¹ Stalo¹ se, že v [druhou] sobotu² procházel obilím a jeho učedníci trhali a jedli klasy,³ které mnuli rukama.

1. //Mt 12,1—8
2. ř.: druhoprvní sobotu — tj. druhou sobotu po dni Pascha (Dt 23,25)
3. Dt 23,26

² Někteří pak z farizeů řekli: „Proč děláte, co se v sobotu [dělat] nesmí?“

³ Ježíš jim odpověděl: „Cožpak jste nečetli, co udělal David, když vyhladověl, on i ti, kdo byli s ním?

⁴ Jak vešel do Božího domu a vzal chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě samotných kněží, jedl je a dal [i] těm, kdo byli s ním?¹“

1. //1S 21,2—7

⁵ A říkal jim: „Syn člověka je [také] pánem soboty.“

⁶ Stalo¹ se, že v jinou sobotu vstoupil do synagogy a učil. A byl tam člověk, jehož² pravá ruka byla odumřelá.³

1. //Mt 12,9—14
2. ř.: a jeho
3. ř.: suchá

⁷ Učitelé Zákona a farizeové ho pozorně sledovali,¹ uzdravuje–li v sobotu,² aby našli něco, z čeho by jej obžalovali.³

1. 14,1; 20,20; Mk 3,2; Sk 9,24; Ga 4,10†
2. 13,14
3. ř. kategorein; 11,54; 23,14

⁸ On však znal jejich myšlenky.¹ Řekl tomu muži ⌈s odumřelou rukou⌉:² „Vstaň a postav se doprostřed.“ A on se zvedl a postavil se tam.

1. 5,22
2. ř.: majícímu suchou ruku:

⁹ Ježíš jim řekl: „Ptám se vás, zda je dovoleno v sobotu učinit dobře, nebo učinit zle -- duši zachránit, či zahubit?“

¹⁰ Rozhlédl se po nich po všech a řekl mu: „Natáhni svou ruku.“ On to učinil a jeho ruka byla zase v pořádku.

¹¹ Oni byli naplněni nepříčetností¹ a rozmlouvali mezi sebou, co by Ježíšovi učinili.

1. n.: zběsilostí; ř. anoia; 2Tm 3,9†; zn.: nerozum / iracionální hněv.

Vybrání Dvanácti

¹² Stalo¹ se v těch dnech, že vyšel na horu, aby se pomodlil.² A celou noc strávil v modlitbě Boží.³

1. //Mt 10,2—4
2. 3,21
3. n.: k Bohu / s Bohem; srv. Sk 12,5

¹³ Když nastal den, zavolal své učedníky a vybral z nich dvanáct,¹ které také pojmenoval apoštoly:²

1. 8,1
2. 9,10; 17,5; 22,14; 24,10; Sk 1,2; Ř 1,1!; Ga 1,19; Zj 21,14

¹⁴ Šimona, jemuž dal také jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje,

¹⁵ Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta,

¹⁶ Judu Jakubova a Judu Iškariotského, jenž se stal zrádcem.¹

1. Sk 7,52; 2Tm 3,4†

Vyučování velkého zástupu

¹⁷ Sestoupil¹ s nimi dolů² a na rovině se zastavil; a s ním veliký zástup³ jeho učedníků a veliké množství lidu z celého Judska a Jeruzaléma i od pobřeží Týru⁴ a Sidónu;

1. 4,31p
2. v. 12
3. Mt 4,25
4. Mt 11,21!

¹⁸ ti všichni přišli, aby ho uslyšeli a aby byli uzdraveni ze svých nemocí. I ti, kteří byli trápeni¹ od nečistých duchů, byli uzdravováni.

1. Mt 15,22; Sk 5,16

¹⁹ A celý zástup se ho snažil dotýkat,¹ protože od něho vycházela moc² a všechny uzdravovala.

1. Mt 9,21; 14,36
2. 5,17

²⁰ A¹ on pozdvihl ²oči³ ke svým učedníkům a říkal: „Blahoslavení jste vy chudí,⁴ neboť vaše je Boží království.⁵

1. //Mt 5,3—12
2. jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
3. 16,23; J 6,5
4. ::v. 24; Mt 11,5; 2K 6,10; Jk 2,5; Zj 2,9
5. 12,32; 14,15; 2Te 1,5

²¹ Blahoslavení jste vy, kteří nyní hladovíte,¹ neboť budete nasyceni.² Blahoslavení jste vy, kteří nyní pláčete,³ neboť se budete smát.⁴

1. ::v. 25
2. Jr 31,14; Ž 17,15; J 6,35
3. Ž 126,5n; Jr 8,23
4. Ž 126,2

²² Blahoslavení¹ jste, když vás lidé budou nenávidět² a když vás vyloučí,³ potupí a zavrhnou vaše jméno jako zlé kvůli Synu člověka.⁴

1. 1Pt 4,14
2. J 15,18
3. J 9,22; 16,2
4. Mt 10,18.22

²³ Radujte se v onen den a jásejte;¹ neboť hle, hojná je vaše odměna v nebi. Vždyť totéž dělali jejich otcové prorokům.²

1. ř.: poskakujte radostí; 1,41.44.
2. 2Pa 36,16; Mt 23,37; 1Te 2,15

²⁴ Běda však vám bohatým,¹ neboť již máte své potěšení.²

1. 16,25; Am 6,1—6; Jk 5,1; Zj 3,17
2. Kaz 2,8; Mt 6,2

²⁵ Běda vám, kteří jste nyní nasyceni,¹ neboť budete hladovět. Běda vám, kteří se nyní smějete, neboť budete naříkat a plakat.²

1. ř.: naplněni / uspokojeni
2. 13,28; Da 5,4—6; Am 8,10; Zj 18,11

²⁶ Běda, když o vás budou všichni lidé mluvit dobře;¹ vždyť totéž činili jejich otcové falešným prorokům.“²

1. Ř 16,18
2. Jr 5,31; Mt 7,15

²⁷ „Ale¹ vám, kteří slyšíte,² pravím: Milujte své nepřátele.³ Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.

