¹ Stalo¹ se, když se na něj tlačil zástup, aby ⌈slyšel Boží slovo,⌉² že stál u Genezaretského jezera³

1. srv. Mt 4,18—22
2. 8,21; 11,28; Sk 13,5; He 4,12
3. Nu 34,11; Mt 14,34; Mk 6,53; [jinak zvané též Galilejské (Mt 4,18) a Tiberiadské moře (J 6,1)]

² a uviděl u břehu jezera dvě lodě. Rybáři z nich vystoupili a prali sítě.

³ Vstoupil do jedné z těch lodí,¹ která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby odrazil kousek od břehu.² Posadil³ se a z lodi učil zástupy.

1. Mt 13,2; Mk 3,9
2. ř.: země
3. Mt 5,1p

⁴ Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte své sítě k lovu.“¹

1. Mt 17,27; J 21,6

⁵ Šimon odpověděl: „Mistře,¹ celou noc jsme tvrdě pracovali² a nic jsme nechytili.³Ale ⌈na tvé slovo⌉⁴ spustím sítě.“

1. 8,24p
2. Mt 11,28; Ef 4,28; Ko 1,29
3. J 21,3
4. n.: na základě tvého výroku

⁶ A když to učinili, zabrali velké množství ryb;¹ jejich sítě se však začaly trhat.

1. J 21,6

⁷ Dali znamení společníkům ve druhé lodi, aby jim přišli pomoci. Oni přišli a naplnili obě lodě, že se až potápěly.

⁸ Když to Šimon Petr uviděl, padl¹ k Ježíšovým kolenům² a řekl: „Odejdi ode mne, Pane,³ protože jsem hříšný člověk.⁴“

1. Mt 2,11; Mk 1,40
2. Mk 15,19; n : nohám; srv. 2Kr 4,37; L 8,41.47; J 11,32; Zj 22,8
3. [první užití tohoto titulu pro Ježíše u L; užití jakožto oslovení srv. v. 12; 7,6; 9,54; 10,17; 11,1; 12,41; 13,23; 17,37; 18,41!]; 7,13!
4. ř.: muž; Mt 8,8

⁹ Neboť jeho i všech, kteří byli s ním, se zmocnil úžas¹ nad tím úlovkem ryb, které chytili;

1. 4,36; Sk 3,10†

¹⁰ stejně i Jakuba a Jana, synů Zebedeových, kteří byli Šimonovými společníky.¹ Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se,² od nynějška budeš lovit³ lidi.“

1. 2K 8,23
2. 1,13; 8,50; 12,32
3. ř. zógrein — chytat / zajmout živé; 2Tm 2,26†

¹¹ Přirazili s loďmi ke břehu,¹ všechno opustili a vydali se za ním.

1. v. 3p

Očištění malomocného

¹² I¹ stalo se, když byl v jednom z těch měst, hle, byl tam muž plný malomocenství.² Jakmile uviděl Ježíše, padl na tvář a poprosil ho: „Pane, chceš–li, jsi mocen mě očistit.“

1. //Mt 8,2—4
2. 17,12

¹³ On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď očištěn.“ A hned¹ od něho malomocenství odešlo.

1. ř. eutheós; 4,39v; Mt 8,3

¹⁴ Nařídil mu, aby nikomu nic neřekl, nýbrž: „Odejdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, jak nařídil Mojžíš, jim na svědectví.“

¹⁵ Pověst¹ o něm se rozšiřovala stále víc a scházely se velké zástupy, aby naslouchaly a byly uzdravovány ze svých nemocí.

1. ř.: Slovo

¹⁶ On se však uchyloval na pustá místa a modlil¹ se.

1. 3,21!; srv. Da 6,11

Moc odpouštět hříchy, uzdravení ochrnutého

¹⁷ I stalo se, že jednoho dne učil a kolem seděli¹ farizeové² a ⌈učitelé Zákona⌉,³ kteří přišli⁴ ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma.⁵ A byla tam Pánova moc,⁶ aby [je] uzdravoval.

1. 2,46
2. Mt 3,7p
3. ř. nomodidaskaloi, Sk 5,34; 1Tm 1,7†. Jinde je učitel Zákona překladem ř. grammateus (srv. Mt 23,34p).
4. var.: se sešli
5. Mt 15,1
6. 6,19; 8,46

¹⁸ A¹ hle, muži nesli na lůžku člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj.

