¹ A¹ opět začal učit² u moře. A shromáždil se k němu veliký zástup, takže vstoupil do lodi na moři a posadil³ se; celý ten zástup byl u moře na břehu.⁴

1. //Mt 13,3—15
2. 2,13; 6,2.34
3. Mt 5,1p
4. ř.: zemi

² A učil¹ je mnohému v podobenstvích. Ve svém vyučování jim říkal:

1. 1,21!

³ „Poslouchejte! Hle, rozsévač vyšel zasít.

⁴ A když rozséval, stalo se, že některé zrno padlo podél cesty; i přiletěli ptáci a sezobali¹ je.

1. Mt 13,4

⁵ A jiné padlo na skalnaté místo, kde nemělo mnoho země, a hned vzešlo, protože nemělo hlubokou zem.

⁶ Když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.

⁷ Jiné padlo do trní; trní vzešlo a udusilo je, a zrno nevydalo úrodu.

⁸ A jiná padla do dobré země, vzcházela, rostla a vydávala úrodu; a neslo jedno úrodu třicet inásobnou, jedno šedesát inásobnou a jedno sto násobnou.“

⁹ A říkal: „Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!“

¹⁰ Když se ocitl o samotě,¹ ptali se ho ti, kdo byli s ním, spolu s Dvanácti,² na ta podobenství.

1. 9,28
2. 3,16!

¹¹ Říkal jim: „Vám je dáno tajemství Božího království, avšak těm, kteří jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích,

¹² aby hledíce hleděli a neuviděli, slyšíce slyšeli a nechápali, neobrátili se ⌈a nebylo jim odpuštěno.⌉¹“

1. var.: a nebyly jim odpuštěny hříchy; Iz 6,9n

Vysvětlení

¹³ A řekl jim: „Nerozumíte tomuto podobenství;¹ jak budete chápat všechna ta podobenství?

1. var.: podobenství? Jak …

¹⁴ Rozsévač rozsévá Slovo.

¹⁵ Tito pak jsou podél cesty, kde se rozsévá Slovo: Když je uslyší, hned přichází Satan¹ a bere Slovo ⌈do nich⌉² zaseté.

1. 1,13
2. var.: v jejich srdcích

¹⁶ A [podobně] tito jsou na skalnatá místa zaséváni: Ti, když uslyší Slovo, hned je s radostí přijímají.

¹⁷ A nemají v sobě kořen, ale jsou nestálí. Když nastane soužení nebo pronásledování pro Slovo, ihned odpadají.¹

1. n.: se pohoršují a odpadají (srv. Mt 13,21)

¹⁸ A další jsou ti, kteří jsou rozséváni do trní: To jsou ti, kteří uslyšeli Slovo,

¹⁹ ale potom přicházejí starosti¹ toho to věku, svod bohatství a žádosti po ostatních věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným.

1. také: zájmy

²⁰ Ale tito jsou na dobrou zem zaseti: Slyší Slovo, přijímají¹ je a nesou úrodu, jedni² třicet inásobnou, jedni³ šedesát inásobnou a jedni⁴ sto násobnou.“

1. Sk 8,14!
2. ř.: jedno
3. ř.: jedno
4. ř.: jedno

²¹ A říkal jim: „Zdali přinášejí¹ lampu, aby ji postavili pod nádobu nebo pod postel? Ne proto, aby ji postavili na stojan?²

1. ř.: přichází lampa
2. Mt 5,15

²² Vždyť [nic] není skryté, než aby bylo zjeveno; ani nic nebylo ukryto, leč aby vyšlo najevo.¹

1. //Mt 10,26

²³ Má–li kdo uši k slyšení, ať poslouchá.“

²⁴ A říkal jim: „Dávejte pozor,¹ co slyšíte. Jakou měrou měříte, takovou bude naměřeno vám² a bude vám přidáno.

1. 8,15; 12,38; 13,5; Sk 13,40; 1K 8,9!
2. Mt 7,2

²⁵ Neboť kdo má, tomu bude dáno, a tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má.“

Podobenství o růstu Království

²⁶ A¹ říkal: „S Božím královstvím je to tak, jako když člověk hodí semeno na zem;

1. toto podob. je pouze u Mk

²⁷ v noci spí a ve dne vstává a semeno klíčí a roste, on ani neví jak.

²⁸ Země sama od sebe¹ plodí, nejprve stéblo, potom klas, potom plné obilí v klasu.

1. ř. automaté; Sk 12,10†

²⁹ A když úroda dozraje, člověk hned posílá srp,¹ neboť nastala sklizeň.“²

1. Jl 4,13; Zj 14,14
2. Mt 13,30

³⁰ A¹ říkal: „K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?

1. //Mt 13,31n

³¹ Je jako zrno hořčice. Když je zaseto do země, je menší než všechna semena na zemi.

³² A když je zaseto, vzchází a stává se větším než všechny zahradní byliny a vytváří velké ratolesti, takže ⌈v jeho stínu⌉¹ mohou hnízdit nebeští ptáci.“

1. ř.: pod jeho stínem

³³ A v mnoha takových podobenstvích k nim mluvil Slovo, jak byli schopni slyšet.

³⁴ Bez ¹podobenství² k nim nemluvil, ale v soukromí³ svým učedníkům všechno vysvětloval.⁴

1. sg., jednotné číslo (singulár)
2. jedn.č
3. 6,31; 9,28; 13,3; L 10,23; Ga 2,2
4. n.: objasňoval; L 24,27v

Utišení bouře

³⁵ Toho¹ dne, když nastal večer, jim říká: „Přeplavme se na druhou stranu.“²

1. //Mt 8,18,23—27
2. 5,1.21; 6,45; 8,13; Mt 8,18

³⁶ Opustili zástup a vzali ho v té lodi, v níž byl; byly s ním také jiné lodě.

³⁷ Tu nastala veliká větrná bouře¹ a vlny se přelévaly do lodě, takže se loď již naplňovala.

1. L 8,23; 2Pt 2,17†

³⁸ A on spal na zádi¹ na ²podušce. Vzbudili ho a řekli mu: „Učiteli,³ nezajímá tě,⁴ že hyneme?“

1. Sk 27,29†
2. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
3. Mt 8,19p; L 7,40; J 1,38
4. n.: nezáleží ti na tom / nedbáš …; 12,14; L 10,40; J 10,13; 1Pt 5,7

³⁹ Probudil se, pohrozil větru a řekl moři: „Mlč, buď zticha!“ A vítr přestal a nastal úplný klid.¹

1. Mt 8,26

⁴⁰ Řekl jim: „Proč jste [tak] ustrašení? Ještě¹ nemáte víru?“

1. var.: Jak to, že

⁴¹ Padla na ně veliká bázeň¹ a říkali jeden druhému: „Kdo to tedy je, že ho poslouchají i vítr i moře?“

1. 5,33