¹ Když¹ vzhlédl, uviděl, jak bohatí vhazují své dary do pokladnice.

1. //Mk 12,41—44

² Uviděl také jednu chudou vdovu, jak tam hází dvě ⌈drobné mince⌉,¹

1. ř.: lepta

³ a řekl: „Vpravdě¹ vám pravím, že tato chudá vdova hodila více než všichni ostatní.

1. 9,27

⁴ Neboť ti všichni v hodili k [Božím] darům ze svého přebytku, tato však v hodila ze svého nedostatku celé ⌈svoje živobytí⌉.¹“

1. ř.: živobytí, které měla

Znamení poslední doby

⁵ Když¹ někteří mluvili o chrámu, že je vyzdoben krásnými kameny a obětními dary, řekl:

1. srv. Mt 24

⁶ „Přijdou dny, ve kterých z toho, co vidíte, [zde] nezůstane kámen na kameni,¹ který nebude stržen.“

1. 19,44

⁷ Otázali se ho: „Učiteli, kdy to bude? A jaké bude znamení, až se to začne¹ dít?“

1. ř.: bude mít

⁸ Řekl: „Dávejte si pozor, abyste nebyli svedeni. Neboť mnozí přijdou ⌈v mém jménu⌉¹ a budou říkat: Já jsem a ten čas je tu. Nechoďte² za nimi.

1. Mt 24,5p
2. 17,23

⁹ Když byste uslyšeli o válkách a nepokojích, nevyděste se. Neboť to musí nejprve nastat, ale konec ne bude hned.“

¹⁰ Potom jim říkal: „Povstane národ proti národu a království proti království,

¹¹ budou veliká země třesení a na různých místech ¹hlad a ²mor, budou hrůzy a veliká znamení z nebe.

1. pl., množné číslo (plurál)
2. pl., množné číslo (plurál)

¹² Avšak¹ před tím vším vztáhnou na vás ruce a budou vás pronásledovat, vydávajíce vás do synagog a do ²vězení, budete pro mé jméno předváděni před krále a vladaře.

1. //Mt 10,19—22
2. pl., množné číslo (plurál)

¹³ To vám bude svědectvím.¹

1. n.: příležitostí ke svědectví; Fp 1,12

¹⁴ Uložte si tedy do svých srdcí,¹ abyste se předem nepřipravovali, jak se budete hájit.

1. n : Rozhodněte se tedy; Sk 19,21p

¹⁵ Neboť já vám dám řeč¹ a moudrost, které nebudou moci odolat ani ji vyvrátit žádní vaši protivníci.²

1. n.: výmluvnost; ř.: ústa; Ex 4,11
2. 13,17; Sk 6,10; 1K 16,9p

¹⁶ Vydají vás i rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou usmrceni.

¹⁷ A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno.

¹⁸ Ale ani vlas¹ z vaší hlavy se určitě neztratí.

1. 12,7

¹⁹ Svou trpělivostí¹ získejte² své duše.“

1. n.: vytrvalostí
2. var.: získáte

²⁰ „Když uvidíte, že Jeruzalém je obkličován¹ vojsky,² tehdy vězte, že se přiblížilo jeho³ zpustošení.

1. 19,43
2. HL; pův. jako v h.: vojenskými tábory; Dt 23,10 aj.
3. ř.: její (tak jako v h. je i v ř. Jeruzalém f.)

²¹ Pak ti, kdo jsou v Judsku, ať utíkají do hor, a ti, kdo jsou v jeho středu, ať vyjdou, a kteří jsou na venkově, ať do něho nevcházejí,¹

1. 17,31

²² protože toto jsou dny trestu,¹ aby se naplnilo všechno, co je napsáno.

1. pův.: pomsty / odplaty; Dt 32,25; Iz 63,4; Oz 9,7

²³ Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliká tíseň na zemi a hněv proti tomuto lidu.

²⁴ Padnou ostřím meče a jako zajatci budou odvedeni mezi všecky národy,¹ a po Jeruzalému budou šlapat² národy,³ dokud⁴ se nenaplní ⌈jejich čas⌉.⁵“

1. n.: pohané
2. Iz 63,18; Zj 11,2
3. n.: pohané
4. Ř 11,25
5. ř.: časy (kairoi) národů / pohanů

Příchod Syna člověka

²⁵ „A budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných před řevem¹ a vlnobitím moře.

1. ř.: zvukem

²⁶ Lidé budou omdlévat¹ strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět; neboť mocnosti nebes se zatřesou.²

1. ř.: vypouštět duši
2. Mt 24,29

²⁷ A potom¹ uvidí Syna člověka přicházet v oblaku² s mocí a velikou slávou.

1. n.: tehdy
2. Da 7,13

²⁸ Když se ¹toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, protože se přibližuje vaše vykoupení.“²

1. pl., množné číslo (plurál)
2. Ř 8,23

²⁹ A¹ řekl jim podobenství: „Podívejte se na fíkovník a na všechny ostatní stromy.

1. //Mt 24,32—35

³⁰ Když vidíte, že již vypučely, sami víte, že léto je již blízko.

³¹ Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte,¹ že je blízko Boží království.²

1. n.: budete vědět
2. n.: kralování / vláda

³² Amen, pravím vám, že určitě nepomine ono pokolení, dokud se toto všechno nestane.

³³ Nebe a země pominou, ale má slova jistě nepominou.“

³⁴ „Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena [flámováním, opilstvím a ⌈starostmi každodenního života⌉¹ a onen den na vás nepřišel náhle²

1. n.: úzkostlivým pečováním o tento život; Mt 13,22; Fp 4,6
2. 1Te 5,3†

³⁵ ⌈jako past. Neboť přijde⌉¹ na všechny, kteří ⌈přebývají na povrchu⌉² celé země.

1. var.:. Neboť jako past přijde
2. ř.: sedí na tváři; srv. Gn 1,29; 7,3; Sk 17,26

³⁶ Bděte¹ a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit² se před Syna člověka.“

1. Mt 24,42!
2. L 1,19; Zj 7,9

³⁷ Ve dne učil v chrámě,¹ ale v noci vycházel² a zůstával³ na hoře zvané Olivová.⁴

1. 19,47
2. Mk 11,19
3. ř.: nocoval; srv. h. lún (např. Gn 32,14; Dt 16,4; 1Kr 19,9)
4. 19,29

³⁸ A všechen lid k němu časně zrána¹ přicházel, aby ho v chrámě poslouchal.

1. J 8,2