1. //Mt 9,2—8

¹⁹ A když kvůli zástupu nenalezli způsob, jak by ho vnesli dovnitř, vystoupili na střechu¹ a skrze hliněné tašky ho s nosítky² spustili doprostřed před Ježíše.

1. Mk 2,4
2. ř. klinidion; v. 24†

²⁰ Když uviděl jejich víru,¹ řekl: „Člověče,² tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“

1. 7,50; He 11,1p
2. 12,14; 22,58.60; Ř 2,1

²¹ Učitelé Zákona a farizeové¹ o tom začali² rozvažovat: „Kdo je tento člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy,³ než sám Bůh?“

1. 6,7; 11,53; Mt 5,20p
2. 3,8
3. 7,49

²² Ježíš však poznal jejich myšlenky¹ a odpověděl jim: „Co rozvažujete ve svých srdcích?²

1. 2,35; 6,8; 9,47
2. 24,38

²³ Co je snadnější? Říci: Tvé hříchy jsou ti odpuštěny, nebo říci: Vstaň¹ a choď?

1. v. 24; 8,54; J 5,8; Sk 3,6

²⁴ Abyste však věděli, že ⌈Syn člověka⌉¹ má na zemi pravomoc² odpouštět hříchy,“ řekl ochrnutému: „Tobě pravím, vstaň, vezmi svá nosítka a jdi do svého domu.“

1. v L 26×; Mt 8,20p
2. Mt 28,18; J 17,2

²⁵ A ten hned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, a oslavuje¹ Boha odešel do svého domu.

1. 7,16; 13,13; 17,15; 18,43; 23,47; Mt 5,16; Sk 4,21

²⁶ Všech se zmocnil úžas a oslavovali Boha; byli naplněni bázní¹ a říkali: „Dnes jsme uviděli neobyčejné² věci.“

1. 7,16
2. n.: neočekávané / neuvěřitelné; ř. paradoxos; HL.

Povolání Leviho (Matouše)

²⁷ Po¹ těchto událostech ² Ježíš vyšel a pohlédl na celníka³ jménem Lévi, sedícího v celnici, a řekl mu: „Následuj mne.“

1. //Mt 9,9—13
2. J 3,22p
3. 3,12; 15,1; 18,10; 19,2v; Mt 5,46p

²⁸ A on všeho zanechal,¹ vstal a následoval ho.

1. v. 11

²⁹ Lévi mu připravil ve svém domě velkou hostinu. Byl tam veliký zástup¹ celníků i jiných, kteří s nimi byli² u stolu.

1. Mt 14,14!
2. ř.: leželi; 7,37; Mk 14,3; Mt 9,10p

³⁰ Farizeové a jejich učitelé Zákona reptali na jeho učedníky a říkali: „Proč jíte a pijete s celníky a hříšníky?“¹

1. 7,34; 15,1

³¹ Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní.¹

1. Mt 4,24p

³² Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšné¹ k pokání.“²

1. 15,7; 18,13
2. Sk 5,31; 17,30; 2Pt 3,9

Mladé víno do nových měchů

³³ Oni¹ mu pak řekli: „⌈Janovi učedníci se⌉² často postí a konají modlitby,³ stejně i učedníci farizeů; tvoji však jedí a pijí.“

1. // Mt 9,14—17
2. var.: Proč se Janovi učedníci …
3. n.: prosby; 2,37; 1Tm 2,1p

³⁴ Ježíš jim řekl: „Můžete přinutit svatebčany,¹ aby se postili, dokud je ženich s nimi?

1. Mt 9,15p

³⁵ Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom v oněch dnech se budou postit.“

³⁶ Říkal jim i podobenství: „Nikdo neutrhne záplatu z nového šatu a nepřišívá ji na starý šat; jinak i nový roztrhne a ke starému se záplata z nového nebude hodit.

³⁷ A nikdo nedává mladé víno do starých měchů; jinak mladé víno měchy roztrhne, samo vyteče a měchy se zničí.

³⁸ Ale mladé víno se dává do nových měchů [, a obojí zůstane zachováno].

³⁹ A nikdo, kdo se napil starého, nechce mladé, neboť říká: Staré je dobré.¹“

1. var.: lepší