné číslo (singulár)

⁹ A říkal jim: „Krásně odmítáte ¹přikázání Boží, abyste zachovali² svou tradici.

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. var.: ustanovili

¹⁰ Vždyť Mojžíš řekl: Cti svého otce a svou matku ¹ a kdo zlořečí otci nebo matce, ať zemře!²³

1. //Ex 20,12; Dt 5,16
2. ř.: ať smrtí skoná
3. //Ex 21,17; Lv 20,9

¹¹ Vy však říkáte: Řekne–li člověk otci nebo matce: To z mého majetku, co by ti mohlo pomoci, je korbán,¹ to jest dar určený Bohu,

1. od h. q–r–b, které v kauzativním kmenu zn. „přibližovat se / přistupovat (totiž k Bohu s obětním darem)“.

¹² již mu nedovolujete nic učinit pro [jeho] otce nebo [jeho] matku.

¹³ Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste předali, a takových podobných věcí činíte mnoho.“

Co člověka znečišťuje

¹⁴ ⌈Opět k sobě zavolal zástup⌉¹ a řekl jim: „Poslyšte² mne všichni a pochopte.

1. var.: A zavolal k sobě všechen zástup
2. Mt 13,18; 21,33

¹⁵ Nic, co je vně člověka a vchází do něho, ho nemůže znečistit,¹ ale co z člověka vychází, to je to, co ho² znečišťuje.

1. Mt 15,11
2. ř.: člověka

¹⁶ [Má–li kdo uši k slyšení, ať poslouchá.]“

¹⁷ A když od zástupu vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.

¹⁸ Řekl jim: „I vy jste tak nechápaví? Nerozumíte, že vše, co zvnějšku vchází do člověka, ho nemůže znečistit,

¹⁹ protože nevchází do jeho srdce, ale do břicha a vychází ⌈do záchodu?“ Tak prohlásil za čisté¹ všechny pokrmy.⌉²

1. L 11,41; Sk 10,15
2. var.: „… do záchodu, a tak se očišťují všecky pokrmy?“; Ř 14,1—12; Ko 2,16

²⁰ Říkal však: „To, co z člověka vychází, to člověka znečišťuje.

²¹ Neboť zevnitř ze srdce lidí vycházejí zlé myšlenky, smilstva,¹ krádeže, vraždy,

1. Ř 1,29; 1K 5,1!

²² cizoložství, hrabivost,¹ špatnosti, lest,² bezuzdnost,³ závist,⁴ urážky,⁵ pýcha,⁶ pošetilost.⁷

1. L 12,15!
2. J 1,47; Sk 13,10; Ř 1,29; 3,13; 1Pt 2,1.22
3. Ř 13,13!
4. ř.: špatné oko; Mt 20,15; Př 23,6p
5. n.: urážlivé mluvení / rouhání (ř. sg.)
6. Př 8,13; 21,4
7. 1S 25,25; Iz 32,6; L 11,40; n.: nerozumnost; Ef 5,17; 1Pt 2,15

²³ Všechny tyto špatnosti vycházejí zevnitř a znečišťují člověka.“

Víra Syrofeničanky

²⁴ Pak¹ vstal a odešel odtamtud na území Týru² [a Sidónu]. Vstoupil do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl; nemohl se však skrýt.

1. //Mt 15,21—28
2. Mt 11,21!; [město ve Fénicii (Sk 11,19; dnešní Libanon), asi 50 km od Kafarnaum]

²⁵ Ale uslyšela o něm žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha;¹ hned přišla a padla k jeho nohám.²

1. 1,26!
2. 5,22

²⁶ Ta žena byla Řekyně,¹ rodem Syrofeničanka,² a prosila ho, aby toho démona z její dcery vyhnal.

1. n : pohanka; Ko 3,11
2. HL; [Fénicie patřila tehdy pod Sýrii]

²⁷ Říkal jí: „Nech nejprve nasytit děti. Není správné vzít chléb dětem¹ a hodit jej psům.“²

1. Mt 15,26
2. Mt 7,6

²⁸ Ona však odpověděla a říká mu: „[Ano,] Pane, i psi pod stolem jedí z drobtů po dětech.¹“

1. ř.: z drobtů dětí

²⁹ Řekl jí: „Kvůli tomuto slovu¹ jdi domů; ten démon z tvé dcery vyšel.“

1. Mt 8,13

³⁰ Odešla do svého domu a zjistila, že dítě leží¹ na lůžku a démon vyšel.

1. ř.: je hozeno na lůžko

Uzdravení hluchoněmého

³¹ Ježíš¹ odešel z území Týru a šel opět přes Sidón ke Galilejskému moři středem území Dekapole.²

1. //Mt 15,29—31
2. 5,20

³² Přivedli k němu hluchého a špatně mluvícího člověka a prosili ho, aby na něho vložil ruku.¹

1. 5,23

³³ Vzal si ho stranou od zástupu, vložil své prsty do jeho uší, plivnul¹ a dotkl se jeho jazyka,

1. 8,23

³⁴ vzhlédl k nebi,¹ vzdychl² a řekl mu: „Effatha“, což znamená:³ Otevři se.⁴

1. 6,41; J 11,41; 17,1
2. 8,12
3. 5,41
4. ř.: Buď otevřeno

³⁵ A jeho uši se [hned] otevřely a bylo uvolněno pouto jeho jazyka a začal mluvit správně.

³⁶ Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali; čím víc jim to však nařizoval, tím víc to rozhlašovali.¹

1. 1,43—45

³⁷ Byli převelice ohromeni a říkali: „Všechno dobře¹ učinil. Dokonce činí, aby hluší slyšeli a němí mluvili.“

1. Gn 1,31