1. //Mt 5,44
2. 8,8
3. v. 35; 23,34; Sk 7,60

²⁸ Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám činí příkoří.

²⁹ Tomu,¹ kdo tě bije do tváře, nastav i druhou a tomu, kdo ti bere plášť, neodepři ani košili.²

1. //Mt 5,39—42
2. Mt 5,40p

³⁰ Každému, kdo tě žádá, dávej, a od toho, kdo ti bere, co je tvoje, nežádej nic nazpět.

³¹ Jak¹ chcete, aby lidé činili vám, [i vy] stejně čiňte jim.

1. //Mt 7,12

³² A¹ jestliže milujete ty, kteří milují vás, jakou máte zásluhu?² Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují.

1. //Mt 5,46
2. ř.: milost

³³ A jestliže činíte dobře těm, kteří činí dobře vám, jakou máte zásluhu?¹ I hříšníci dělají totéž.

1. ř.: milost

³⁴ A¹ půjčíte–li těm, od kterých máte naději dostat to zpět, jakou máte zásluhu?² I hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.

1. //Mt 5,42
2. ř.: milost

³⁵ Ale milujte své nepřátele¹ a čiňte dobře, půjčujte a ⌈neočekávejte něco na oplátku⌉.² A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího,³ protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým.

1. v. 27
2. var.: nad nikým se nevzdávejte naděje
3. 1,32

³⁶ Buďte milosrdní, jako je milosrdný¹ váš Otec.“²

1. 2K 1,3; Jk 5,11
2. Mt 5,48

³⁷ „Nesuďte,¹ ⌈a zajisté nebudete⌉² souzeni.³ Neodsuzujte, ⌈a zajisté nebudete⌉⁴ odsouzeni. Promíjejte,⁵ a bude vám prominuto.⁶

1. //Mt 7,1—5
2. var.: abyste nebyli
3. Mt 7,1
4. var.: abyste nebyli
5. ř.: Propouštějte (vězně / dlužníky), a budete propuštěni.
6. ř.: Propouštějte (vězně / dlužníky), a budete propuštěni.

³⁸ Dávejte, a bude vám dáno; dobrou míru, natlačenou, natřesenou, překypující vám dají do klína. Neboť ⌈jakou měrou⌉¹ měříte, takovou vám bude naměřeno.“²

1. var.: toutéž měrou, jakou …
2. Mk 4,24

³⁹ Řekl jim také podobenství: „Může slepý vést slepého? Nespadnou oba do jámy?¹

1. Mt 15,14

⁴⁰ Učedník není nad učitele.¹ Každý, kdo je dokonale připraven, bude jako jeho učitel.

1. Mt 10,24

⁴¹ Proč hledíš na třísku v oku svého bratra, avšak trámu ve svém vlastním oku si nevšímáš?

⁴² Jak můžeš říkat svému bratru: Bratře, dovol, ať vyjmu třísku, která je ve tvém oku, a trám ve svém oku nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak jasně uvidíš, jak vyjmout třísku, která je v oku tvého bratra.“

⁴³ „Přece není dobrý strom, který nese špatné¹ ovoce, ani není špatný² strom, který nese dobré ovoce.³

1. ř.: shnilé
2. ř.: shnilý
3. //Mt 7,16.18.20

⁴⁴ Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesbírají fíky ani z trnitého keře nesklízejí hrozny.

⁴⁵ Dobrý¹ člověk vynáší z dobrého pokladu [svého] srdce dobré a zlý [člověk] vynáší ze zlého [pokladu svého srdce] zlé; neboť jeho ústa mluví z přebytku srdce.“

1. //Mt 12,34n

⁴⁶ „Proč mne oslovujete Pane, Pane,¹ a nečiníte, co říkám?

1. Mt 7,21

⁴⁷ Každý,¹ kdo ke mně přichází a slyší má slova a činí² je -- ukáži vám, komu je podobný.

1. //Mt 7,24—27
2. Jk 1,22

⁴⁸ Je podoben člověku stavějícímu dům, který kopal ⌈do hloubky⌉¹ a položil základy na skále. Nastala povodeň, na ten dům se přivalila řeka, ale nemohla jím otřást, ⌈protože byl dobře postaven.⌉²

1. ř.: a vyhloubil
2. var.: neboť byl založen na skále.

⁴⁹ Kdo však uslyšel a neučinil tak, je podoben člověku, který postavil dům na zemi bez základů. Když se na něj přivalila řeka, ihned se zřítil; a ¹zhroucení toho domu bylo veliké.“

1. hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]